Respektovaný ekonom a politické zvíře, které se podívá ven a okamžitě vidí svou příležitost. Tak vnímá Václava Klause jeho blízký spolupracovník, ekonom Dušan Tříska. Jediný spoluautor Klausových odborných textů v rozhovoru pro ČESKOU POZICI říká, že o nového premiéra Jiřího Rusnoka v akademické sféře nezavadil, popisuje rozdíly mezi podnikovými a akademickými ekonomy i to, jaká je chyba, že Petr Nečas přepustil post ministra financí Miroslavu Kalouskovi.
A jak vidí Tříska Klausovu budoucnost? V příštích volbách podle něj dostane pravice na frak, TOP 09 se možná rozpadne, a pokud bude sebereflexe v ODS důsledná, Václav Klaus povstane jako Fénix z popela. Ostatně nedávno si už exprezident přijetí na vnitrostranické půdě ODS otestoval. A prý bylo vřelé.
ČESKÁ POZICE: Jak hodnotíte rozhodnutí Miloše Zemana jmenovat předsedou vlády Jiřího Rusnoka?
TŘÍSKA: S Milošem Zemanem osobně válčím. Zároveň ale říkám, že pro mě hraje naprosto srozumitelnou hru a fair play. Myslím, že k tomuto kroku byl v zásadě donucen kampaní v prezidentských volbách. Jmenovat Mirku Němcovou premiérkou by pro něj znamenalo tuto kampaň popřít.
ČESKÁ POZICE: Zemanova prezidentská kampaň ale nebyla namířena proti Miroslavě Němcové.
TŘÍSKA: Byla namířena proti vládní koalici Petra Nečase. V zásadě by to byla Nečasova vláda bez Nečase. Musím ale dodat, že Nečas Zemanovi vadil ze všech jejích členů asi nejméně.
ČESKÁ POZICE: Kdo mu z vlády vadil nejvíce?
„Národ úřednické vlády miluje. A národ miluje, pokud policie stíhá politiky, zejména za korupční trestné činy.“TŘÍSKA: Zjevně to byl Karel Schwarzenberg, ekonomicky pak Miroslav Kalousek.
ČESKÁ POZICE: Podaří se premiéru Rusnokovi sestavit rozpočet, který by byl pro Poslaneckou sněmovnu přijatelný?
TŘÍSKA: Rozpočet na ministerstvu financí zpracovávají profesionálové. Mandatorní výdaje jsou natolik obrovské, že částka, jež se reálně přerozděluje, až tak veliká není. Je zbytečné to démonizovat. Koalice se blamuje tím, že proti tomu vystupuje – kdo boří, ztrácí politické body. A hlavně nesmíme zapomínat, že národ úřednické vlády miluje. Ministr financí Eduard Janota ve vládě Jana Fischera byl milován. Dalším plusem u veřejnosti bude to, že se Rusnokova vláda bude tvářit, že dohlédne na vyšetření korupčního skandálu okolo Jany Nagyové. Národ miluje, pokud policie stíhá politiky, zejména za korupční trestné činy.
Chybějí akademičtí ekonomové
ČESKÁ POZICE: Jak zdatný ekonom Jiří Rusnok je?
TŘÍSKA: Existuje několik druhů ekonomů. Například Václav Klaus, Karel Dyba, Tomáš Ježek, Vladimír Dlouhý, Josef Zieleniec, a abych jmenoval i nějaké osobnosti ze sociálnědemokratického tábora, tak Jan Mládek, Pavel Mertlík a již zesnulý Jiří Havel – ti všichni patří do kategorie ekonomů akademického ražení. Jde o lidi, kteří hodně píšou, jsou intelektuálně nadupaní, hovoří cizími jazyky a během kariéry se nějakou dobu pohybovali v akademické sféře. Pak existuje skupina, jíž by se ani vlastně nemělo říkat ekonomové. Jde spíše o národohospodáře, takzvané podnikové ekonomy.
ČESKÁ POZICE: Rusnok je „pouze“ podnikový ekonom?
TŘÍSKA: V Praze znám všechny ekonomy, ale v akademické sféře jsem o Rusnoka, kterého jinak znám, nezavadil. Je to praktický ekonom, který se živil podnikohospodářskou činností. V angličtině existuje pojem „economics“, tedy specializace na ekonomickou teorii, a pak „business management“, neboli národohospodářský směr. Na ministerstvu financí je ostatně většina národohospodářů, kteří se vyznají v tabulkách, avšak nejsou to lidé intelektuálního ražení, kteří by měli o ekonomické teorii hlubší znalosti.
ČESKÁ POZICE: Prezident Miloš Zeman tedy podle vás nevybral správného člověka s potřebným ekonomickým rozhledem?
„Ve vládě už dlouho nebyl absolvent VŠE, která přitom vždy byla zdrojem ekonomického establishmentu země“TŘÍSKA: To si nemyslím. Jen říkám, že od dob ministrů financí Mertlíka a Mládka ve vládě neseděl ekonom, který by měl popsanou intelektuální schopnost. Pozná se to tím, že lidé přispívají do odborných časopisů, obecně jsou hodně psaví. V neekonomickém světě to byl například Václav Havel – intelektuál, který stále něco psal a publikoval. Naproti tomu Karel Schwarzenberg zřejmě neumí napsat tři odstavce za sebou, nikdy se písemně nevyjádřil. Neznamená to ale, že by byl intelektuálně handicapovaný. Jde o jiný typ člověka.
ČESKÁ POZICE: A potřebuje Česko ministry financí „intelektuálního ražení s hlubší znalostí ekonomické teorie“?
TŘÍSKA: Václav Klaus měl nedávno na VŠE přednášku, v níž připomněl, že ve vládě už dlouho nebyl absolvent této školy, která přitom vždy byla zdrojem ekonomického establishmentu země. Nejde o to, aby měl ministr financí nějaký mimořádný přesah, spíše se nám – lidem, kteří si akademické vzdělání pěstují – zdá, že ostatní jsou víceméně účetní. O nás se ale zase říká, že jsme vizionáři, kteří létají v oblacích.
ČESKÁ POZICE: Miroslav Kalousek přitom v minulosti získal za svou práci několik ocenění, například od časopisu Emerging Markets pro nejlepšího ministra financí rozvíjejících se evropských ekonomik...
TŘÍSKA: To jsou všechno politické záležitosti. Nemají absolutně žádnou hodnotu.
ČESKÁ POZICE: Jaká ocenění s patřičnou hodnotou získal Václav Klaus?
TŘÍSKA: V Institutu Václava Klause na Hanspaulce je to vytapetované prezidentovými čestnými doktoráty. Odhaduji, že by Kalousek neměl šanci získat ani jeden takový. Můžete mě zaskočit, že jich má pět, ale skoro bych to vyloučil. Za další, mnozí z nás, kdo patří ke Klausovi, jsme členy Mont Pelerin Society, kterou založil Friedrich von Hayek v roce 1947. Loni se v Praze uskutečnilo každoroční setkání dvou tisíc lidí, mezi nimiž zpravidla bývá tak deset až patnáct laureátů Nobelovy ceny za ekonomii. Václav Klaus je v této společnosti ikonou. Oceňuji, že se nebojí jít proti proudu. Má v akademickém prostředí respekt.
ČESKÁ POZICE: Co konkrétně vám vadí na Miroslavu Kalouskovi coby ministru financí, dnes již v demisi?
TŘÍSKA: Že to není akademický ekonom. Konkrétně pak nerozumím dogmatu, jež se týká například penzijní reformy. Když to řeknu ze svého oboru, tak pravice historicky v Česku tvrdila, že bude bojovat proti státnímu vlastnictví a podnikání a že soukromé vlastnictví i podnikání je vždy lepší. Všechny jsem šokoval výrokem, že nikdo nikdy neprokázal, že je státní podnik méně efektivní než soukromá firma. Od privatizátora mého kalibru to nikdo nečekal. Rozdíl je podle mě v něčem jiném: soukromý podnik má šanci z trhu rychle vypadnout, zatímco neefektivní státní podnik může zakysnout.
Zpět k penzijní reformě – nechat veřejné peníze spravovat soukromými fondy, a zároveň se tvářit, že nemohou zbankrotovat, což je přitom definice soukromého podnikání, je nesmysl. Soukromý fond může nakoupit toxická aktiva, což fondy provádějí každou chvilku, ale desetitisíce penzistů v nich budou mít uložené úspory. Buď to musí být státní, jako je například Národní divadlo, a pak se to musí dotovat, anebo je to soukromé, ale pak se vším všudy, tedy i s bankrotem. Což ovšem znamená, že to nemohu udělat druhým pilířem penzijního systému. Zatímco akademický ekonom jen kroutí hlavou, účetní ekonom tomu zřejmě věří.
Proč ODS přepustila ministra financí?
ČESKÁ POZICE: Zdá se, že by vám úřednická vláda vadila méně než ta Nečasova...
TŘÍSKA: Prvotní hřích Nečasovy vlády bylo to, že vedoucí strana, tedy ODS, připustila, že nebude mít ministra financí. Nést odpovědnost za vládu a neponechat si ministerstvo financí? Nechápu, jak na to mohl Nečas přistoupit. Bylo by pro ODS lepší ve vládě raději vůbec nebýt.
ČESKÁ POZICE: Proč je ministerstvo financí pro vládnutí tak zásadní?
TŘÍSKA: Protože o všechno musíte škemrat právě u ministra financí. V přeneseném slova smyslu vám musí podepsat každou – s prominutím blbou – služební cestu tam či onde. Ministerstvo financí představuje několik ministerstev dohromady. Majetkově ovládá polostátní firmy typu ČEZ a Český Aeroholding. Jste mocný, protože coby ministr financí rozdáváte místa v dozorčích radách. Premiér na vás jenom zírá, co všechno vlastně můžete. Předseda vlády, který zároveň nemá ministra financí z vlastní strany, je jako premiér bez pravé ruky a levé nohy.
ČESKÁ POZICE: Proč ODS nemá ve vedoucích funkcích zdatné ekonomy, například z éry předsedy Klause?
„Coby ministr financí rozdáváte místa v dozorčích radách. Premiér na vás jenom zírá, co všechno vlastně můžete.“TŘÍSKA: Rozchod Václava Klause s ODS nastal v době, kdy straně předsedal Mirek Topolánek, jenž cítil potřebu se od první poloviny 90. let distancovat. Sice neřekl, že by byla privatizace zločinem, že Klaus zanechal vytunelovanou a spálenou zemi, ale v zásadě říkal: Co bylo, to bylo a chyby se dělají. Odstřihnul se od kuponové privatizace i od opoziční smlouvy. To nás opravdu nadzdvihlo, protože jediné, co ideově nabídl, byl podivný antikomunismus a medaile pro bratry Mašíny.
V 90. letech jsme přitom řešili fenomenální problém v historii lidstva a my tvrdíme, že jsme ho vyřešili senzačně. Topolánkova vlna se k této legendě nebyla schopná přihlásit. Většina z nás učí na VŠE, takže o akademickou obec pečujeme. Nevím, proč po těchto lidech momentálně není poptávka.
ČESKÁ POZICE: Jak hodnotíte éru předsedy ODS Petra Nečase?
TŘÍSKA: O chybějícím ministrovi financí jsem už mluvil. Za další si také vzpomínám na Sarajevo v roce 1997. Tehdy potíže vlády začaly v okamžiku, kdy padl předseda koaliční strany – po aféře předsedy ODA Jana Kalvody s chybějícím právnickým titulem – a do vedení nastoupil Michael Žantovský, který však odmítl být osobně ve vládě. Bylo jasné, že když předseda koaliční strany ve vládě nesedí, musí se všechno rozhodovat ve stranickém sekretariátu s předsedou ODA. Nečasovi, jenž u sarajevského atentátu byl, se stalo to samé. Vyhodil z vlády předsedu Věcí veřejných Radka Johna, který byl součástí koalice. To byla neuvěřitelná chyba. Pak se samozřejmě Věci veřejné rozpadly a vznikla strana LIDEM. To byl netaktický tah, který Nečas nemohl přežít.
ČESKÁ POZICE: Zpět k ekonomům v ODS. Proč podle vás nemají ve straně větší prostor?
TŘÍSKA: Nevím, jak například Nečasovi posloužila Národní ekonomická rada vlády (NERV), když vedle toho existuje obrovský think-tank z doby Václava Klause v České národní bance (ČNB). Jestli je dnes někde skutečný myšlenkový trust v oblasti ekonomických analýz, je to právě v ČNB. Zaměstnává dva tisíce lidí, kteří se zabývají analýzami. Navíc jde o přirozenou protiváhu ministerstva financí, vzájemně si šlapou na paty, tak to bylo ostatně i nastaveno. Se mnou například na VŠE učí pokročilý kurz Jaromír Hurník, poradce jednoho z viceguvernérů ČNB. Ten hoch přednáší všude, kam se podíváte.
Klausův comeback se přiblížil
ČESKÁ POZICE: Co bude dělat Václav Klaus v budoucnu?
TŘÍSKA: V okolí Klause mám prominentní postavení v institucionálních ekonomických otázkách. Toto společenství zahrnuje Národohospodářskou fakultu VŠE, Českou národní banku a Institut Václava Klause. To jsou naše opěrné body. Moje politická předvídavost však v těchto kruzích respektovaná není. V této oblasti je totiž nejdůležitější mít informace zevnitř politiky. Musíte vidět do politického zákulisí, kdo s kým mluví a kdo s kým má nevyřízené účty. Pokud politické dění takto neprožíváte, snadno se spletete.
ČESKÁ POZICE: Odpověděl byste mi na předchozí otázku?
TŘÍSKA: Všem říkám, že Klaus je politické zvíře, které bez politiky nemůže existovat. Je to muž projektů. Má věcné ideje, které chce realizovat. Dobře ví, že k tomu, aby své myšlenky mohl uvést do praxe, musí dobýt moc – Strakovu akademii. Pražští intelektuálové si myslí, že stačí mít myšlenku, jíž se ostatní chytí. Lidstvo se však skloní až před samopalem. Existují politici, kteří nemají myšlenku, ale užívají si jen ten samopal. To ale Klaus rozhodně není, on strádá tím, že nemůže realizovat své myšlenky. Určitě má zájem o návrat do politiky.
ČESKÁ POZICE: Jakým způsobem se chce vrátit?
TŘÍSKA: Musejí být splněny některé podmínky – kdyby se nerozpadl Sovětský svaz, nemohla se například odehrát privatizace. Podle mě je nyní plánem Evropa, její ideové vyprázdnění a ekonomický pokles. Václav Klaus má nepochybně mnoho nápadů, co s Evropu provést. Ale do Evropy vede cesta jedině přes Strakovu akademii. Pokud nejste předseda vlády, a to ještě nejlépe Německa či Francie, tak si vás v Bruselu nikdo nevšimne.
„Levice může získat ve volbách přes 50 procent, TOP 09 se rozpadne a ODS dostane okolo pěti procent. To by mohlo vyvolat velkou poptávku po novém lídrovi.“Kromě Evropy je v rozvalu také česká pravice. Nepochybně budou volby a česká pravice dostane hroznou ránu. Levice může získat přes padesát procent. TOP 09 se rozpadne, protože bez ministerstev ti kluci pohromadě nedrží, a ODS získá okolo pěti procent. To by mohlo vyvolat velkou poptávku po novém lídrovi.
ČESKÁ POZICE: Jak dlouho vydrží Klaus čekat? Za čtyři roky mu může, byť se v současnosti těší dobré kondici, lidově řečeno ujet vlak.
TŘÍSKA: Říkáte to správně. Když se ale dívám na poločas rozpadu českých vlád, i kdyby byly předčasné volby v řádu několika měsíců, za rok a půl může nastat další koaliční krize. A to by byla pro Klause šance. Do případných předčasných voleb se to určitě nestihne, to se nezvládnete ani nalíčit.
ČESKÁ POZICE: Nechá si Klaus v politice od někoho radit?
TŘÍSKA: On se podívá z okna a vidí. Klaus jednoduše některé procesy okamžitě vidí, rozpozná, co na sebe navazuje, kdy má cenu se rvát.
ČESKÁ POZICE: Nakolik reálný je jeho návrat do ODS?
TŘÍSKA: V zásadě existují dvě možnosti: založit nové seskupení, anebo se vrátit do ODS. Pokud budou splněny všechny podmínky, myslím, že návrat do politiky přes ODS je nejschůdnější řešení.
ČESKÁ POZICE: Ve prospěch návratu Klause do politiky skrze ODS by nahrávalo i to, že pokud budou předčasné volby, strana bude volit předsedu až po nich. Vnímáte to stejně?
TŘÍSKA: Uvidíme, jak velký volební debakl pravice utrpí. Určitě je schopen se o místo v ODS přihlásit. Skoro bych řekl, že když udělá nějaký mítink, tak ty členy dostane. Vzpomínám si, jak se před měsícem vrátil ze setkání s členy ODS v jižních Čechách, kam ho pozval místopředseda strany Martin Kuba. Po této cestě jsme se setkali v Institutu Václava Klause a viděl jsem, jak byl nabitý energií z toho, že ho lidi přijali. Klaus si otestoval, že nemusí být na kolenou, ale že jsou jeho. Každá hvězda showbyznysu pozná moment: Kluci, a teď vás mám.
ČESKÁ POZICE: Václav Klaus tedy stále čeká na svůj hvězdný moment?
„On se podívá z okna a vidí. Klaus jednoduše okamžitě rozpozná, co na sebe navazuje, kdy má cenu se rvát.“TŘÍSKA: To je těžké říci, že čeká. Každý den někde vystupuje.
ČESKÁ POZICE: Jak často se s ním vídáte?
TŘÍSKA: V současnosti se scházíme častěji, protože v Institutu Václava Klause sepisujeme materiál k ekonomické situaci, v níž se aktuálně nacházíme, a jaké existují řešení, jak se odrazit ode dna. Setkáváme se zhruba jednou týdně. Jsem jediný člověk, s nímž Klaus publikuje odborné texty. Právě spolu píšeme článek o společenských změnách ve střední a východní Evropě pro časopis Foreign Affairs.
Dušan Tříska (67)
Je považován za otce kuponové privatizace. Patří k dlouholetým blízkým přátelům Václava Klause. Vystudoval Fakultu technické a jaderné fyziky na ČVUT v Praze a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Pracoval v Ekonomickém ústavu ČSAV. Počátkem 90. let pracoval jako Klausův náměstek na ministerstvu financí, později se ukázalo, že spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností. Dnes přednáší na Vysoké škole ekonomické.
