Německá kancléřka Angela Merkelová se v pondělí dohodla s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym na řešení dluhové krize eurozóny. Duo politiků chce prosadit novou smlouvu o Evropské unii, jež by měla stanovit modifikovaná fiskální pravidla včetně automatických sankcí pro rozpočtové hříšníky.
„Chceme zabránit opakovanému posílení deregulačních tendencí, které vedly k současné situaci. Chceme novou smlouvu,“ prohlásil Sarkozy. Spolu s Merkelovou dávají přednost dohodě celé sedmadvacítky na nových pravidlech, ačkoli by prý stačila i smlouva týkající se pouze zemí eurozóny s možností dobrovolného připojení jakékoli další členské země EU.
Zavrhl Sarkozy eurobondy?
Cílem nynější dohody je zahájit začátek konce dluhové krize. Dopomoci k tomu mají právě automatické postihy pro země, jejichž rozpočtový deficit překročí tři procenta HDP, dále ustavení Evropského měnového fondu a pravidelné měsíční summity na úrovni ministrů financí. Uspíšit by se mělo zavedení záchranného mechanismu ESM na příští rok. Má mít kapacitu 500 miliard eur a nahradit nynější takzvaný euroval (EFSF).
Novinkou pondělní schůzky je změna postoje Sarkozyho ke společným dluhopisům eurozóny emitovaným Evropskou centrální bankou (ECB). Podle něho nejsou v žádném případě řešením krize. Oba státníci pak ujistili, že jim leží na srdci nezávislost ECB.
Burzy zareagovaly na dohodu, která byla oznámena odpoledne, bezprostředním navýšením zisků – francouzský index CAC40 na 1,4 procenta, německý DAX o více než procento a britský FTSE100 zhruba o 0,7 procenta. Optimismus se přelil i do zámoří – Wall Street rozšířil úvodní procentní zisk indexu S&P až na 1,7 procenta.
Dohoda znovu mimo jádro problému
S předstihem se do očekávaného výsledku jednání mezi Merkelovou a Sarkozym pustil komentátor listu Financial Times Wolfgang Münchau. Aniž by znal jeho obsah, ve svém ranním článku předpověděl, že oba politici se ve snaze o řešení dluhové krize doberou jako vždy nějaké dohody, ale znovu se asi minou s jádrem problému.
Příčinou nezdaru všech dosavadních pokusů o řešení nynější krize krize je, že ji politici mylně redukují na selhání fiskální disciplínyPodle Münchaua je příčinou nezdaru všech dosavadních pokusů o řešení krize to, že ji politici mylně redukují na selhání rozpočtové disciplíny. Merkelová prý nenavrhuje žádnou fiskální unii, jak se často píše, ale jen vytvoření klubu úspor. Sarkozy zase tuto posedlost šetřením odmítá. Byl by rád, kdyby se Evropská centrální banka stala pro státy věřitelem poslední instance.
Münchau se domnívá, že eurozóna naléhavě potřebuje strategii okamžitého řešení, krátkodobě založenou na ECB a dlouhodobě na eurobondech. Druhou prioritou je podle něho odvrácení hrozící úvěrové krize a hospodářského propadu. Zároveň musejí politici řešit systém vládnutí, který spočívá ve vybudování systému schopného vypořádat se se všemi aspekty ekonomické politiky včetně krizového řízení.
Podle Münchaua by měla EU směřovat k fiskální unii, ale komplexně a důkladně, nikoli ze dne na den. „Evropská rada by měla jednat právě o tom, nikoli o nějakém dalším hloupém paktu stability,“ napsal Münchau. Pro začátek by dle něho stačilo, kdyby summit EU na konci tohoto týdne přijal závazek zahájit proces, který bude mít řadu kroků a může trvat mnoho let.
