Navrhovat elektronické systémy, vyvíjet komunikační i rádiové technologie a dobře tomu rozumět. Taková budoucnost by mohla zaujmout talentované studenty přemýšlející, kam dál. Fakulta elektrotechnická ČVUT koncem ledna akreditovala nový studijní program Otevřené elektronické systémy (OES), který jde trochu proti proudu a ustálenému dělení dle takzvaného Boloňského procesu (podrobně se mu věnujeme v článku Osvědčil se boloňský recept na vysokoškolské studium?). Už od počátku má jít o výběrové náročné studium a teprve na silném teoretickém rámci z prvních tří let studia budovat inženýrskou (praktickou) specializaci ve třech navazujících oborech.
„Naší cílovou skupinou jsou studenti, kteří by jinak šli na ,matfyz‘. V bakalářské části jim nabízíme takový malý matfyz, nad nímž stojí navazující etapa s aplikací v inženýrských oborech. Když jsem to loni představoval, někteří kolegové říkali: ,Vždyť tam máte skoro více matematiky než na matematicko-fyzikální fakultě!‘ Ale to je v pořádku, vždyť na tom moderní inženýrství stojí. Není to o tom, jak pasují konektory a jaké se mačkají knoflíky,“ řekl ČESKÉ POZICI profesor Jan Sýkora z katedry radioelektroniky.
Sýkora patří jako garant OES k těm, kteří si myslí, že trojstupňové dělení studia na bakalářské, magisterské a doktorské nemusí být někdy ideální. „Máme zkušenosti, že už by se někteří studenti druhého bakalářského semestru chtěli specializovat. To je ale předčasné a v důsledku škodlivé. Jiní zase až v magisterském studiu zjišťují, že jim něco z teorie chybí, protože byl bakalářský blok vystavěn s děrami v teoretických základech, ale zato zaplněn prakticko-aplikačními předměty. Ale ani vy si dům nevybudujete na děravých základech,“ říká vehementně Sýkora, když maluje na tabuli své pojetí studia.
O pyramidě s pevnými základy
V základech tříleté studijní pyramidy vidí obecné fundamenty matematiky a fyziky spolu s nezbytnými profesními znalostmi elektrotechniky, nad nimiž se teprve pak vyvyšuje špička – s volitelnými a specializačními předměty. Budoucí magistři si mohou vybrat ze tří navazujících oborů: Komunikace a zpracování signálu, Vysokofrekvenční a digitální technika a Integrované elektronické systémy.
Musíme být univerzitou, nikoliv školicím střediskem, říká profesor Sýkora„Řadu užitečných zkušeností jsme získali při konstrukci individuálních studijních plánů pro jednotlivé talentované studenty. Ukázalo se, že úplně nejdůležitější je systematické vybudování základu bakalářského studia, a na něm pak lze luxusně stavět jednotlivé specializace,“ upozorňuje profesor Sýkora.
Absolvent tohoto bakalářského programu má na ČVUT získat širokou průpravu v matematice, fyzice, teorii elektomagnetického pole, teorii obvodů analogových i digitálních, zpracování signálů a teorii polovodičové techniky, uvádějí akreditační materiály, jež loni v říjnu schválila vědecká rada elektrotechnické fakulty (FEL) – všemi 28 hlasy. Posléze v prosinci program potvrdila na osm let i Akreditační komise ČR a studenti pro první ročník bakalářského studia se mohou začít poprvé hlásit.
Řešiteli OES jsou vedle Sýkory i další profesoři z různých kateder FEL jako Marie Demlová, uznávaný matematik Jan Hamhalter, Pavel Hazdra, Zbyněk Škvor, Pavel Zahradník a Ivan Zemánek.
„Chceme vychovat studenty, kteří dokážou řešit problémy a nečekají na návod. Musíme být univerzitou, nikoliv školicím střediskem,“ tvrdí profesor Sýkora, jenž OES vnímá jako pětiletý inženýrský program – rozdělený bakalářskou prací. „Ze zkušeností víme, že i studenti, kteří rozumějí našemu celistvému konceptu, chtěli mít psychologickou jistotu, že už mají kousek dostudován... A já si troufám tvrdit, že i naši bakaláři budou moci bez problémů studovat na jakékoliv jiné technické škole či oboru,“ tvrdí.
Předstupínkem k hi-tech kariéře?
Sýkora věří, že se podařilo zajistit výjimečné personální a vědecké jištění. „Myslím, že všichni patří do množiny excelentních pedagogů,“ říká profesor, jenž přednáší digitální komunikaci a hodlá zvát vyučující z Evropy i ze světa. V minulosti již pozval k přednáškám v Praze kolegy z Kanady, Jižní Koreji, Japonska nebo Velké Británie. Jedním z pilířů OES má být mezinárodnost a postupný náběh pravidla: Když jsou všichni lokální, mluví se lokálně, ale když je alespoň jeden cizincem, mluví mezi sebou všichni anglicky.
Absolventi OES budou připraveni na práci při vývoji technicky výjimečných věcíProgram prý umožní studentům nastartovat kariéru v hi-tech průmyslu a stát se žádaným absolventem. Příkladem mohou být firmy zabývající se pokročilou ICT technologií, navigačními a radarovými systémy či nanosystémy. Absolventi OES budou připraveni na práci při vývoji technicky výjimečných věcí – například k návrhu rádiového komunikačního systému s masivně paralelně interferujícími signály.
Sýkora k budoucímu uplatnění říká: „Psychologie evropského studenta je obecně odlišná od psychologie amerického. Evropský se po ukončení studií chce nechat dobře zaměstnat u super firmy, kdežto ten americký si chce založit vlastní firmu a být Mr. Google. My chceme své studenty naučit kriticky a tvořivě myslet, aby byli opravdu jedineční a v kariéře samostatní.“
