ČESKÁ POZICE předpokládá, že všichni aktéři příběhu, pro nějž se vžil název ekotendr, si dobře uvědomují ojedinělost situace. Je to okamžik, který opravňuje velmi přísné a polemické tázání. A dokonce i možnost zadat domácí úkol ministrům Nečasovy vlády, kteří budou rozhodovat, zda podepsat s vítězem soutěže, společností Marius Pedersen Engineering, smlouvu na desítky miliard korun. Polemiku na toto téma napsal pro náš web expert v oboru ekologických zátěží a veřejných soutěží Aleš Grof.
Podívejme se očima jednotlivých aktérů, co pro ně soutěž a možná realizace této obří zakázky může znamenat. Nedotýká se jen veřejnosti, ministerstva financí a vítěze. Zkoumejme také, co znamená pro neúspěšného účastníka soutěže, pro policistu, který bude řešit jednotlivá trestní oznámení, pro odpovědného úředníka a co pro politika. Jaké jsou možné pozice panoptika aktérů, kteří si zvolili neradostné, ale často velmi výnosné povolání?
O existenci ekotendru bude rozhodovat vláda České republiky, jejíž kolektivní verdikt bez adresné odpovědnosti ovlivní na dlouhou dobu velké množství firem, které pracují na sanacích, mnoho úředníků, kteří tyto firmy kontrolují, i politiků, kteří se budou v případě úspěchu chlubit a při neúspěchu přecházet do opozice.
Premiér na pochybách není premiér funkční vlády, ale soukromá osoba vyjadřující podezření
Pan premiér Nečas vystupuje k ekotendru negativně. Deklaruje pozici pochybností a nejasností. Jako premiér by však měl mít od svého úřadu jasné informace a doklady o tom, jaká je skutečnost. Premiér na pochybách není premiér funkční vlády, ale soukromá osoba vyjadřující podezření. Podklad k jednání vlády o přijetí-nepřijetí smlouvy s vítězem ekotendru by proto měl obsahovat odpovědi na některé otázky podložené konkrétními důkazy.
Ministr
Ekotendr vznikl politickým rozhodnutím, za něž je odpovědný ministr financí Miroslav Kalousek. Pokud se mu podaří dotáhnout soutěž k podpisu smlouvy s vítězem a k jejímu schválení vládou, bude tento politik rozhodovat o platbách pro bezpočet firem, a to o platbách v rozsahu miliard. Moc tohoto již dnes mocného muže bezpochyby vzroste. Bude řídit vítěze ekotendru a jeho subdodavatele korunou – a to v duchu: „Splnil jsi naše požadavky – zaplatíme ti. Nesplnil jsi naše požadavky – nezaplatíme, najdeme chyby ve tvé práci a budeme žádat nápravu, a to do doby, než naše požadavky splníš.“
Takový je systém v každé veřejné zakázce. Záleží jen na morálním kreditu a etice politika, jaké požadavky vznese. Ctnostný politik bude dbát na kvalitu, včasnost a úplnost požadovaných dodávek. Méně ctnostný bude chtít protislužby a politik bez zábran může žádat cokoli.
Otázka:
Jaká je morální úroveň politika odpovědného za ekotendr? Je to nezkorumpovatelný člověk? Není spjatý s žádnou korupční aférou či s lobbistickou skupinou? Je to člověk, který se v minulosti osvědčil jako neúplatný? Nedojde či nedošlo již k neetickým požadavkům ze strany politika? Jak je taková možnost prokazatelná a jak je kontrolována?
Úředník
Odpovědný politik zadává úkoly úředníkovi. V tomto případě pominu roli náměstka Zdeňka Zajíčka, který je spolupracovníkem spíše v politické než v odborné rovině. Odpovědným úředníkem–odborníkem je Jaroslav Zima, ředitel odboru ekologických škod ministerstva financí, který má stejné pravomoci jako politik, jen trochu jiné nástroje. Nástrojem úředníka je obstrukce. „Nesplníš můj požadavek, nedám spis k finálnímu schválení, nebudou ti proplaceny faktury.“
Ctnostný úředník dohlíží na veškerý proces s péčí řádného hospodáře, pečlivě kontroluje soulad prací s výkazy a snaží se o co nejvěrnější deklarování skutečností a co nejhospodárnější utrácení. Méně ctnostný úředník sem tam projeví nějaké přání a nectnostný běžně požaduje protislužby za nekonfliktní spolupráci.
Otázka:
Má úředník možnost neposlechnout politika, má dostatečnou oporu v zákoně, aby nebyl vyhozen z práce, pokud ji chce vykonávat odborně – i oproti vůli politika?
Vítěz tendru
Pozici vítěze ekotendru není třeba analyzovat, na rozdíl od politika a úředníka otevřeně deklaruje, že jeho jediným posláním je tvořit zisk. Neodpustím si však polemiku i v této oblasti: Co se stane s tržním prostředím, bude-li uzavřena a vládou schválena smlouva?
Jeden jediný subjekt – vítěz soutěže – bude rozhodovat o tom, kdo bude realizovat dílčí sanace a další subdodávky. A to na malém českém trhu, kde doposud firmy (často naoko – alespoň pro nás, běžné občany) o jednotlivé sanace soutěžily. Nyní dostane do ruky nástroj jeden jediný subjekt. Nejenom nástroj, jak nezměrně vydělat, ale též jak za státní prostředky ve svůj prospěch ovládnout firmy, jež na trhu ekologických sanací působí. Jak? Jednoduše: kdo bude „jeho“, dostane práci. Kdo „jeho“ nebude, nedostane ji. Firmy bez zakázek budou postupem času levně k prodeji nebo vstoupí do likvidace, a vznikne super firma – vítěz super tendru. Společnost bez konkurence z hlediska referencí, obratu či odbornosti, a to vše za státní peníze. Příští super zakázka již může být vypsána jen a jen pro ni.
Otázka:
Jak je zajištěno, že nedojde k ovládnutí trhu vítězem ekotendru?
Spolčení
Zkusme analyzovat pro stát nejhorší teoretickou variantu, jak zorganizovat a rozhodnout gigantickou veřejnou soutěž. Modelujme situaci: amorální politik spolupracuje se zkorumpovaným úředníkem pod taktovkou soukromé firmy – budoucího vítěze ekotendru, společně připraví výběrové řízení a realizují sanace. Smluvní podmínky pak budou psány ve prospěch vítěze, nabídková cena není tržní, účastníci se domluví, „za kolik to státu nabídnou“.
Co všechno by musela tato skupinka učinit, aby byla úspěšná?
- domluvit společný postup spřátelených firem, účastníků v tendru, ideálně ve vícekolové soutěži, která i tak bude trvat velmi dlouho;
- vyloučit neposlušnou konkurenci, která nechce spolupracovat a překonat její odvolání k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, nejlépe jejím zapojením do jiných projektů;
- vymyslet a aplikovat obranné mechanismy pro případ, že bude napadena transparentnost soutěže, hrozit arbitrážemi, nezveřejnit detailní podmínky tendru, tajit informace, nezveřejnit návrh smlouvy, nerespektovat názor odborné veřejnosti;
- dohodnout se na odměně pro jednotlivé aktéry a cenách útěchy pro spolupracující konkurenty.
Zaráží vás podobnost s průběhem ekotendru?
Příslušné orgány policie budou řešit podněty občanů ohledně transparentnosti této soutěže. Z pohledu policie je tato situace paradoxní. Málokterý policista má dostatečné vzdělání, odvahu a prostředky, aby řešil takto složité ekonomické kauzy. Málokterý má několik let stejného nadřízeného, málokterý má možnost dokončit svěřený případ. A to za směšný plat, se starým počítačem a s naprostým nedostatkem podpory státu. Najde se za těchto podmínek policista, který jako akční hrdina bude stíhat bohaté a mocné, kteří jsou v podezření, že nelegálně vydělali miliardy korun?
Paradoxně, na finanční toky dohlíží finanční analytický útvar, který je doposud plně v kompetenci politika odpovědného za ekotendr – ministra Kalouska. Není tohle střet zájmů? V boji proti korupci svěříme zadávání veřejných zakázek a dohled nad nelegálními finančními toky jednomu člověku?
Otázka:
Jak stát ověřil, že nedošlo ke spolčení a že se nejedná o společný postup veřejné a privátní sféry za účelem získání nezměrných zisků z realizace obří zakázky?
Záhadná shoda
Neuvěřitelná shoda nabídkových cen je buď zázrakem, anebo není náhodná. Pravděpodobnost, že firmy nabídnou ceny, které se od sebe liší v rozsahu procent, je téměř nulová. Cena dle podmínek soutěže totiž nemůže být kalkulovaná. Jedná se o odborné odhady a ty se nemohou ztotožňovat, aniž by existovala kartelová dohoda jednotlivých soutěžících.
V každé veřejné zakázce lze nalézt zarážející skutečnosti, ale málokterá zakázka je za více než 50 miliard korun. Pokud chce náš stát zadávat zakázky za desítky miliard a být partnerem a nikoliv sluhou vítězné firmy, musí disponovat efektivními nástroji.
Otázka:
Jaké nástroje má náš stát, aby efektivně řídil tuto obří smlouvu?
Kompetentnost
Část politické garnitury a úředníci obhajují ekotendr jako dobře připravenou soutěž. Jedná se však o pracovníky bez příslušné kvalifikace. Tvrzení lidí, kteří nikdy neřídili miliardové projekty, nemá v této problematice žádnou váhu. Pouze člověk, který se podílel na úspěšném řízení obdobného projektu, je kompetentní se k ní vyjadřovat.
Který ze členů vlády se může pochlubit, že má zkušenosti s úspěšným řízením téměř šedesátimiliardového projektu? Který člen výběrové komise již řídil takovýto projekt, a má tedy srovnatelné zkušenosti? Umí si někdo z lidí, kteří přijali odpovědnost za rozhodování v ekotendru, pravdivě odpovědět na otázku: Rozumím této problematice? Mám k ní co relevantního říci?
Otázka:
Jaká je kompetentnost odpovědného politika, úředníka, odborné komise i vlády ČR k takovémuto projektu?
Poražený
Neúspěšný účastník tendru jistě nepřijde zkrátka. Je běžnou praxí, že se vítěz s přátelskou konkurencí rozdělí o získaný balík, z konkurenta se stane subdodavatel s výsostným postavením, nebo jej zadavatel odškodní jinou zakázkou. Zdání soutěžního prostředí vytvoří účast alespoň tří účastníků, aby byly posuzovány nabídky více firem. Pro vyloučení možnosti, že soutěžící firmy jsou předem domluvené, že uzavřely kartelovou dohodu, je třeba se ještě jednou zeptat:
Otázka:
Jak je zajištěno, že neúspěšný účastník tendru nebude od vítěze či zadavatele odškodněn?
Obyčejná firma
A naposled – obyčejná průměrná firma podnikající na trhu sanací. Firma, která opravdu vytváří pracovní místa, firma, která je koncipována pro realizaci sanací. Ta bude mít nejsložitější rozhodování – stane se subdodavatelem vítěze, nebo nikoliv? Vítěz jistě přenese veškerá rizika na subdodavatele, nabídne nízkou cenu a ostrou smlouvu.
Jak známo, pod dohledem státu na veřejné zakázce už subdodavatelé krachují, nedostávají zaplaceno, byť vítěz zaplaceno od státu dostal. Takže velmi špatná pozice, obyčejná firma si může zvolit: být odrána o peníze nebo být vyhladověna a koupena nebo být odsouzena k zániku. Příkladů je mnoho – Čistá Cidlina, Laguny Ostramo…
Přímé důkazy a jasné argumenty potvrzující, nebo vylučující teze této polemiky by měl pro své rozhodování požadovat každý eticky a odborně smýšlející člen vlády.
10 otázek pro čtenáře (zapojit se mohou i členové vlády ČR).
- Je ministr Kalousek nezkorumpovatelný člověk? (ANO-je, NE-není)
- Nebyl ministr Kalousek v minulosti spojován s nějakou korupční aférou či s lobbistickou skupinou? (ANO-nebyl, NE-byl)
- Osvědčil se ministr Kalousek v minulosti jako neúplatný? (ANO-osvědčil, NE-neosvědčil)
- Zkontroloval stát, zda nedošlo k neetickým požadavkům ze strany politika? Pokud ano, k jakým? (ANO-zkontroloval, NE-nezkontroloval)
- Má úředník dostatečnou oporu v zákoně, aby nebyl vyhozen z práce, pokud ji chce vykonávat odborně – i oproti vůli politika? (ANO-má, NE-nemá)
- Je zajištěno, že nedojde k ovládnutí trhu vítězem ekotendru? (ANO-je zajištěno, NE-není zajištěno)
- Je stát dostatečně vybaven a připraven pro řízení obří smlouvy ekologické zakázky? (ANO-je, NE-není)
- Je každý z těchto lidí – odpovědný politik, úředník, člen odborné komise či člen vlády ČR – kompetentní osobou se zkušenostmi z úspěšné realizace takovýchto projektů? (ANO-je, NE-není)
- Je ověřeno, že nedošlo ke spolčení a že se nejedná o společný postup veřejné a privátní sféry za účelem získání nezměrných zisků z realizace obří zakázky? (ANO-je ověřeno, NE-není ověřeno)
- Je zajištěno, že neúspěšný účastník tendru nebude od vítěze či zadavatele odškodněn? (ANO-je zajištěno, NE-není zajištěno)
Pokud odpovíte alespoň jednou NE, pak byste jako odpovědný člen vlády měl hlasovat pro zrušení ekotendru.
