Televizní debaty jsou vrcholem prezidentských kampaní všude ve světě. Finální soupeři si čelí v rozložení jeden na jednoho a kamera nemilosrdně snímá každé jejich gesto či výraz. V praxi politických marketérů je to královská disciplína, která umí zlomit váhající voliče. V úterý 23. ledna poprvé se v tomto ringu společně sešli Miloš Zeman a Jiří Drahoš. Duel se odehrál v pražském divadle Karlín, v přenosu televize Prima.
Sál zaplnili podporovatelé obou kandidátů a hlasitě vyjadřovali, s kým souzní. Vedle moderátorových otázek museli Drahoš se Zemanem čelit i svým dotazům navzájem. Zeman si neodpustil výčitku, že se s ním Drahoš nestřetl již dříve, a přesto o něm mluví. „Nabyl jsem dojmu, že se do mě nešťastně zamiloval,“ uvedl. Akademik kontroval tím, že mu Zeman chyběl hlavně v debatách před prvním kolem.
Stěžejní úkol
Úvodem se hradní adepti věnovali situaci okolo vlády. Drahoš řekl, že by jmenoval vítěze voleb, Zeman zopakoval, že i druhé pověření dá Andreji Babišovi. Rozdíl je v tom, že Drahoš by chtěl, aby ANO nabídlo osobu, která není trestně stíhaná. Zeman zdůraznil, že je vlastně jedno, kdo z nich vyhraje, protože Babišovu vládu jmenuje dřív, než mu skončí nynější mandát. Zeman působil uvolněněji a zvládl Drahoše jemně stírat tím, že se nedrží tématu. U Drahoše bylo zřejmé, že s politickou rétorikou nemá tolik zkušeností. Diskusi sledovalo 1,6 milionu lidí.
Stěžejním úkolem pro Drahoše tak bylo a je, aby nenechal protivníka ovládnout duel, s čímž si v úterý 23. ledna úplně neporadil |
Příprava na televizní duely je náročná. „Jedna je obsahová připravenost na témata, která mohou být očekávána. Druhá je příprava na to, co chce kandidát komunikovat, a to navzdory tomu, co bude součástí témat. Směřuje se k tomu, aby byl vždy schopen, ať už je téma jakékoliv, přejít k vlastnímu. Třetí složkou je pak řeč těla či vystupování,“ vypočítává politická marketérka Anna Shavit, která v roce 2013 pomáhala s kampaní tehdejšímu Zemanovu vyzyvateli Karlu Schwarzenbergovi.
Prima jako téma vybrala třeba ústavní právo na držení zbraně nebo migraci. Stěžejním úkolem pro Drahoše tak bylo a je, aby nenechal protivníka ovládnout duel, s čímž si v úterý 23. ledna úplně neporadil. Ostré finále kampaně zahájil Zeman tím, že byl ve dvou televizích sám, na Nově a Barrandově. Někteří experti míní, že se Drahoš dopustil chyby, když soupeřovi nechal volnou arénu.
Velmi vyrovnané šance
„Zeman dostal hodinu na to, aby řekl to, co chce, jednomu a půl milionu voličů. Působil výrazně smířlivěji než obvykle, zavtipkoval, vyvrátil tím nejspíš i spekulace o smrtelné chorobě. Nemohl lépe zasáhnout nerozhodnuté voliče, které potřebuje Drahoš mobilizovat proti Zemanovi. Byla to jednoznačná chyba,“ uvádí majitel komunikační agentury C&B Tomáš Jirsa v odkazu na první debatu na Nově. Většina marketérů a sociologů se ale shoduje, že všechno předchozí smaže dojem z duelů, kde se setkají oba.
Debaty hrají letos o to větší roli, že šance mezi oběma prezidentskými finalisty jsou velmi vyrovnané a velká část voličů nerozhodnutá. Komu dají svůj hlas a jestli vůbec, se odhodlávají až těsně před volbami. |
Drahoš je v o to složitější situaci, že Zeman už má v tomhle ohledu léty natrénovaný grif, na jeho osobitý styl jsou lidé zvyklí. Do Drahoše se naopak vkládají očekávání, která se zatím neopírají o zkušenost a mohou vyústit ve zklamání. „Řada potenciálních voličů Jiřího Drahoše však hledá pana dokonalého a může u nich snadno ztratit body,“ uvádí Milan Hejl, spoluzakladatel agentury AMI Communications. Efekt mohou zničit i zdánlivé maličkosti.
„Pozor je třeba dávat na zvedání hlavy a brady, což svědčí o pohrdání. Důležité je také obočí, které ukazuje na nervozitu a na to, v jakém rozpoložení člověk je a jak příjemné mu je téma. Umí-li někdo ovládat obočí, je to obrovská výhoda,“ popisuje Roman Bradáč, expert na mediální kulturu a mimo jiné někdejší televizní ředitel. Debaty hrají letos o to větší roli, že šance mezi oběma prezidentskými finalisty jsou velmi vyrovnané a velká část voličů nerozhodnutá. Komu dají svůj hlas a jestli vůbec, se odhodlávají až těsně před volbami.
Tehdy se také odehraje druhá společná debata kandidátů, ve čtvrtek 25. ledna večer na České televizi. Uchazeči o Hrad se na 90 minut potkají v Rudolfinu. Na rozdíl od Primy nejsou témata známa. Důležité také je, aby kandidáti při vší taktice nezapomínali, co je pro ně přirozené. Působí pak křečovitě, což diváky odrazuje. Při první přímé volbě v roce 2013 se to podle Bradáče stalo Janu Fischerovi, který svůj projev doplnil o přepjaté pohyby rukou. „Kdosi na něm pracoval a z poměrně oblíbeného politika udělal jiného chlapa. Nepřiměřeně gestikuloval, nepřirozeně se pohyboval, zvedal hlavu v momentě, kdy neměl,“ přibližuje Bradáč.
Jak šel život obou kandidátůMiloš Zeman
Miloš Zeman se narodil v Kolíně, kde žil po rozvodu rodičů (1946) s matkou a babičkou.
Absolvoval střední ekonomickou školu v Kolíně.
Studuje Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické. Studium završil diplomovou prací Futurologie a budoucnost.
Během pražského jara vstoupil do KSČ.
Kvůli nesouhlasu se sovětskou okupací je vyloučen z KSČ.
Zeman se žení s Blankou, spolužačkou ze střední školy. O rok později se narodil syn David. Svazek se rozpadl v roce 1978.
Pracoval v tělovýchovném podniku Sportpropag, kde působil v oddělení komplexního modelování.
Zeman začíná pracovat v zemědělském podniku Agrodat. Zde se věnuje tvorbě simulačních modelů zemědělských systémů.
Technický magazín vydal slavný Zemanův článek nazvaný Prognostika a přestavba, kvůli němuž přišel v Agrodatu o práci. V Československé televizi kritizuje stav ekonomiky.
Zeman se rychle zapojil do revolučního dění v centrále rodícího se Občanského fóra. Na manifestaci na Letenské pláni dokládal vymyšlenými údaji neefektivnost komunistického režimu.
Stal se zaměstnancem Prognostického ústavu. Přišel do Federálního shromáždění jako poslanec za Občanské fórum. Svůj mandát obhájil v červnových volbách.
Vstoupil do ČSSD. O rok později se stal jejím předsedou.
Podruhé se oženil, jeho manželkou se stala Ivana Bednarčíková. Manželům se 1. ledna 1994 narodila dcera Kateřina.
Zeman se stává předsedou Poslanecké sněmovny.
Po předčasných volbách se stal premiérem. Vznikl opoziční pakt s ODS Václava Klause o toleranci menšinového kabinetu.
Rozhodl se neobhajovat pozici předsedy ČSSD, v čele strany ho nahradil Vladimír Špidla. Ze strany vystoupil v roce 2007.
Zeman opustil post premiéra a odešel do ústraní.
Ve druhé prezidentské volbě Zeman vypadl hned v prvním kole, kdy skončil za Klausem i senátorkou Jaroslavou Moserovou.
Na Vysočině vydává knihu Jak jsem se mýlil v politice.
Zemanovi blízcí založili spolek Přátelé Miloše Zemana, jehož cílem bylo dostat někdejšího premiéra na Hrad.
Zeman byl zvolen předsedou SPOZ, v květnu se této funkce vzdal a v listopadu se stal čestným předsedou.
V přímé prezidentské volbě porazil Karla Schwarzenberga. Do úřadu nastoupil 8. března.
Zeman na Pražském hradě oznámil, že se podruhé pokusí získat prezidentskou funkci.
Ministerstvo vnitra mu uznalo kolem 104 tisíc podpisů. Jiří Drahoš
Jiří Drahoš přišel na svět v severomoravském Jablunkově. S mladším bratrem Josefem vyrůstá v rodině učitele Jiřího a zdravotní sestry Anny.
Absolvoval Střední všeobecně vzdělávací školu v Jablunkově.
Vystudoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Poté měl před sebou rok základní vojenské služby.
Drahoš nastoupil na studijní pobyt do Ústavu teoretických základů chemické techniky Československé akademie věd (ČSAV).
Svatba s vystudovanou knihovnicí Evou, s níž se seznámil během vysokoškolských studií. Do manželství se narodily dvě dcery Radka (* 1979) a Lenka (* 1981).
Drahoš obhájil disertační práci „Rovnováha kapalina-pára za vyšších tlaků. Generalizovaná metoda výpočtu” a obdržel titul kandidát věd (CSc.). Byla mu udělena cena ČSAV.
Nastoupil v ČSAV, v oddělení chemických reaktorů se věnuje modelování a řízení chemicko-inženýrských procesů.
Drahoš byl na ročním studijním pobytu na univerzitě v západoněmeckém Hannoveru, kam mu otevřelo cestu stipendium Humboldtovy nadace.
Přednášel od ledna na půlroční stáži jako hostující profesor na univerzitě v brazilském Sao Paulo.
Stal se zástupcem ředitele Ústavu teoretických základů chemické techniky. V červenci 1993 se pracoviště přejmenovalo na Ústav chemických procesů Akademie věd ČR.
Drahoš se habilitoval docentem na Vysoké škole chemicko-technologické, titul získal v oboru chemické inženýrství.
Byl ředitelem Ústavu chemických procesů Akademie věd.
Obhájil svůj poslední čistě vědecký titul, stal se doktorem věd. V rámci své vědecké kariéry se podepsal pod 70 článků v impaktovaných časopisech, podílel se na deseti mezinárodních a deseti československých patentech a jeho práce se dočkaly asi tisícovky citací.
Drahoš se stal profesorem chemického inženýrství na Vysoké škole chemicko-technologické.
V Ústavu chemických procesů sesedl z ředitelského postu do židle náměstka. V této funkci pak setrval do roku 2005, v němž vystoupal až na pozici místopředsedy Akademie věd České republiky.
Ve vedení Akademie věd nahradil dosavadního předsedu Václava Pačese. Na další pětileté období byl Akademickým sněmem AV ČR v prosinci 2012 potvrzen jako jediný kandidát.
Drahoš přebírá od prezidenta Václava Klause státní vyznamenání – medaili Za zásluhy v oblasti vědy.
Po uplynutí druhého funkčního období odešel z vedení Akademie věd ČR.
Drahoš v kulturním domě v Jablunkově deklaroval svůj záměr ucházet se o Pražský hrad.
Ministerstvu vnitra uznalo k registraci přes 141 tisíc podpisů. |
