Evropská centrální banka (ECB) zahájí nákupy cenných papírů a úvěrů od komerčních bank v polovině října a trvat budou minimálně dva roky. Oznámil to nedávno italský šéf banky Mario Draghi. Podle něho jde o snahu povzbudit bankovní sféru ke zvýšené úvěrové aktivitě, což by mělo podpořit stagnující ekonomiku eurozóny a odvrátit hrozbu deflace.
ECB tedy poprvé začne dodávat do ekonomiky eurozóny nové peníze prostřednictvím nákupů krytých dluhopisů a cenných papírů tvořených balíky bankovních úvěrů (takzvaných ABS) od komerčních bank.
Vzpomínka na rok 2008
Slyší-li čtenář, který se nevyzná v sofistikovaných finančních instrumentech, o balíčkování úvěrů komerčních bank, automaticky, a přiznejme i logicky si vzpomene na rok 2008. Tenkrát globální ekonomickou krizi způsobily právě obchody se silně toxickými úvěry přebalené do instrumentů, kterým ratingové agentury přidělily hodnocení „triple A“, čili nejlepší.
Slyší-li ten, kdo se nevyzná v sofistikovaných finančních instrumentech, o balíčkování úvěrů komerčních bank, automaticky si vzpomene na rok 2008 |
Nedivme se tedy, že záměr ECB pořídit si balíky komerčních úvěrů budí nedůvěru. Laik se ptá, zda nejde náhodou o to, že banky jsou plné špatných úvěrů, které vykoupí ECB, a později se vytvoří nějaká obří evropská konsolidační agentura, jejíž ztráty zaplatí daňoví poplatníci. Bankéři se dušují, že tomu tak není, jde prý jen o to, aby ECB pumpovala do komerčních bank ještě více likvidity, než tam je, a pak ekonomika opět ožije.
Když jsem ale požádal známého českého bankéře, aby vysvětlil podstatu nákupu cenných papírů a úvěrů, sice opakoval známé argumenty, které mají ekonomickou logiku, ale na konci rozhovoru přece jen dodal: „Jde především o záchranu italské ekonomiky.“
Krize neskončila
„Ochota ECB nakupovat ABS je obzvlášť riskantní a vytváří nový prvek společného závazku v eurozóně, přičemž v případě ztráty budou na paletě evropští daňoví poplatníci. ECB postrádá demokratickou legitimitu dělat taková dalekosáhlá rozhodnutí s potenciálně značnými přerozdělovacími účinky, z nichž vyplývá ještě větší ohrožení nezávislosti měnové politiky,“ napsal v reakci na rozhodnutí ECB Jürgen Stark, bývalý členem Rady ředitelů ECB a někdejší viceguvernér německé Bundesbanky.
Podle Starka krize v Evropě ani zdaleka neskončila. „Dokládá to červnové a zářijové rozhodnutí Rady guvernérů ECB. Důvod: příliš malé ambice při provádění nezbytných korekcí v účetní bilanci a malý pokrok – ve Francii a Itálii přímo zanedbatelný – při restrukturalizaci evropských národních ekonomik,“ tvrdí Stark.
Podle Jürgena Starka, bývalého člena Rady ředitelů ECB a někdejšího viceguvernéra německé Bundesbanky, krize v Evropě ani zdaleka neskončila |
Za této situace se ECB poddala nesmírnému politickému tlaku, zejména z Francie a Itálie, aby ještě více uvolnila měnovou politiku a oslabila směnný kurz. Podlehnutí starému politickému reflexu manipulovat se směnným kurzem za účelem vytvoření konkurenční výhody však přinese přinejlepším krátkodobou nápravu. Strukturální slabiny dotyčných zemí se tím neodstraní.
Obě zmíněné země eurozóny čelí ekonomickým potížím. Ještěže v čele ECB sedí Ital a eurokomisařem pro ekonomiku, finance a daně bude Francouz Pierre Moskovici. Možná že šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker počítá s tím, že Němci zase všechno zaplatí.
