Nespěchat! Připravit projekt do nejmenších detailů. Získat pro něj nejen současnou opozici, ale i důvěru celé české veřejnosti, a to na příštích 20 let. Až pak zahájit tendr na dodavatele nových zdrojů jaderné energie v Dukovanech či Temelíně. „Budujeme energetiku, která by měla být funkční ještě v roce 2100.“ Tak hodnotí v rozhovoru současná horečná vyjednávání o dobudování jaderných elektráren těžká váha české energetiky Jaroslav Míl.
Bývalý šéf ČEZ a někdejší prezident Svazu průmyslu a dopravy se stal poradcem premiéra Andreje Babiše v otázce jádra. Zdůrazňuje, že otázka národní bezpečnosti by měla být jedním z hlavních kritérií celého procesu. V úvahu se má brát zejména členství Česka v NATO či Evropské unii. „Pro každého dodavatele bude důležité, aby dodržoval bezpečnostní podmínky, které pro nás vyplývají z našich členství v aliancích,“ říká Míl.
O zakázku se chtějí ucházet kromě Američanů, Francouzů, Japonců a Jihokorejců i státní firmy z Ruska nebo Číny. Míl ale vybízí k větší soběstačnosti: „Náš stát by si měl ohlídat, že je schopen nové elektrárny provozovat vlastními zdroji – vlastními lidmi – a že je vlastníkem provozního know-how.“
LIDOVÉ NOVINY: Považujete jadernou energetiku a diskusi o dostavbě jaderných bloků za jedno z hlavních témat současné české politiky?
Budeme nahrazovat uhlí a jednou také jadernou elektrárnu Dukovany. Jediným bezemisním zdrojem, který o tak velkém objemu výroby přichází v úvahu, je jaderná elektrárna. V ten moment musíte začít přemýšlet, jaké zdroje jaderné energie můžete využít, o jakých výkonech a v jakých termínech. |
MÍL: Zcela určitě. Budeme nahrazovat uhlí a jednou také jadernou elektrárnu Dukovany. Jediným bezemisním zdrojem, který o tak velkém objemu výroby přichází v úvahu, je jaderná elektrárna. V ten moment musíte začít přemýšlet, jaké zdroje jaderné energie můžete využít, o jakých výkonech a v jakých termínech. Zároveň si musíte stanovit jasné okrajové podmínky, jak takto velkého cíle úspěšně dosáhnout.
LIDOVÉ NOVINY: Rozvoj jaderné energetiky tedy vidíte jako primární cíl?
MÍL: Nejen to. Pokud se na jádru shodneme, je třeba využít této příležitosti k impulzu pro české školství, výzkum, vývoj a rozvoj průmyslu a stavebnictví. Energetika a zajištění primárních zdrojů surovin je i otázkou bezpečnosti státu. Elektroenergetika je toho zcela jednoznačně nedílnou součástí. Česká republika musí tuto oblast budovat na principu, kdy bude při provozu své sítě při krizových obchodních či jiných stavech minimálně závislá na vnějších vlivech. Ekonomika provozu těchto zdrojů by neměla dlouhodobě záviset na aktivní spolupráci se zahraničím.
Nevíme, jak bude Evropa a svět vypadat v roce 2050. Jen si vzpomeňme na počet změn v naší zemi a Evropě za uplynulých 80 let – a teď budujeme energetiku, která by měla být funkční ještě v roce 2100. Zároveň by naše energetika měla být dostatečně potřebná pro naše sousedy. Jinými slovy, oni by měli být v situaci, že bez nás to půjde těžko, a zároveň když dojde v okolních státech k problémům, budeme si umět poradit sami. Měli bychom v této oblasti vybudovat takový systém, který bude schopen alespoň z 80 procent fungovat nezávisle na okolních zemích.
LIDOVÉ NOVINY: Vidíte otázku bezpečnosti jako primární záležitost dostavby jaderných bloků?
Pokud se na jádru shodneme, je třeba využít této příležitosti k impulzu pro české školství, výzkum, vývoj a rozvoj průmyslu a stavebnictví. Energetika a zajištění primárních zdrojů surovin je i otázkou bezpečnosti státu. Elektroenergetika je toho zcela jednoznačně nedílnou součástí. Česká republika musí tuto oblast budovat na principu, kdy bude při provozu své sítě při krizových obchodních či jiných stavech minimálně závislá na vnějších vlivech. |
MÍL: Úroveň naší bezpečnosti zajištění základních energetických surovin určuje i úroveň bezpečnosti a nezávislosti státu. Angličané to tak opisovat nemusejí, jejich heslo zní „security of supply is security of the state“ (bezpečnost dodávek představuje bezpečnost země – pozn. red.). Když toto minete, je to špatně. Tímto pravidlem se řada zemí řídí stovky let. Světové velmoci využívají své primární surovinové zdroje k nevojenskému ovlivňování vývoje událostí v okolních zemích. Nemusíme s tím souhlasit, ale to je tak jediné, co s tím můžeme dělat.
LIDOVÉ NOVINY: Lze si alespoň v teoretické rovině představit, že by v tuzemském energetickém mixu jádro postupně uměly nahradit obnovitelné zdroje energie (OZE)? Nebo je taková varianta zcela vyloučená?
MÍL: Určitě ne. Z obnovitelných zdrojů energie umíme získat zhruba 23 procent na pokrytí naší spotřeby, nejsme přímořský stát, který umí využívat větrné elektrárny na moři. Pokud odstavíte uhlí a část jaderných elektráren bez náhrady, zbývají vám už jen plynové elektrárny. Jenže ani ty nejsou bezemisní. Naše závislost na zdrojích této suroviny a transportních trasách by byla extrémní. Ostatně můžeme se podívat na Ukrajinu, co taková závislost způsobuje.
LIDOVÉ NOVINY: Jaké řešení byste navrhoval?
MÍL: Začal bych provádět řadu kroků, a to současně. Prvním krokem, který má zásadní ekonomické opodstatnění a ke kterému se přiklání celý svět, je prodloužení životnosti Dukovan na 60 let. Dalšími kroky by mělo být vyhodnocení dopadů takzvaného zimního balíčku Evropské komise – nových regulatorních opatření EU v oblasti úspor energie, podílu OZE a snížení emisí skleníkových plynů – do státní energetické koncepce.
Světové velmoci využívají své primární surovinové zdroje k nevojenskému ovlivňování vývoje událostí v okolních zemích. Nemusíme s tím souhlasit, ale to je tak jediné, co s tím můžeme dělat. |
Prodloužení platnosti vyhodnocení vlivů na životní prostředí (takzvané EIA) pro Temelín a dokončení procesu získání stejného dokumentu pro Dukovany. Zahájení územního řízení na nové bloky v Dukovanech, a to takzvanou obálkovou metodou. Zahájení jednání a získání souhlasu Evropské komise (EK) s formou výběrového řízení a s financováním nového jaderného zdroje. Tady je nutno zdůraznit, že při dobře vedeném jednání a získání souhlasu, který bude reflektovat naše potřeby, můžeme ušetřit hodně času v budoucnu.
LIDOVÉ NOVINY: Všechny tyto „operace“ by měly probíhat současně?
MÍL: Vše by mělo probíhat paralelně, rozhodně by se stát a investor neměli při svém rozhodování zablokovat na jednom bodě. Zahajovat tendr, aniž bych měl svůj plán odsouhlasený Evropskou komisí, by bylo mírně řečeno nezodpovědné a může se to vymstít. Kvalitní příprava je klíčová. Když nepřipravíte vše správně a máte slabou pozici u svého dodavatele, můžete skončit jako Bulharsko.
To muselo ruskému dodavateli – státní společnosti Rosatom – zaplatit přes 601 milionů eur za odstoupení od kontraktu. Bulharská vláda od projektu radši odstoupila. A na příkladu Slovenska vidíme, co se stane, když zvolíte nevhodný dodavatelský model kombinovaný s komplikovanou formou investičního řízení. Dostavba elektrárny Mochovce 3 a 4 má zpoždění více než osm let a vícenáklady dosahující tří miliard eur.
LIDOVÉ NOVINY: Jakým způsobem by se výstavba měla zaplatit? Vedení ČEZ navrhovalo rozdělení této skupiny, premiér Andrej Babiš (ANO) zmínil variantu, že dostavbu by měla na starosti dceřiná firma ČEZ.
Z obnovitelných zdrojů energie umíme získat zhruba 23 procent na pokrytí naší spotřeby, nejsme přímořský stát, který umí využívat větrné elektrárny na moři. Pokud odstavíte uhlí a část jaderných elektráren bez náhrady, zbývají vám už jen plynové elektrárny. Jenže ani ty nejsou bezemisní. |
MÍL: Původní myšlenka rozdělení ČEZ na několik částí a změna akcionářské struktury už na stole nejsou. To je správné rozhodnutí. Vláda se nyní kloní k tomu, aby výstavbu zajistila dceřiná společnost stoprocentně vlastněná ČEZ. Myslím, že v tom je mezi majoritním akcionářem a managementem jasná shoda.
LIDOVÉ NOVINY: Jaký je ideální model?
MÍL: Výstavba nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany stoprocentně vlastněnou dcerou ČEZ je správné řešení. Domnívám se, že lze najít i finanční model, který by měl být průchozí i pro minoritní akcionáře. Nezapomeňme, že hodně věcí se v průběhu času může změnit. Co se dnes ukazuje jako ekonomicky neefektivní, může být za deset let jinak.
Česká republika stojí před problémem jako celá Evropa, která bude muset značnou část svých dosavadních zdrojů, ať uhelných či jaderných, něčím nahradit. Francie je v situaci, kdy jakákoliv výstavba jaderných elektráren je ve výrobních nákladech mnohonásobně dražší než výrobní náklady jejích současných zdrojů. Při dnešních cenách elektrické energie by Francie nebyla schopná zaplatit a garantovat výstavbu nových jaderných bloků. Buď tedy nastane značné navýšení cen elektrické energie, nebo se bude muset ve světě dokončit vývoj, který se již začíná prosazovat.
LIDOVÉ NOVINY: O co jde?
Začal bych provádět řadu kroků, a to současně. Prvním krokem, který má zásadní ekonomické opodstatnění a ke kterému se přiklání celý svět, je prodloužení životnosti Dukovan na 60 let. Dalšími kroky by mělo být vyhodnocení dopadů takzvaného zimního balíčku Evropské komise do státní energetické koncepce. |
MÍL: Řeknu to zjednodušeně. Dodavatelé začínají chápat, že investoři nemohou chodit jen za státem, tedy v konečném důsledku spotřebitelem či daňovým poplatníkem, ať garantuje či financuje výstavbu, ale že musí nabídnout něco, na co investor, a to i soukromý, bude finanční zdroje mít. Příčinou vysokých nákladů je v řadě případů čas. Když víte, že každé prodloužení výstavby o jeden rok znamená zvýšení finančních nákladů o deset až dvanáct miliard korun ročně, musíte přemýšlet nad tím, že stavbu musíte urychlit – a mít garantováno, že se to opravdu stane.
Výrazné prodloužení stavby jako ve Finsku či Francii vede k razantnímu navýšení cen za výrobu elektřiny, a to až o desítky procent. Jinými slovy, musíte stavět rychleji oproti původním plánům. Dodavatelé vnímají, že jimi nabízené technologie jsou v Evropě i v USA stavěny déle a jsou i dražší, a začínají to řešit.
LIDOVÉ NOVINY: Jakým směrem by se vyspělá Evropa v otázce jádra měla vydat?
MÍL: Cílem je vyvíjet a dodávat elektrárny, které se dají stavět modulárním způsobem. Potřebujeme technologie vyzkoušené ve výrobním závodě a zároveň snadněji kompletované na stavbě. Budoucnost jaderné energetiky není v zakázkových investičních projektech velkého rozsahu, které se svou výkonovou řadou do některých přenosových soustav nehodí. Což je i případ Česka, kde v Dukovanech budeme čtyři bloky po 500 MW nahrazovat jedním či dvěma bloky o 1000 MW. To nemluvím o náhradě 110MW a 200MW výrobních jednotek v uhlí.
LIDOVÉ NOVINY: Je to možné k něčemu přirovnat?
Zahajovat tendr, aniž bych měl svůj plán odsouhlasený Evropskou komisí, by bylo mírně řečeno nezodpovědné a může se to vymstít. Kvalitní příprava je klíčová. Když nepřipravíte vše správně a máte slabou pozici u svého dodavatele, můžete skončit jako Bulharsko. |
MÍL: Vzpomínám si na přirovnání z jedné studie. S trochou nadsázky si představme, že současné konvenční jaderné bloky jsou na zakázku postavené automobily, zatímco malé modulární reaktory jsou jako sériově vyráběné automobily, u kterých lze dosáhnout mnohem lepší ceny, aniž by se musely dělat ústupky v bezpečnosti nebo ve spolehlivosti. Pozitivní je, že tyto zdroje se v uvozovkách více přátelí s OZE a po odstavení uhelných bloků by se do naší přenosové soustavy hodily podstatně lépe.
LIDOVÉ NOVINY: Když se vše dobře nastaví a naplánuje, jak velkou výzvou výstavba jádra pro tuzemský průmysl je?
MÍL: Taková vysoká investice má být impulzem pro rozvoj průmyslu, vědy či školství. Náš stát by si navíc měl ohlídat, že je schopný nové elektrárny provozovat vlastními zdroji – vlastními lidmi – a že je vlastníkem provozního know-how. K čemu vám bude, když při provozu elektrárny budete do její likvidace záviset na dodavateli a jeho znalostech? Výsledek je vidět v některých méně rozvinutých zemích. Nejsme jediní, kdo takto přemýšlí – podobně se děje v Rusku, Velké Británii, USA, arabském světě a řadě dalších zemí. Je to o penězích a stavět byste měli jen to, nač máte finanční zdroje.
LIDOVÉ NOVINY: Má Česká republika, respektive ČEZ prostředky na to, aby výstavbu zaplatil sám?
MÍL: ČEZ finanční zdroje určitě má. Minoritní akcionáři však mají obavu, že jde o nákladnou a rizikovou operaci, která znehodnotí jejich podíl. Tento podíl by byl sice zhodnocen v dalších letech, oni však chtějí zajištěné výnosy z dividend a nepřejí si podle nich tuto rizikovou investici. Když ovšem nebude tato investice, bude nutno stavět plynové elektrárny, jež jsou investičně méně náročné, ale mají řadu nevýhod, o kterých jsem již mluvil. Pokud jste ale investorem v plynárenském byznysu, budete to pochopitelně vidět jinak.
LIDOVÉ NOVINY: Je reálné, aby se akcionáři ČEZ dohodli na společném postupu?
Původní myšlenka rozdělení ČEZ na několik částí a změna akcionářské struktury už na stole nejsou. To je správné rozhodnutí. Vláda se nyní kloní k tomu, aby výstavbu zajistila dceřiná společnost stoprocentně vlastněná ČEZ. |
MÍL: Ne všechno se jí tak horké, jak se to uvaří. Myslím, že zvítězí pragmatický přístup. Minoritní akcionáři vědí, že se státem se dlouhodobě bojovat nedá. Nikde na světě. Podle mě se cesta rozumného sdílení rizik, která nebude napadnutelná u soudu, najít dá.
LIDOVÉ NOVINY: Dosud se vehementně tvrdilo, že vláda do konce roku musí rozhodnout, jak nové bloky postaví. Najednou se hovoří, že životnost elektrárny v Dukovanech lze prodloužit o deset let. Jak si tento přemet vysvětlit?
MÍL: Argument, že z hlediska financování výstavby se má rozhodnout teď v listopadu nebo prosinci, mi přijde irelevantní. I když nerozhodnete v únoru nebo v březnu, nic se dít nebude. Rozhodnutí o financování neleží na kritické cestě. Na té se nachází jiné činnosti harmonogramu – například jednání s Evropskou komisí.
LIDOVÉ NOVINY: Jak významná je dostavba jaderných bloků geopoliticky?
MÍL: Všechny velmoci se o věc velmi zajímají. Nejde jen o peníze, dodavatel tu bude mít dost svých lidí. Při stavbě elektrárny získáte mnohem snadnější přístup k orgánům místní samosprávy, státní správy a logicky k vládě. Pro všechny je taková výstavba zajímavá nejen jako zakázka, ale i jako příležitost k získání vlivu, vybudujete si silné vazby. Roli hraje i prestiž.
LIDOVÉ NOVINY: Jaké by byly klady a zápory, kdyby zakázku dostali na starost Američané, respektive Rusové?
Hodně věcí se v průběhu času může změnit. Co se dnes ukazuje jako ekonomicky neefektivní, může být za deset let jinak. Česká republika stojí před problémem jako celá Evropa, která bude muset značnou část svých dosavadních zdrojů, ať uhelných či jaderných, něčím nahradit. |
MÍL: Narážíte na věc, která není nyní na stole. Toto téma je v této fázi iracionální. Je to, jako byste při stavbě vysokorychlostní železnice vybíral vagony a vybavení rychlovlaku pro trasu Berlín–Praha–Vídeň, ale přitom se nestaral o povolení ke stavbě kolejí. Je zbytečné teď uvažovat, kdo by byl nejlepší. Vždyť zatím nemáme vůbec nastavené a projednané parametry, jakou formou to budeme poptávat.
Když budeme postupovat transparentně, čitelně a srozumitelně, jedna ze zemí se bude muset smířit s tím, že někdo vyhraje a jiný prohraje. Nejhorší je, když bude mít někdo oprávněný pocit, že se pravidla hry po vypsání výběrového řízení účelově upravují. Nezapomeňme, že náklady na přípravu a účast v tendru jdou do vyšších stovek milionů korun.
LIDOVÉ NOVINY: České úřady včetně bezpečnostních služeb upozornily vládu na rizika spojená s tím, kdyby zakázku získaly Rusko nebo Čína. Jak varování vnímat?
MÍL: Někdo to bude vnímat jako vážnou informaci, někdo to bude bagatelizovat. Zprávu jsem nečetl, a těžko ji mohu komentovat. Nicméně pro každého dodavatele bude důležité, aby dodržoval bezpečnostní podmínky, které pro nás vyplývají z našich členství v aliancích. Dalším kritériem, které bude hodnoceno, je vymahatelnost práva vůči zemi, která nám technologie bude dodávat.
LIDOVÉ NOVINY: Proč jste se coby poradce na Úřadu vlády zapojil do vyjednávání?
Když víte, že každé prodloužení výstavby o jeden rok znamená zvýšení finančních nákladů o deset až dvanáct miliard korun ročně, musíte přemýšlet nad tím, že stavbu musíte urychlit – a mít garantováno, že se to opravdu stane |
MÍL: Ze svých zkušeností vím, jak obrovskou domácí a zahraniční podporu pro takovou výstavbu potřebujete. Pamatuji si na vrtkavou domácí podporu ve chvíli, kdy vláda rozhodovala, zda temelínská elektrárna může být zprovozněna. V dané době vládla jednobarevná vláda, navzdory tomu se v ní našlo osm lidí, kteří hlasovali proti. Mnoho z nich si snad ani neuvědomovalo, že mohla vzniknout stamiliardová škoda.
Mimo jiné i díky této zkušenosti vím, že je třeba, aby se na krocích k výstavbě jaderných bloků našla co nejširší a hlavně dlouhodobá politická podpora včetně dnešních opozičních stran. Pojďme neopakovat chyby z minulosti, potřebujeme pro celý postup získat i důvěru veřejnosti, a to na příštích 20 let. Potom do účasti k takové obnově naší energetiky můžete přilákat i špičkové odborníky a bude to unikátní příležitost k rozvoji nejen našeho průmyslu a stavebnictví.
