Dnešní struktury a modely fungování europarlamentu jsou minulostí

Česko mělo v eurovolbách třetí nejhorší účast z osmadvacítky unijních zemí. Navzdory tomu se o ní mluví jako o vysoké. K urnám přišlo 28,72 procenta voličů, zatímco před pěti lety se jich o Brusel zajímalo pouhých 18,2 procenta. Odborníci se ale shodují, že ani tak nejde o příliš velké voličské vzedmutí. „Spíš se vracíme k normálu. Účast ve volbách před deseti a patnácti lety byla až na desetiny procenta totéž,“ řekl LN analytik společnosti Kantar CZ Pavel Ranocha.

Podle sociologa Jana Herzmanna se k volbám podle prvních náznaků vypravilo hlavně městské obyvatelstvo a spíše vzdělanější střední věková skupina. I on souhlasí s tím, že letošní volební účast nebyla rekordně vysoká jako spíš ta minulá rekordně nízká. A proč se tedy voliči, kteří minule vynechali, k urnám vrátili?

Mezinárodní i vnitrostátní faktory

„Faktory jsou mezinárodní i vnitrostátní. V prvním případě je to začínající diskuse o reformě EU a obava, že tvrdě kritické a tvrdě euroskeptické, až nacionalistické proudy v evropském parlamentu převáží,“ vysvětluje Herzmann. Z vnitrostátního hlediska byla faktorem nechuť vůči současné vládě, přičemž podle sociologa mají evropské volby ve všech zemích poměrně silný vnitropolitický náboj.

Po zveřejnění výsledků se do Bruselu nově chystají Piráti, konkrétně tři. Dva zástupce pak vyšle SPD. Příčinu podpory hnutí Tomia Okamury vidí Ranocha především v tom, že některá z jeho hlavních témat, jako je migrace, jsou spojená s EU a otázkou jejích vnějších hranic. „Proto dokážou svá klíčová témata poměrně snadno přenést do evropského kontextu. Přirozeně tam patří,“ říká Ranocha.

Naopak balí dosavadní představitelé sociální demokracie, která propadla a křeslo se 3,98 procenta hlasů nezískala. Předvolební modely podle Herzmanna propad ČSSD naznačovaly, strana ale nenaplnila volební potenciál okolo deseti procent. To se nepodařilo ani vítěznému hnutí ANO, jež mohlo podle průzkumů získat ke 30 procentům, nakonec utržilo 21,18 procenta.

„Poměrně nízký zisk ANO, ale částečně i sociálních demokratů mě v první chvíli překvapil. Obě jsou to ale strany, jejichž voliči byli hodně nalomení, zda vůbec přijít. Z těch, kteří v průzkumech odpovídali, že by volili ANO nebo ČSSD, jen 40 procent říkalo, že určitě přijdou. U ostatních to bylo až 60 nebo 70 procent lidí,“ vysvětluje Ranocha. Pevné rozhodnutí odvolit měli především voliči koalice Starostů a nezávislých s TOP 09 nebo ODS.

Praha jinak než kraje

Podle Herzmanna odlákala sociálním demokratům část voličů právě SPD. „Jádro je ale v samotné sociální demokracii, která se hledá a nemůže se najít,“ míní sociolog. Výsledek by se podle něho neměl brát jako predikce pro volby do Poslanecké sněmovny. „I tak ale mají špatné výsledky ve všech typech voleb. Podpora sociálních demokratů klesá celoevropsky, v Německu i řadě dalších zemí,“ dodává Herzmann.

Ranocha přidává další důvod. Voliči oranžových – ale platí to i o voličích Babišova hnutí – mají problém ztotožnit se s evropskými tématy a dohlédnout až do Bruselu. „Jsou zaměření na to, co potřebují oni sami, tady a teď. Nedokážou vyjít z rybníčku kolem sebe a představit si dopad záležitostí, které se řeší v Evropském parlamentu, na osobní život. Jejich motivace tím pádem klesá,“ líčí Ranocha. Ani jeden z analytiků nevidí jako přílišný důvod propadu ČSSD jejich účast ve vládě. Podle Herzmanna je to spíš ztráta schopnosti komunikovat se svoi cílovou skupinou.

Hnutí ANO mohla vzít část hlasů, byť jen minimální, recesistická skupina s názvem ANO, vytrollíme europarlament. Ta překvapivě utržila 1,56 procenta a dosáhla tak na příspěvek od státu. „Zajímalo by mě, jak velká část lidí to přehlídla. Jinak si to nedokážu vysvětlit. Asi nikdy se nestalo, že by recesistická skupina dostala takový počet hlasů, a to ani v Česku, které si potrpí na švejkovskou tradici dělat si z vážných věcí srandu. Myslím, že hnutí ANO mohli sebrat i jedno procento, ačkoliv to zní poměrně neuvěřitelně,“ tipuje Ranocha.

V jednotlivých krajích se velká překvapení nekonala a volby tam dopadly podobně jako při ostatních hlasováních. „To znamená, že Praha se chová jinak, kraje, kde je tradičně nižší volební účast, jako je Karlovarský, Ústecký nebo Moravskoslezský, přinášejí větší úspěch ANO a SPD. Lidovci byli tradičně úspěšní na Moravě. Regionální výsledky stále platí, ať jsou to eurovolby, nebo volby do sněmovny,“ líčí Ranocha.

Hlavní město ovládlo spojenectví STAN a TOP 09. Na jihu Moravy měla podporu KDU-ČSL. Velká města a okolí podpořila Piráty. Ve většině z více než šesti tisícovek obcí vyhrálo hnutí ANO. Patřila mu jich více než polovina, konkrétně 3763. Bodovali i občanští demokraté, kteří vyhráli v 747 obcích. Lidovci si získali dohromady 604 obcí.

Eliška Nová

Zatímco výsledky voleb do Evropského parlamentu pozvolna překreslují politická spojenectví na kontinentě, v případě českých stran se zdá – až na jednu výjimku –, že vše zůstane při starém. Alespoň co se jejich začlenění do jednotlivých aliancí týče. O váhání lze mluvit jen v případě Pirátské strany, která získala tři europoslanecká křesla poprvé od vstupu do vysoké politiky.

V současnosti se rozhoduje, zda vstoupí do frakce Zelených známých pod zkratkou Greens/EFA; druhou možností je členství u liberálů. „Vyjednáváme o účasti ve frakci na podkladu ALDE, která se bude pravděpodobně rozpouštět. Jsme tam v kontaktu s hnutím En Marche,“ řekl LN lídr Pirátů Marcel Kolaja.

Piráti, Babiš a ALDE

V evropských kuloárech se má za to, že hnutí francouzského prezidenta Emanuela Macrona může vytvořit vlastní liberální frakci a přetáhnout do ní část europoslanců ALDE. Pro české Piráty, kteří chtějí při vyjednáváních postupovat v souladu s německými, je celý proces o to složitější, že si dali podmínku bez Babiše. „Dokud bude trvat stav, že ANO vede člověk, který je trestně stíhaný pro dotační podvod a je vyšetřován pro střet zájmů, trvá náš postoj, že s takovou stranou do jedné frakce nechceme jít,“ dodal Kolaja.

Babiš ovšem LN řekl, že hodlá zůstat v ALDE, kde byli jeho europoslanci v rámci EP zařazení dosud. „Samozřejmě v jejím rámci máme některé odlišné názory od ostatních zemí – třeba na migraci či klimatické cíle. Společný názor ale máme na vnitřní trh či rozpočet. Řekl bych, že názory mám podobné se stranami ze severu Evropy než s těmi z Beneluxu,“ uvedl Babiš. Společně s premiéry z Visegrádské čtyřky ho čeká jednání s francouzským prezidentem.

Pro ODS, která získala čtyři mandáty, volby dramatickou změnu ohledně frakcí nepřinesly. Sice pocítily útlum spojený s neúspěchem britských konzervativců, ztráty však vykryly zisky euroskeptických stran jinde po Evropě. ODS tak zůstává součástí Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Lídr eurokandidátky Jan Zahradil se neobává ani odchodu britských konzervativců z EP po brexitu.

Šachy o šéfa EK

„Některé strany dosáhly skvělých výsledků. Třeba polská strana Právo a spravedlnost má dohromady 26 poslanců, což je slušná porce,“ řekl LN Zahradil. Body si u reformistů připsali i Nizozemci, kteří uspěli s Fórem pro demokracii. I Zahradil očekává, že největší přesuny mandátů mezi frakcemi se odehrají okolo liberálů v ALDE. „Ještě nevíme, jestli vznikne jedna nebo dvě skupiny, a jestli spolu případně budou nebo nebudou spolupracovat,“ dodal Zahradil, který v EP sedí od roku 2004. Podle něho se do utváření frakcí mohou promítnout i pletichy okolo volby šéfa Evropské komise.

„Také záleží, jestli Manfred Weber (lídr evropských lidovců v EP – pozn. red.) získá podporu Evropské rady na předsedu Evropské komise coby představitel nejsilnější politické frakce,“ upozornil Zahradil. Podle výsledků voleb by měli evropští lidovci obsadit 178 křesel. Druhou nejpočetnější skupinu představují evropští socialisté se 148 mandáty. Poprvé od vstupu České republiky do EU však mezi nimi nebudou zástupci ČSSD, kteří v eurovolbách propadli.

Podobně jako u ODS, ani u TOP 09 a STAN a u KDU-ČSL nenastane překvapení – zůstanou součástí široké rodiny evropských lidovců. Okamurovci, kteří si ve volbách poprvé připsali dvě eurokřesla, mají už také rozhodnuto. Duo Hynek Blaško a Ivan David se připojí ke krajně pravicové frakci ENF Francouzky Marine Le Penové. Komunistická europoslankyně Kateřina Konečná pak míří do levicového uskupení GUE/NGL.

Martin Shabu

Hnutí ANO vyhrálo. Premiér Andrej Babiš se však domnívá, že konkurenční subjekt jejich bývalého europoslance Pavla Teličky a recesistický projekt „ANO“ jeho hnutí připravily o čtyři procenta hlasů.

LIDOVÉ NOVINY: Po loňských komunálních volbách na vás bylo patrné zklamání a naštvání z výsledku voleb. Teď jste spokojenější po evropských volbách?

BABIŠ: Určitě jsem spokojený. Nemám pocit, že by volby vyhrál někdo jiný. Třeba má ODS pocit, že vyhráli oni, ale za nás mluví čísla. V roce 2014 jsme získali 16,13 procenta, teď 21,18 procenta. Minule jsme měli 244 tisíc hlasů, teď 502 tisíc. Ze čtyř mandátů teď máme šest europoslanců. Bylo neuvěřitelné, jaká kampaň a negativní texty se proti nám chrlily. Šířily se vylhané mýty, ještě v den voleb o nás různé servery a politici lhali. Pokračuje to tím, že se snaží vytvořit dojem, že volby dopadly jinak.

LIDOVÉ NOVINY: Nebylo by lepší se v tom pořád nevrtat, nemluvit neustále o antikampani a dívat se spíše dopředu?

BABIŠ: Však já se v ničem nerýpu. Ptal jste se mě na komentář. Jen jsem řekl, že v mediálním prostoru se neustále opakují lži a nepravdivé informace, kterým mají lidé tendenci uvěřit. To je pro mě neakceptovatelné.

LIDOVÉ NOVINY: Je získaných 21 procent hlasů stropem hnutí, nebo můžete v jiném typu voleb růst?

BABIŠ: Na to, co proti nám všichni předvedli, je to skvělý výsledek. Navíc pan Telička (Pavel Telička si založil vlastní hnutí Hlas a získal 2,38 procenta hlasů – pozn. red.) a strana ANO, vytrollíme europarlament (získala 1,56 procenta hlasů – pozn. red.) nás připravili skoro o čtyři procenta. Tyto hlasy nám chyběly.

LIDOVÉ NOVINY: Takže uznáváte, že recesistické uskupení vám přetáhlo hlasy?

BABIŠ: Uvedli naše voliče v omyl, plno lidí se na nás obracelo.

LIDOVÉ NOVINY: Chodily vám e-maily, proč kandidujete dvakrát?

BABIŠ: Ano, psali nám, že to považují za podraz proti nám.

LIDOVÉ NOVINY: Nepovažujete odevzdané hlasy pro tento subjekt i za druh protestu vůči hnutí ANO?

BABIŠ: Myslím, že to bylo proti nám. Uvedli lidi v omyl, a vzali nám tím hlasy.

LIDOVÉ NOVINY: Uspěla SPD Tomia Okamury, která získala přes devět procent hlasů. Překvapilo vás to?

BABIŠ: Ty jeho noviny byly neuvěřitelnou snůškou lží, strašily lidi. Přitom jsem to byl já, kdo bojoval proti kvótám. Měli na kandidátce Hynka Blaška, který se před časem ucházel o spolupráci i u nás. Jeho výsledek byl dobrý.

LIDOVÉ NOVINY: Vy jste nikdy vůči Okamurovi příliš nevystupoval. Změní se to, když jste teď ochutnal jeho lektvar plný lží a dezinformací?

BABIŠ: Bylo to totálně přes čáru, co udělal s těmi novinami.

LIDOVÉ NOVINY: Je pro vás jeho chování ponaučením směrem ke spolupráci v Poslanecké sněmovně?

BABIŠ: Sněmovní spolupráce není otázkou na mě. My jsme ve sněmovně v menšině a pro zákony hledáme podporu. Pokud s SPD budeme v některých případech spolupracovat, bude záležet na jednání vedení poslaneckého klubu ANO.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké budou vaše následující kroky směrem k institucím EU? Co je pravdy na spekulaci, že v čele Evropské rady by stanula německá kancléřka Angela Merkelová a výměnou za to by Evropskou komisi ovládl politik z visegrádské čtyřky?

BABIŠ: To vůbec nechci komentovat. Samozřejmě nejvyšší a nejdůležitějším postem je funkce předsedy Evropské komise, která potřebuje odpolitizovat. Uvidíme, jak jednání na Evropské radě půjdou.

LIDOVÉ NOVINY: Už jste se na věci domlouval s někým z Polska, Slovenska či Maďarska?

BABIŠ: V prvním kole jsme si to již řekli, víc nemohu komentovat.

LIDOVÉ NOVINY: Zůstane hnutí ANO v liberální frakci ALDE?

BABIŠ: Ano. Byla to opět lež, když se během kampaně začalo psát, že v ALDE skončíme. Zůstaneme v této frakci. Samozřejmě v jejím rámci máme některé odlišné názory od ostatních zemí – třeba na migraci či klimatické cíle. Společný názor ale máme na vnitřní trh či rozpočet. Řekl bych, že názory mám spíš podobné se stranami ze severu Evropy než s těmi z Beneluxu.

LIDOVÉ NOVINY: Mělo by ALDE spojit síly s hnutím En Marche! francouzského prezidenta Emmanuela Macrona?

BABIŠ: Uvidíme, jak dopadnou jednání. Budeme s ním v rámci visegrádské čtyřky jednat.

LIDOVÉ NOVINY: Evropští lidovci a socialisté dosáhli nejslabšího výsledku od roku 1979. Co je podle vás důvodem?

BABIŠ: Je to dobře, dominance těchto dvou stran trvala strašně dlouho. Pro reformu EU je dobře, že do její podoby promluví jiné frakce.

LIDOVÉ NOVINY: Promluví do jednání o složení Evropské komise frakce ALDE?

BABIŠ: To se uvidí, ještě jsme se tím příliš nezabývali. S ALDE budeme jednat, stejně tak s V4, budu bojovat za české zájmy.

LIDOVÉ NOVINY: Je šance, že se ke slovu výrazněji dostanou čeští politici?

BABIŠ: V rámci visegrádské skupiny máme silnou pozici, naše spolupráce funguje. Potřebujeme si vybudovat silnou pozici i ve frakci ALDE. Klíčové, o co se nyní bude bojovat, je předseda Evropské komise.

LIDOVÉ NOVINY: Co říkáte na celoevropský vzestup krajní pravice a zelených?

BABIŠ: Zelených je stále víc. Plníme klimatické závazky, ale bojím se, aby se to nepokazilo, jako když v ČR vládli Zelení pana Bursíka. Jejich politika a ekologie by neměla mít negativní dopad na ekonomiku země a život občanů. My máme „zelený“ program jasně vydefinovaný, prioritně nám jde o vodu a boj proti kůrovci. Přírodě se věnujeme.

LIDOVÉ NOVINY: Vzestup krajní pravice typu Marine Le Penové nebo SPD v České republice vás neznervózňuje?

BABIŠ: Je třeba se ptát, proč takto uspěli. SPD šla do mediálního prostoru s brutální lží, bohužel se ukázalo, že to na řadu lidí platilo.

Ondřej Koutník