Loni v květnu se část členů „malého“ akademického senátu Fakulty technologie ochrany životního prostředí Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) rozhodla, že doktor Marek Šváb (37 let), usilující o docenturu, „zdaleka nedosahuje úrovně“, na jakou je škola zvyklá. Přestože habilitant splňoval jasně vymezená kritéria pro habilitační řízení, pětice hlasujících (včetně čtyř studentů z jednoho a téhož ústavu) odsouhlasila poměrem pěti ku čtyřem hanopisné stanovisko, k němuž by prý habilitační komise měla přihlédnout...
Pod dokument se podepsal předseda senátu Martin Podhola (34). Podobná intervence senátu do habilitace je v tuzemsku nevídanou věcí, jak loni ČESKÁ POZICE upozornila. Ačkoliv se teoreticky může senát vyjadřovat třeba i k barvě duhy nad Zbraslaví a Radotínskem, nátlak by činit neměl.
Tento příběh, v němž se proti svému někdejšímu doktorandu Švábovi ostře postavil dokonce jeho bývalý školitel docent Martin Kubal (sic!), se 1. května uzavřel. Marek Šváb byl jmenován docentem VŠCHT, neboť již dříve se z 25 přítomných členů vědecké rady (z celkových 29) vyslovilo šestnáct pro, sedm bylo proti a dva se hlasování zdrželi.
„Habilitační řízení ve vědecké radě proběhlo dle všech platných regulí a pravidel. Hodnotím čistě formální stránku. ,Pro‘ hlasovala potřebná nadpoloviční většina členů, byly však i hlasy ,proti‘,“ řekl ČESKÉ POZICI dnes již docent Šváb.
„Přes maximální úsilí určité malé skupiny (především dvou) lidí o to, abych neuspěl, se jim v mé habilitaci zabránit nepodařilo. Je velmi dobře, že drtivá většina kompetentních účastníků řízení se nedala zmanipulovat a hodnotila mne na základě faktů či osobní zkušenosti. Vždyť je jasné, že v rozpoutané kampani plné nepravd, polopravd a manipulací vůbec nešlo o to, zda splňuji nebo nesplňuji požadavky na docenta, ale pouze o účelový zájem mne potopit,“ doplnil Šváb, jenž nakonec akademickou půdu opustil. Věnuje se prý zajímavým projektům a o dalším akademickém působení zatím neuvažuje.
S nepříjemně hořkou pachutí...
Případ vzbudil pozornost. A nejen na fakultě. „Celou kauzu kolem ,sporné‘ habilitace jsem pozorně sledoval a rozhodně mě nenechávala v klidu. Kauza agresivitou zúčastněných a jejich nestandardními kroky přerostla hranice fakulty a dotýkala se celé vysoké školy,“ řekl ČESKÉ POZICI rektor VŠCHT Karel Melzoch, který se o vývoji bavil s děkanem fakulty Gustavem Šeborem a ztotožnuje se i s jeho názorem na celý průběh.
Jak probíhalo jednání vědecké rady? „Uchazeč se prezentoval solidně, nicméně následné projednávání bylo ostřejší než obvykle a promítalo se ze strany některých členů vědecké rady jak do předkládaných dotazů, tak i závěrečného hodnocení habilitace a hlasování,“ popisuje dění děkan Šebor.
- Habilitační práce nese název Interakce tuhé a kapalné fáze v environmentálních technologiích. „Co se týče splnění kritérií, do práce na habilitaci jsem se pustil až po důkladném srovnání mých výsledků a výstupů za posledních deset dvanáct let s rámcovými kritérii pro habilitaci platnými na VŠCHT. Všechna splňuji, některá navíc překračuji – to vše zcela jednoznačně plyne z mé habilitační přihlášky,“ řekl již loni ČESKÉ POZICI Šváb, jehož souhrnný impakt faktor činil 20,771, přičemž požadovaný součet je deset, na profesuru dvacet. Šváb tvrdil, že má odučeno sedm let (požadovaná praxe činí tři roky), dokladoval 60 článků a jednu monografii.
- Předseda malého senátu Martin Podhola a docent Martin Kubal, vedoucí Ústavu chemie ochrany prostředí (ústav 240), opakovaně tvrdili, že Šváb má údajně nedostatečné odborné i osobnostní kvality, aby se mohl stát docentem. V senátním stanovisku, které odhlasovali i dva doktorandi a dva studenti z dotyčného ústavu 204, se píše doslova, že jde o „těžko čitelnou osobnost“, že „neodpovídá morálním nárokům kladeným na vysokou akademickou hodnost“ nebo že se „podílel na výuce výhradně rutinního charakteru“ a že „se obtížně srovnává s působením v kolektivu věkově blízkých spolupracovníků“.
Děkan: Zarážející ostrost odpůrců
Děkan Šebor celou věc nahlíží jako osobní spor, který se bohužel promítl do odborné věci a celého habilitačního řízení. „Pokud mne něco zarazilo, pak ostrost vystoupení odpůrců habilitace a jejich naprostá neústupnost,“ doplňuje děkan. Skutečnost, že byla výjimečná událost medializována, samotnému případu dle Šebora neprospěla, ale „na druhou stranu má VŠCHT zájem, aby takovéto případy byly zcela transparentní“.
Skutečnost, že byla výjimečná událost medializována, samotnému případu dle Šebora neprospělaJak celé vyznění kauzy vnímá rektor výzkumně orientované univerzity? „Já osobně z celé záležitosti ani teď nemám dobrý pocit; a na patře mi stále zůstává, i když vše ve finále dobře dopadlo, nepříjemně hořká pachuť, decentně řečeno... Vítám, že v celém sporu založeném na osobní nevraživosti a nenávisti hlavních aktérů vědecká rada potvrdila odborné kvality habilitanta a doporučila udělení titulu docent. Rozhodnutí rady jsem potvrdil a Marka Švába jmenoval docentem s účinností od 1. května 2013,“ říká rektor Melzoch.
Chtěl by snad ještě něco vyřídit bývalým kolegům čerstvý docent Šváb, jenž po celé anabázi zamířil do podnikatelského prostředí? „Co bych vzkázal? Nic.“
