Docentů máme hodně, a někteří z nich by jimi ani být neměli, zní občas Českem. Zřejmě na základě podobné úvahy – anebo osobního sporu – se členové „malého“ akademického senátu Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) rozhodli, že doktora Marka Švába (37) habilitovat nenechají. A zasáhli způsobem, jenž nemá v ČR patrně obdoby. Do docentského řízení totiž vstoupili, jak jim nepřísluší, byť se senáty formálně mohou vyjadřovat třeba k rybízu na Tachovsku...
Fakultní senát (AS FTOP) letos 11. května odhlasoval poměrem pěti ku čtyřem hlasům stanovisko, ve kterém Švába kritizuje, že „zdaleka nedosahuje úrovně“, na jakou je VŠCHT zvyklá. Předsedu habilitační komise senát přímo vyzývá, aby bylo dotyčné „stanovisko v průběhu habilitačního řízení reflektováno“, píše se v dokumentu, který ČESKÁ POZICE přikládá v PDF a pod nímž je podepsán předseda senátu Martin Podhola (34). Habilitant Šváb však formálně splňuje všechna kritéria požadovaná po docentech elitní výzkumné univerzity. Ukazuje tento případ, kam až mohou vnitrofakultní senátní bojůvky dospět? Je snad něco takového na této univerzitě běžné?
Habilitant Šváb formálně splňuje všechna kritéria požadovaná po docentech elitní výzkumné univerzity
„Je to zcela neobvyklé,“ řekl ČESKÉ POZICI děkan FTOP Gustav Šebor. „Po podání žádosti o zahájení habilitačního řízení se objevily vůči tomuto řízení námitky ze strany některých pracovníků Ústavu chemie ochrany prostředí (ústav 240), kde Šváb dříve působil. Byla zaslána negativní stanoviska vedoucího ústavu docenta Martina Kubala a senátu předsedovi komise jmenované pro toto habilitační řízení, který mne následně se stanovisky seznámil,“ říká profesor Šebor, jenž uznává, že Švábovy podklady splňují zákonem definované náležitosti a Šváb – dnes již pracovník Ústavu plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší (ústav 216) – může usilovat o docenturu na VŠCHT.
„Vypracování stanoviska akademického senátu fakulty i jeho znění byly významně ovlivněny složením senátu, který má devět členů, přičemž vedle Podholy – pracovníka výše uvedeného ústavu 240 – jsou v něm dva studenti a dva doktorandi tohoto ústavu,“ dodává děkan Šebor, jemuž brzy skončí mandát. A akademický senát bude vybírat jeho nástupce.
Senátem odsouhlasený hanopis
Stanovisko fakultního senátu nebylo k Marku Švábovi přívětivé. Jeho výzkumné a pedagogické projekty byly prý „zjevně systematicky řízeny zájmy soukromé společnosti“, u které je Šváb částečně zaměstnán, nedokázal též získat vlastní projekty a jeho pedagogická činnost je údajně zanedbatelná a špatná, což bylo dokumentováno jediným ohlasem jisté nespokojené studentky. A konečně: „Ing. Marek Šváb, Ph.D. je znám jako člověk, který se obtížně srovnává s působením v kolektivu věkově blízkých spolupracovníků. (...) Z pohledu senátu se tedy jeví jako těžko čitelná osobnost (...) a vystupování neodpovídá morálním nárokům kladeným na vysokou akademickou hodnost,“ uvádí text signovaný předsedou Podholou.
Na senátní stanovisko, které předčasně „lustruje“ kandidáta, což by mělo být až úkolem habilitační komise, tří oponentů a také Vědecké rady VŠCHT, reagovali v létě dopisem dva lidé, jimž se takový bezprecedentní zásah nezdál: výkonný ředitel firmy, jež se Švábem spolupracovala a byla nařčena z prospěchářství, a také Švábův kolega z ústavu 240 Petr Beneš. Podle informací ČESKÉ POZICE ředitel nastínil ukončení spolupráce se školou, pokud nedostane od vedení školy jasné vyjádření k postupu senátu.
V zápise najdeme i kuriózní větu, že předseda Podhola požádal všechny přítomné o vypnutí všech nahrávacích zařízení!
Na další zasedání AS 8. června byl pozván Šváb, lidé z vedení fakulty i děkan Šebor, jenž se vyslovil k oběma dopisům a nestandardnímu jednání senátu. V zápise najdeme i kuriózní větu, že předseda Podhola požádal všechny přítomné o vypnutí všech nahrávacích zařízení! „Chtěl jsem mít svou obhajobu dokumentovánu,“ řekl ČESKÉ POZICI habilitující se Šváb. Ten si pro jednání připravil detailně komentovanou odpověď na výtky v kritickém stanovisku AS FTOP, jež prý měli „připodepsat“ i zaměstnanci ústavu 240, kteří již Švába ani neznali.
Obhajoba skorodocenta Švába
Švábova habilitační práce nese název Interakce tuhé a kapalné fáze v environmentálních technologiích. „Co se týče splnění kritérií, do práce na habilitaci jsem se pustil až po důkladném srovnání mých výsledků a výstupů za posledních deset dvanáct let s rámcovými kritérii pro habilitaci platnými na VŠCHT. Všechna splňuji, některá navíc výrazně překračuji – to vše zcela jednoznačně plyne z mé habilitační přihlášky,“ říká Šváb, jehož souhrnný impakt faktor činí 20,771, přičemž požadovaný součet je deset, na profesuru dvacet. Šváb tvrdí, že má odučeno sedm let (požadovaná praxe činí tři roky), dokladuje 60 článků, jednu monografii, zahraniční přednášky a jeho Hirschův index má hodnotu čtyři.
Jak se odehrálo červnové slyšení v AS? „Po vypnutí diktafonu jsem dostal možnost vyjádřit se ke stanovisku týkajícímu se mojí habilitace. Podrobně jsem rozebral jak podivné okolnosti jeho vzniku, tak jednotlivé body, které byly na mou adresu uvedeny. Uvedl jsem řadu příkladů vyvracejících, zpochybňujících či upřesňujících uvedená tvrzení. Součástí byla i hodnocení od mých bývalých studentů, která jsem si od nich vyžádal. Docentu Kubalovi, jenž byl sedm let mým školitelem a čtyři roky nadřízeným, jsem před všemi přítomnými nabídl úpravu vzájemných vztahů na racionální a korektní úroveň. Z jeho reakce usuzuji, stejně jako ostatní přítomní, že to odmítl. Tajným hlasováním si poté AS stanovisko potvrdil,“ říká Šváb, jehož podrobnou odpověď přikládáme v PDF.
„Je to nestandardní osobnost“
Martin Kubal, jenž 12. května poslal předsedovi habilitační komise kritický list ke Švábově osobě (viz příloha), si za svým postupem nadále stojí. „Postup akademického senátu schvaluji; místo kritiky by jej měli lidé spíše pochválit, že dbají o kvalitu docentů na VŠCHT. Na našem ústavu 240, kam Šváb možná směřuje, je totálně nevítanou osobou. Postup v této věci je nestandardní, protože vysoce nestandardní je osobnost dr. Švába,“ řekl ČESKÉ POZICI docent Kubal, jenž byl shodou okolností též školitelem předsedy Podholy a opatrně uznává, že Šváb je „dobrým výzkumníkem, ale i nenadaným učitelem“.
Ten se zase podivuje, kdy a kde nastala taková změna, když byl v minulosti svým školitelem písemně chválen. „Vše se plíživě změnilo asi v letech 2005–2006. Nikdy jsem se nedozvěděl, přes opakované snahy o komunikaci na toto téma, co bylo a je příčinou. Nevyslechl jsem žádnou konkrétní výtku, výzvu, kritiku či jen připomínku nebo námět k mé práci či chování. Nakonec jsem usoudil, že další perspektiva pro mne v tomto prostředí není a pracoviště jsem v roce 2008 opustil,“ říká Šváb.
Co vytýká habilitovanému šéfsenátor?
Podle kritérií VŠCHT se docentem může stát „všeobecně uznávaná vědecká a pedagogická osobnost“, což podle předsedy senátu Šváb není
Podle kritérií VŠCHT se docentem může stát „všeobecně uznávaná vědecká a pedagogická osobnost“, což podle předsedy senátu Šváb není. „Skutečně není obvyklé, že by se AS vyjadřoval k probíhajícímu habilitačnímu řízení, pravdou ale také je, že Marek Šváb je velmi neobvyklý uchazeč,“ řekl ČESKÉ POZICI Martin Podhola (32) podobnými slovy jako jeho šéf a vedoucí ústavu 240 – docent Kubal. I kritika je podobná: Šváb nezískal žádný výzkumný projekt, nevykazuje systematickou výuku v oblasti, pro niž se habilituje, a uvádí mezi svými výstupy jeden patent a jeden užitný vzor.
„Oba dokumenty prokazatelně vznikly v rámci jeho činnosti na VŠCHT, škola ale není spolunositelem. Například za uvádění takových výstupů v závěrečném ročním hodnocení doktorandského studia by doktoranda čekala penalizace,“ tvrdí Podhola. A dokládá příklady, jak správně by měly být patenty přihlašovány univerzitě. „Moc mě mrzí, že daná věc působí konfrontačně. Stávajících docentů a profesorů na fakultě si velmi vážím a byl bych rád, aby to tak zůstalo,“ dodává předseda senátu, v němž patrně umí zajistit hlasující většinu.
Zastání jednoho z kolegů
Švába se naopak zastal jeden z jeho kolegů. „K celé kauze jsem se vyjádřil dopisem ze 6. června 2012, který jsem otevřeně adresoval všem zainteresovaným stranám. Zarazilo mě, jak neoprávněný a osobně motivovaný útok se na kolegu Švába na akademické půdě VŠCHT uskutečnil a jak neprůhledná celá záležitost byla,“ odvětil ČESKÉ POZICI e-mailem Petr Beneš, jehož list je citován ve zmiňovaném senátním zápisu.
„Jsem hluboce přesvědčen, že jde o osobní nevraživost dr. Podholy vůči dr. Švábovi. S oběma pány jsem dlouhou dobu pracoval v jedné laboratoři a byl to právě Podhola, který do pracovního kolektivu vždy vnášel špatné nálady, nevraživost, agresi a jiné morálně pochybné praktiky. Domnívám se, že Martin Podhola není schopný zohlednit nic jiného než svou touhu po moci a vlivu,“ píše Beneš, jenž se staví na Švábovu stranu, neboť ho považuje za poctivého člověka motivovaného především snahou o hodnotný vědecký výstup.
Všichni tři jmenovaní oponenti doporučili předloženou habilitační práci k obhajobě
Co dál s habilitací?
Habilitace, kolem níž je velký humbuk, pokračuje. Znám je i termín, kdy se odehraje – 12. prosince 2012, jak vidno z pozvánky na zasedání fakultní vědecké rady. „Ze stanoviska (habilitační) komise cituji, že ,všichni tři jmenovaní oponenti doporučili předloženou habilitační práci k obhajobě‘, s tím, že dva z oponentů měli k práci, respektive k uchazečem předloženým podkladům určité výhrady. V závěru návrhu komise se pak mimo jiné uvádí, že ,dospěla tajným hlasováním – poměrem čtyři hlasů pro, jeden hlas proti – k názoru, že uchazeč splňuje požadavky na jmenování docentem. A to i přes některá negativní vyjádření oponentů ke koncepčnosti a ucelenosti habilitační práce i k osobě uchazeče jako všeobecně uznávané vědecké a pedagogické osobnosti‘,“ říká děkan Šebor.
A kam zamíří „potížista“ doktor Šváb? „Na fakultě jsem strávil 18 let života, poznal jsem radosti i starosti akademického pracoviště a zažil různé situace. Toto prostředí otvírá jedinečné možnosti jak po odborné, tak po lidské stránce... Události poslední doby jsou však již zcela mimo uvedený rámec, a proto je pro mne za současného stavu nepřijatelné zde dále působit, i když mne to velice mrzí,“ říká Šváb, jenž ale habilitaci nevzdává.
„Podotýkám, že mi nikdo ani nenaznačil, abych tento krok činil, spíše se mi dostalo slov podpory a pochopení. To je sice vzpruhou, ovšem pro další práci a setrvání je to poněkud málo. Vedení fakulty jsem oznámil, že za současné situace se s FTOP nadále neztotožňuji a pracoviště opustím, což je i poslední forma vyjádření nesouhlasu a protestu. Dvacet let jsem chodil do školy proto, abych nyní dobře dělal odbornou práci a ne, abych řešil podivné a nesrozumitelné vztahy v rámci pracoviště a musel vyvracet útoky na mou osobu.“
