Vládní strany toužebně očekávají, až parlamentem projde snížení DPH na vodné se stočným; především hnutí ANO je přesvědčené, že voda je v Česku drahá. Jenže novela prodlévá v dolní komoře a s poplatkem se mezitím děje pravý opak. Největší vodárenské sdružení na konci ledna oznámilo, že průměrně cena za dopravení tekutiny do kohoutků letos vzroste o 3,2 procenta.
Číslo je ošemetné, protože průměrovat cenu v republice nedává mnoho smyslu. V zemi je na 3000 provozovatelů vodárenské soustavy a každý si úhrady nastavuje po svém. Sdružení SOVAK, jež sumu zveřejnilo, zastupuje ty největší, obsluhuje kolem devíti milionů obyvatel. Zbytek jsou vesměs malé obce, kde se často za vodu platí podnákladové ceny, které neodrážejí skutečné náklady na úpravu a dopravu vody do domácností.
Nezlevnil nikdo
Přehled po jednotlivých městech a vesnicích, kolik kde voda stojí a co se do částky započítává, zveřejňuje ministerstvo zemědělství na speciálním webu (eagri.cz/public/web/mze/voda/vodovody-a-kanalizace/webova-aplikace-prezentacedat-vak), kde si může každý dohledat, jak si počíná jeho starosta. Nízká cena vody totiž mívá často svoji odvrácenou stranu – třeba že obec nedává dost peněz do fondu obnovy, trubky zastarávají a vytváří se na nich obří vnitřní dluh.
Zdražení letos nejvíc pocítí v moravskoslezském Bruntále – o 6,69 koruny na kubík. Pro průměrnou čtyřčlennou domácnost to znamená roční zvýšení částky na složence o skoro 860 korun. |
„Jednotlivá města a obce se tak už nemohou alibisticky schovávat za neadekvátně nastavenou cenou vody, neboť lze velmi snadno dohledat, zda příliš nízká cena není dosažena obecními dotacemi do ztrátového hospodaření či zanedbáváním investic do oprav a obnovy vodohospodářské infrastruktury,“ uvedl Miloslav Vostrý, šéf představenstva SOVAK.
Zdražení letos nejvíc pocítí v moravskoslezském Bruntále – o 6,69 koruny na kubík. Pro průměrnou čtyřčlennou domácnost to znamená roční zvýšení částky na složence o skoro 860 korun.
Hlavním zdrojem růstu je inflace a zdražování vstupů, třeba energií a chemikálií. Do cifer se promítá i přísněji vyžadovaná povinnost střádat si do zmíněných fondů obnovy, předloni do nich přibylo 14 miliard. Na potřeby obnovy a dostavby to ale pořád nestačí, deficit vykazují právě menší obce.
Nižší daň vodu nezlevní všem
Vodohospodáři počítají, že když projde vládní záměr přesunout vodné z 15procentní sazby DPH do desetiprocentní, ceny klesnou asi o čtyři koruny na kubík. „O tuto částku lze po schválení orgány vodárenských společností a zpravidla i zastupitelstvy obcí snížit výši plateb za vodné a stočné pro koncového zákazníka,“ řekl ředitel SOVAK Oldřich Vlasák.
Ani to by však nenastalo plošně, protože tam, kde fondy obnovy obrůstají pavučiny, by uspořené peníze z daně měly směřovat přednostně do odkládaných investic. Starostové by si tak mohli začít plnit povinnost a současně nezdražovat lidem vodu. V konečném důsledku je však na zodpovědnosti každého provozovatele, jak hospodaří. Ministerstvo zemědělství ty, kdo si na investice neodkládají, obesílá vytýkacími dopisy, a resort financí usměrňuje cenu – hlídá, co si do ní firmy započítají. Často se skloňuje podezření, že společnosti si zahrnují nepřiměřené zisky; ty předloňské přitom odpovídaly průměrně osmi procentům z konečné ceny.
