Mocnou daňovou instituci Generální finanční ředitelství (GFŘ) čeká podle zjištění LN střídání na nejvyšším postu. Šéfa Martina Janečka by měla ke konci roku nahradit jeho dosavadní zástupkyně Tatjana Richterová. Informaci o odchodu šéfa berní správy potvrdily redakci dva nezávislé zdroje, Janeček sám nechtěl situaci komentovat. Bez komentáře to ponechala i ministryně financí Alena Schillerová.
O rezignaci Martina Janečka, dosazeného v roce 2014 tehdejším ministrem financí Andrejem Babišem, se spekuluje už několik měsíců. Kritici mu mimo jiné vytýkají nadměrnou horlivost ve snaze o co nejvyšší výběr daní. Vytýkají mu například bezohledné vyměřování takzvaných zajišťovacích příkazů, kterými berňák zablokoval majetek některých firem, a přivedl je tím ke krachu už na základě pouhého podezření z nezaplacení daně.
Problém se zajišťovacími příkazy
Zřejmě už jen týdny zbývají ve funkci šéfovi Generálního finančního ředitelství Martinu Janečkovi. Chystá se post opustit. Podle zjištění LN se tak stane do konce roku a Janeček by mohl podle některých náznaků zamířit zpět do Finančního úřadu v Českých Budějovicích, odkud si ho před čtyřmi lety do čela mocné daňové instituce vytáhl tehdejší ministr financí a dnes předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Janečkův odchod potvrdily LN dva na sobě nezávislé zdroje blízké finanční správě. Janeček i jeho současná nadřízená ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nechtěli věc komentovat.
Manažer, dosazený Babišem do čela Generálního finančního ředitelství v roce 2014 za Sobotkovy vlády místo dlouholetého ředitele Jana Knížka s úkolem bez skrupulí „zakleknout“ na všechny potenciální podvodníky a co nejvíc zvýšit výběr daní, už delší dobu čelí kritice některých podnikatelů, odborné veřejnosti i politiků. Důvodem jsou některé kauzy finanční správy, zejména problém s takzvanými zajišťovacími příkazy. |
Janeček podle informací LN odchází sám s odkazem na osobní důvody. „V půlce prosince nebo od začátku ledna. Nahradit by ho měla jeho zástupkyně Tatjana Richterová,“ uvedl jeden z informovaných zdrojů, který si však nepřál zveřejnit své jméno. Manažer, dosazený Babišem do čela Generálního finančního ředitelství v roce 2014 za Sobotkovy vlády místo dlouholetého ředitele Jana Knížka s úkolem bez skrupulí „zakleknout“ na všechny potenciální podvodníky a co nejvíc zvýšit výběr daní, už delší dobu čelí kritice některých podnikatelů, odborné veřejnosti i politiků.
Důvodem jsou některé kauzy finanční správy, zejména problém s takzvanými zajišťovacími příkazy, kterými berní úřad obstavil v minulých letech majetek desítek firem i kvůli pouhému (byť jak úřad sám uvádí důvodnému) podezření z nezaplacení daně. Mnohé firmy se proti tomu posléze ohradily žalobou a Nejvyšší správní soud řadě žalob vyhověl – s odkazem na neoprávněný postup finanční správy. Jenže dotyčné společnosti už kvůli zablokovanému majetku mezitím zkrachovaly. Janeček se zapsal negativně také v Poslanecké sněmovně při nepříliš přesvědčivé obhajobě úřadu v kauze korunových dluhopisů.
Eliminace „daňové optimalizace“
Mezery v zákoně využila k mnohamilionovým výdělkům řada společností, včetně Babišova Agrofertu. Poslední kapkou, která kazí pověst finančních úřadů, pak mohl být i medializovaný problém s necitlivým přístupem úředníků při kontrole EET svatební hostiny novomanželů na Přerovsku. Na druhé straně – finanční úřady pod Janečkovým vedením dokázaly po technické stránce vcelku bez problémů zvládnout v roce 2016 náročný proces zavádění takzvaných kontrolních hlášení (firmy musejí financům hlásit vydané faktury a jejich příjemce) a následně i prvních dvou fází elektronické evidence tržeb.
Za Janečkova vedení také začala finanční správa poměrně úspěšně eliminovat „daňovou optimalizaci“ společností, které se snažily uniknout dohledu úřadů a kvůli malé četnosti daňových kontrol v hlavním městě účelově stěhovaly svá sídla na virtuální adresy v Praze |
Za Janečkova vedení také začala finanční správa poměrně úspěšně eliminovat „daňovou optimalizaci“ společností, které se snažily uniknout dohledu úřadů a kvůli malé četnosti daňových kontrol v hlavním městě účelově stěhovaly svá sídla na virtuální adresy v Praze. „Výběr daní za Janečkova řízení rostl, ale je otázka, do jaké míry to bylo celkovým ekonomickým růstem české ekonomiky a do jaké míry zásahy finanční správy,“ reaguje prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová. Tlak na daňovou správu, zejména Andreje Babiše, vybírat za každou cenu co nejvíc, nebyl podle ní nejšťastnější.
„Určité slabiny má pan Janeček také v komunikaci s daňovou veřejností i politiky,“ komentuje Pospíšilová kariéru nejvyššího šéfa českého berňáku. Janeček je za uplynulých bezmála 20 let třetím nejvyšším šéfem Finanční správy. Od roku 2005 řídil správu Jan Knížek, kterého v roce 2014 dočasně zastoupil Jiří Žežulka, a koncem stejného roku pak nastoupil do čela úřadu jeho současný šéf Martin Janeček.
