Evropa žádá více žen ve vedení firem

Revoluční kvas zachvátil Evropu. Davy v ulicích však nečekejte - střety se odehrávají spíše na úrovni politických a mediálních debat. Přesto mohou být jejich důsledky závažné - zavedení povinných kvót, jež zajistí ženám větší podíl na řízení firem.

Takovými limity již disponují Norsko a Španělsko, v polovině ledna je schválil francouzský parlament a vzrušená diskuse se vede i v Německu, Rakousku, Belgii, Nizozemsku či Švédsku. Také evropský komisař pro vnitřní trh a služby Michel Barnier počátkem února potvrdil, že letos na jaře představí konkrétní návrh, jak zvýšit zastoupení žen ve vedení podniků v EU.

Razantní Galové

Jak rozsáhlé změny může zapříčinit zavedení kvót pro zastoupení žen, potvrzuje příklad z Francie. Tamní čerstvě schválený zákon zakotvuje, že během šesti let musí alespoň 40 procent členů představenstev velkých francouzských firem tvořit právě zástupkyně něžného pohlaví. Toto nařízení bude platit pro společnosti obchodované na burze a firmy zaměstnávající více než 500 pracovníků nebo s obratem přes 50 milionů eur.

Agentura Reuters odhaduje, že nový zákon se dotkne dvou tisíc francouzských podniků. Pro srovnání: kritéria nyní splňuje pouze sedm firem ze 40 společností zahrnutých do francouzského burzovního indexu CAC 40.

Přestože budou mít francouzské společnosti na splnění podmínek nové legislativy šest let, začít s přípravami musejí rozhodně ihned. Do tří let totiž mají dosáhnout kvóty 20 procent. Firmy, které dnes nemají v představenstvu žádnou ženu, ji budou nuceny jmenovat během pouhých šesti měsíců od začátku platnosti zákona.

Francie tím následuje příklad Norska, které zavedlo povinné kvóty již v roce 2003 a Španělska, jež stejné opatření přijalo o čtyři roky později. S dosažením podílu 40 procent žen ve vedení firem počítá v roce 2015.

Skeptická kancléřka

Angela Merkelová povinné kvóty odmítla a dala firmám šanci, aby k vyššímu zastoupení žen dospěly vlastní cestouDiskuse o zavedení kvót pro účast žen na řízení firem se vede i v dalších zemích. Například Nizozemsko nyní připravuje návrh, který má zakotvit podíl 30 procent žen v představenstvech tamních firem. Vášnivá debata o nutnosti limitů nyní plane zejména v Německu, kde se toto téma stalo dokonce příčinou sváru mezi vládními stranami CDU-CSU a FDP. Zasáhnout musela kancléřka Angela Merkelová, která povinné kvóty odmítla a vzkázala, že německé firmy dostanou ještě jednu šanci, aby k vyššímu zastoupení žen dospěly vlastní cestou.

V tomto ohledu může být vzorem německý telekomunikační operátor Deutsche Telekom, který si loni na jaře předepsal, že do roku 2015 bude 30 procent všech pozic na úrovni vyššího i středního managementu, a to nejen v Německu, obsazeno ženami.

Více o situaci v Německu si přečtete v blogu Radomíra Šimka Kolik žen potřebuje ekonomika.

EU nesmí být v regulaci pozadu

Stranou nechce zůstat ani Evropská unie. Již loni na podzim eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová ohlásila, že neuvidí-li v zapojení žen do vedení podniků výraznější pokrok do konce roku 2011, bude usilovat o zavedení kvót. Minulý týden se k ní přidal komisař pro vnitřní trh a služby Michel Barnier. „Jsem zcela otevřený myšlence zavést v celé EU kvóty pro ženy, například pro představenstva na burze obchodovaných společností,“ potvrdil německému listu Süddeutsche Zeitung Barnier, který odmítl upřesnit výši kvót. Svůj návrh prý představí v dubnu.

Na Barnierovy výroky obratem reagovala Redingová v rozhovoru pro rakouský deník Die Presse. Požadovala, aby se podíl žen v dozorčích radách evropských firem do roku 2015 zvýšil na 30 procent a do roku 2020 až na 40 procent. „Nejde jen o spravedlnost. Firmy, kde je ve vedení postavení mužů a žen vyrovnané, dosahují podle některých studií o 56 procent vyššího provozního zisku," řekla Redingová.

Norský klacek

Přes tvrzení Redingové zůstává důsledek zavedení kvót sporný. Například výzkum University of Michigan potvrdil, že norské firmy měly rok po zavedení kvót v průměru o 20 procent nižší zisky. Přesto tamní společnosti s plněním kvót neváhaly - za jejich nedodržení totiž hrozí ve skandinávské zemi tvrdé sankce, například vyloučení z obchodování na burze, které může vést až k nucené likvidaci podniku.

Výzkum University of Michigan zjistil, že norské firmy měly rok po zavedení kvót o 20 procent nižší ziskyPřesto je norský příklad pro mnoho evropských zemí stále lákavější – zatím poslední, kdo nastartoval debatu o zavedení kvót, je sousední Rakousko. „Státní a kótované firmy se musejí samy zavázat, že do roku 2013 budou jejich dozorčí rady složeny ze čtvrtiny z žen a že do roku 2020 tento podíl stoupne na 40 procent,“ řekla Die Presse ministryně pro ženské záležitosti Gabriele Heinisch-Hoseková. Nepřinesou-li dobrovolné závazky ovoce, bude požadovat zavedení navrhovaných kvót zákonem platným od roku 2014.

Je tedy poměrně pravděpodobné, že i kdyby kvóty neprosadila Evropská komise, důsledky jejich zavedení pocítí i firmy působící v Česku. Na vídeňské burze se totiž obchodují akcie řady firem působících i na našem trhu, namátkou Erste Bank či pojišťovací skupiny VIG.

Relativní zastoupení žen mezi řediteli firem v roce 2008
v procentech

Poznámky: * - rok 2009, ** - 2007, *** - 15 zemí, které byly členem EU v roce 1995
Pramen: The New Yok Times, European Professional Women's Network, Corporate Women Directors International, Statistics Norway