Ruská ekonomika zažívá nejdramatičtější chvíle od finanční krize v roce 1998. Tamní měna minulý týden klesla na historicky nízké hodnoty – za dolar bylo nutné zaplatit v jednu chvíli až 80 rublů, za euro rovnou stovku. Oproti dolaru poklesl rubl od začátku letošního roku už o více než 50 procent.
Viceguvernér Ruské centrální banky Sergej Švecov prohlásil: „Na to, co se děje, jsme před rokem nemohli pomyslet ani v hrozném snu.“ Přitom se právě centrální banka pokusila o razantní zvrat, když dramaticky zvýšila základní úrokovou sazbu z 10,5 na zcela mimořádných 17 procent. Poté sáhla k dalším devizovým intervencím a utrácela další miliardy dolarů, které v rámci podpory rublu vyměňovala za ruskou měnu.
Jedním z hlavních cílů banky bylo zabránit spekulantům v dalších útocích na rubl. Na ty si v Kremlu stěžovali snad ze všeho nejvíce. „Pád kurzu rublu na burze lze do značné míry vysvětlit emocemi a spekulativními náladami,“ uvedlo tiskové oddělení prezidenta Vladimira Putina. Právě Putin už dříve tvrdil, že Moskva dokáže se spekulanty zatočit. „Víme, kdo jsou tito spekulanti,“ prohlašoval. Minimálně do minulého týdne se ale zakroutit krkem spekulantům nedařilo.
Pokles životní úrovně
I kdyby ale Ruská centrální banka dokázala rubl stabilizovat, nic to nemění na celkově špatném stavu ruského hospodářství. Dlouhodobý pokles hodnoty rublu je totiž jenom jedním z jeho projevů a má hlubší kořeny. Ruská ekonomika čelí dlouhodobějšímu vyčerpání – zřejmě narazila na strop svého růstového potenciálu z uplynulých 15 let. Kromě toho ji silně zasáhl jak pokles cen ropy, tedy klíčové exportní komodity, tak hospodářské sankce Západu.
Slabý rubl tlačí na růst cen dováženého zboží, což má přímé dopady na životní úroveň lidí |
Slabý rubl pak tlačí na růst cen dováženého zboží, což má přímé dopady na životní úroveň lidí. Pro ruské firmy je zase složitější splácet zahraniční dluhy, což pocítí také české banky a státní pojišťovna EGAP, která jejich úvěry v zájmu podpory českého exportu v minulosti pojistila. Ohroženy jsou pohledávky v řádu minimálně miliard korun.
„Ovlivněny navíc nejsou pouze ruské případy, ale vlivem úzké vazby rublu na okolní měny se do problémů mohou dostat také případy v Kazachstánu, Bělorusku či Arménii,“ uvedla mluvčí EGAP Hana Hikelová.
Odliv kapitálu
Guvernérka Ruské centrální banky Elvira Najbullinová prohlásila, že její nynější politika povede ke snížení inflačních očekávání a zvýší přitažlivost rublových bankovních vkladů. Právě centrální banka ale zároveň varovala, že pokud se ropa bude v příštím období pohybovat na dosavadní úrovni zhruba 60 dolarů za barel, hrozí tamní ekonomice výrazná recese – pokles hrubého domácího produktu v příštím roce o 4,5 procenta. Společnost Morgan Stanley uvedla, že pokud ceny ropy klesnou ještě níže – k hranici 50 dolarů, ruská ekonomika zaznamená pokles až o šest procent.
Od nejvyššího „strážce“ ruské měny zaznívá také volání po větším uzavření se Ruska do sebe. „Musíme se naučit žít v nové zóně, orientovat se ve větší míře na vlastní zdroje financování a projekty,“ prohlásila Najbullinová. Novou zónou je v tomto případě míněna zóna rublová. Podle Najbullinové je také nutné hledat náhrady za dovážené zboží.
Rusko také v uplynulých měsících čelilo velkému odlivu kapitálu ze země, který začal ještě před ukrajinskou krizi, ale vzhledem k „sankční válce“ se Západem se ještě zvýšil |
Stále více se spekuluje, že by Kreml mohl v této situaci zasáhnout ještě tvrději a omezit pohyb kapitálu. „Vzhledem k logice ruského vládnutí se zdá užití státní síly pravděpodobné,“ prohlásil podle agentury Bloomberg měnový specialista Paul McNamara z londýnské společnosti GAM UK.
Rusko také v uplynulých měsících čelilo velkému odlivu kapitálu ze země, který začal ještě před ukrajinskou krizi, ale vzhledem k „sankční válce“ se Západem se ještě zvýšil. Velké hrozbě čelí také zadlužené ruské firmy, které musejí do konce příštího roku splatit celkově 125 miliard dolarů. Čím slabší bude rubl, tím větší riziko neschopnosti splácet.
Chiméra soběstačného Ruska
Najbullinová předpokládá, že zvýšení sazeb povede k tomu, že si lidé budou ukládat peníze na rublové účty, čímž ruskou měnu povzbudí. Zároveň je ale jasné, že když Ruská centrální banka svým šokovým opatřením čelí finančním potížím a „rublové krizi“, zároveň riskuje, že tím posílí budoucí propad celé ekonomiky. „Dále se ztíží úvěrové podmínky pro domácnosti i podnikatele,“ uvedl Neil Shearing ze společnosti Capital Economics, která se zabývá makroekonomickým výzkumem.
Razantní zvyšování úrokové sazby Ruskou centrální bankou není v takové složité situace natolik ojedinělé. Podobně dříve postupovaly i jiné takzvané „nastupující trhy“, jako je Turecko či Brazílie. Ruská centrální banka navíc neměla k dispozici jiné nástroje. Dřívější intervence ve formě nákupu rublů za ruské měnové rezervy v zahraničních měnách měly jen omezený účinek, dlouhodobému propadu rublu nezabránily, a Rusové tím dohromady „spálili“ necelých sto miliard dolarů.
Zcela soběstačné Rusko zůstává do značné míry chimérou. Země je dnes totiž mnohem více propojena se světovou ekonomikou než za sovětských časů. |
Není to poprvé, co zaznívá volání po silnější adaptaci Ruska na nové podmínky. Jenže zcela soběstačné Rusko zůstává do značné míry chimérou. Země je dnes totiž mnohem více propojena se světovou ekonomikou než za sovětských časů, ruské společnosti získávají financování na mezinárodních trzích. Proto se ukázaly velmi účinné ty západní sankce, které zakázaly financování ruských bank a některých firem včetně velkých energetik.
Ztížený přístup ke zdrojům peněz se pak projevuje i u firem, které na sankčním seznamu nejsou – například plynárenský gigant Gazprom. Potenciální věřitele odrazují nejasnosti okolo dalšího vývoje ruské ekonomiky i vyhrocených vztahů Moskvy a Západu.
Češi v tom jedou také
S potížemi se potýkají také ruské banky včetně té s českými majiteli. V Rusku totiž působí jako banka poskytovatel spotřebitelských půjček Home Credit ze skupiny PPF Petra Kellnera. Home Credit & Finance Bank patří ve svém oboru k ruské špičce, ale během tří čtvrtletí letošního roku výrazně přispěl k celkové ztrátě celé skupiny Home Credit ve výši 1,85 miliardy korun.
Podle propočtu pojišťovací společnosti EGAP nebude možné v příštím roce uzavřít předpokládané dohody o exportu ve výši až 17,7 miliardy korun |
Zvýšenému riziku kvůli slabému rublu čelí také české banky, které půjčily peníze ruským partnerům tuzemských vývozců. Právě proto, že Rusové mají potíže se splácením v zahraničních měnách. Státní pojišťovna EGAP upozorňuje, že bude nutné změnit výše splátek, aby ruští dlužníci nezkolabovali.
Složitá ekonomická situace v Rusku vede také k tomu, že české firmy ztrácejí naděje na některé obchody. Podle propočtu pojišťovací společnosti EGAP nebude možné v příštím roce uzavřít předpokládané dohody o exportu ve výši až 17,7 miliardy korun. Také vláda Bohuslava Sobotky v nejnovější analýze předpokládá, že dopad protiruských sankcí na českou ekonomiku se výrazněji projeví v příštím roce.
