V červnu 1989 zbili tehdejší příslušníci pražské Státní bezpečnosti (StB) Petra Placáka, jednoho z nejaktivnějších oponentů v posledních letech komunistického režimu. Letos na začátku ledna začal Obvodní soud pro Prahu 7 projednávat případ skupiny Antonína Prchala, takzvaného bicího komanda. Vyšetřování sice bylo zahájeno už na konci roku 1989, ale před soud se tito příslušníci StB dostali až díky Placákovu opakovanému trestnímu oznámení.
Na základě Placákova podání se v roce 2007 začal případem zabývat Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Za tři roky vyslechl řadu svědků a shromáždil informace a svědectví k mnoha násilným činům této skupiny. Podivné je, že ÚDV obvinil jen tři příslušníky StB a pouze v jednom případě. Nebylo to totiž jediné fyzické násilí Prchalovy skupiny před listopadem 1989.
Během lednového soudního líčení vyšlo najevo, že příslušníci StB nejsou schopní žádné sebereflexe, natož doznání viny či omluvy. Naopak tvrdili, že Placáka neznají. Prchal dokonce sdělil soudu, že v době, kdy měl být Placák zbit, byl na návštěvě u svých ruských přátel. Soud odročil jednání na 1. března, kdy byla vyslechnuta další svědkyně obhajoby, dle níž Prchal v době spáchání násilného činu nebyl v Československu. Soud odročil líčení na 19. března, kdy by měl vynést rozsudek.
Co se stalo Placákovi
Příslušníci StB Antonín Prchal, Ladislav Irovský, Petr Vrbický a již zesnulý René Špringer naložili v červnu 1989 Placáka, jednoho z organizátorů protestních demonstrací za zachování Stromovky, do auta a odvezli za Prahu do křivoklátských lesů. Tam ho fyzicky napadli, uráželi a nechali na lesní cestě desítky kilometrů od domova.
Příslušníci StB tvrdí, že ve Stromovce vůbec nebyli. Několik svědků však uvádí, že je viděli, jak Placáka nakládají do auta. Existují i další důkazy, například situační zpráva, v níž se píše o Placákově zatčení. A také zpráva inspekce ministerstva vnitra před listopadem 1989, kdy Placák podal na tyto příslušníky StB trestní oznámení, a v níž je celá událost popsaná a přiloženo i lékařské svědectví. Není to tedy tvrzení proti tvrzení.
Odpovědnost vyšetřovatelů
Nemělo by být na vyšetřovatele Prchalova komanda podáno trestní oznámení, protože svou liknavosti bránili řádnému vyšetření násilných činů?
Vyšetřování nejen této skupiny násilníků, ale i dalších příslušníků StB za mnoho násilných činů začalo už v listopadu 1989. Vojenská prokuratura například ve zprávě pro parlamentní vyšetřovací komisi federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989 necelý rok od něj informovala poslance, že vyšetřuje tři případy celkem jedenácti příslušníků StB včetně jejího náčelníka Aloise Lorence. Z materiálů komise vyplývá, že na Prchalovo komando byla obžaloba podaná 12. září 1990.
Prchal je dnes obžalován za fyzické napadení demonstrantů na Národní třídě během policejního zásahu 17. listopadu 1989. Opakovaně měl bít občany obuškem do různých částí těla. Vojenská prokuratura do podzimu 1990 v mnoha případech fyzického násilí Prchalovy skupiny vyslechla 53 svědků, provedla 18 rekognicí a čtyři konfrontace. Spis měl 432 stran.
Do rozpadu Československé republiky v roce 1993 se však soud s Prchalovou skupinou nekonal. V roce 1991 vyšetřování po zrušené vojenské prokuratuře převzal nově zřízený Úřad pro dokumentaci a vyšetřování činnosti StB v rámci federálního ministerstva vnitra, z nějž se 1. ledna 1995 stal dnešní ÚDV. Ten je od 1. ledna 2002 součástí služby kriminální policie a vyšetřování dle zákona č. 283/1991 Sb. o Policii České republiky.
Proto mají jeho pracovníci i právní zodpovědnost za maření vyšetřování. Nemělo by být proto na vyšetřovatele Prchalova komanda podáno trestní oznámení, protože svou liknavosti bránili řádnému vyšetření násilných činů?
Co udělal ÚDV s výpověďmi svědků?
Po několika pokusech Petra Placáka do roku 1995 zahájil ÚDV nové vyšetřování Prchalova komanda až v roce 2007 – téměř 20 let po spáchání násilných činů. ÚDV však nepoužil již shromážděné důkazy a výpovědi, ale začal si znovu zvát postižené a svědky k výslechům.
Upozornil jsem sice vrchní komisařku Šárku Prouzovou na již provedené výslechy, rekognice a posudky a podal přímo do protokolu při svém výslechu v únoru 2010 podnět k prošetření 21 případů násilného jednání příslušníků StB nebo jiných policistů zahájenému v devadesátých letech, ale dostal jsem odpověď až na základě mnoha urgencí čtrnáct měsíců od podání.
V odpovědi ve dvou větách mi vrchní komisařka Hana Tomanová sdělovala, že „uvedená čísla jednací byla prostudována se zjištěním, že se jedná z části o případy již meritorně rozhodnuté po roce 1989 orgány činnými v trestním řízení, další jsou v držení Obvodního soudu pro Prahu 3“. Když na začátku tohoto roku bylo nařízeno hlavní líčení ve věci příslušníků StB bicího komanda Antonína Prchala, vyšlo najevo, že statní zástupce zjevně na základě špatné práce ÚDV – instituce, která by se měla činnosti represivních složek před rokem 1989 zabývat –, zažaloval jen tři příslušníky StB.
Co ÚDV udělal s výpověďmi lidí, kteří se v letech 2007 až 2010 na výzvu dostavili a vypovídali o dalších případech násilí této Prchalovy skupiny, je záhadou.
A také to, jak mohl Antonín Prchal navzdory platnému lustračnímu zákonu podnikat v ostraze majetku a osob.
Několik případů, za něž nebyl nikdo odsouzen
- Dne 21. srpna 1988 major Šípek napadl a zbil signatáře Charty 77 inženýra Vladimíra Hajného tak, že musel vyhledat lékařské ošetření.
- Téhož dne večer byl přepaden člen Nezávislého mírového sdružení Jan Chudomel. Příslušníci StB pod vedením Reného Špringera mu stříkli do očí slzný plyn, srazili ho na zem, kopali do něho, naložili do zavazadlového prostoru automobilu a odvezli do věznice v Ruzyni a odtud po dvou dnech do psychiatrické léčebny v Bohnicích.
- Dne 17. ledna 1989 byl ze svého pracoviště v Národní galerii předveden do úřadovny StB v Bartolomějské ulici 17letý David Kabzan. Když u výslechu nevypovídal podle přání vyšetřovatelů, začal ho příslušník StB Beran (přezdívaný „Číňan“) bít obuškem do zad, zátylku a rukou, až se Kabzan zhroutil.
- Dne 21. června 1989 příslušníci StB pod vedením Antonína Prchala a Reného Špringera unesli z Královské obory v Praze 7 mluvčího Českých dětí Petra Placáka. Odvezli ho do křivoklátských lesů a tam na opuštěné lesní cestě zbili.
- Dne 30. srpna 1989 napadli a zbili příslušníci StB Prchal a Karel v pražské Karlově ulici mluvčího Mírového klubu Johna Lennona Stanislava Pence. Předtím mu na Karlově mostě vyhrožovali, že ho z něj shodí.
- Dne 29. září 1989 přepadli příslušníci StB pod Prchalovým vedením u Negrelliho viaduktu členku Českých dětí a signatářku Charty 77 Janu Miklušákovou. Vtáhli ji do auta a vyvezli za město, kde jí vyhrožovali násilím, provedli nezákonnou osobní prohlídku a poté ve tmě vysadili v polích.
- Dne 5. října 1989 příslušníci StB na třídě Politických vězňů surově zmlátili Václava Svobodu. Vyrazili mu několik zubů a utrpěl otřes mozku. A poté ho „varovali“, že bude-li ještě jednou spatřen na nějaké akci nezávislých iniciativ, zabijí ho.
- Dne 15. listopadu 1989 příslušník StB Prchal napadl a zbil během ekologické demonstrace na Starém Městě signatáře Charty 77 Kamila Černého.
- Pražští příslušníci StB zbili bezbranné lidi i 17. listopadu 1989. Na videozáznamech jsou vidět v „akci“ Šípek, Prchal, Beran, Karel, Havlíček.
