Hazard v obcích aneb O vítaném doplňku rozpočtů

Ve Chvalovicích na Znojemsku žije 605 obyvatel. Pod obecní úřad spadá i někdejší hraniční přechod Hatě, přičemž kousek před rakouskou státní hranicí stojí kasina: American Chance Casinos, Casino Admiral Colosseum nebo Seven Stars. Díky nim jsou Chvalovice extrémně bohaté. Z desítek milionů korun, které získávají z hazardu, financují nové silnice, vodovody či hřiště. Mají i svou nadaci a fond, který poskytuje lidem půjčky na bydlení.

„Příjmy jsou pro obec velmi přínosné a obyvatelé nemají s kasiny, kam jezdí především zahraniční klienti, žádné problémy,“ řekl LN starosta Zdeněk Karpinski. Za rok 2014 získala ves ze zdaněných her 99 milionů korun. Na jednoho obyvatele tak předloni připadlo 163 595 korun, což je nejvíce v Česku. Ukazuje to obsáhlá studie geografů z Univerzity Palackého v Olomouci, kterou mají LN k dispozici.

Druhé největší příjmy na hlavu vykazuje Česká Kubice, pod niž spadá přechod Folmava v okrese Domažlice, a sice 83 544 korun. Bronz patří opět příhraničnímu Pomezí nad Ohří na Chebsku, kde žije 224 duší, ale z hazardu tam doputovalo 13,3 milionu.

Daňové výnosy

Olomoučtí vědci mapovali vliv hazardu na rozpočty i jeho rozmístění v Česku. Vycházeli přitom z dat o počtech automatů i daňových příjmech pro 6200 obcí, jak je spravuje ministerstvo financí. „Z výsledků výzkumu lze identifikovat lokality, které jsou hazarrdem zasaženy více než jiné,“ řekl LN Zdeněk Szczyrba, jenž unikátní mapy připravil s Davidem Fiedorem.

Nejzatíženější je pohraničí – například Karlovarsko, severní Čechy a Morava, ale i velká města. Extrémem je (kromě pohraničí, kam míří hlavně Rakušané či Němci) třeba i Zálesná Zhoř v okrese Brno-venkov. Ta má jen 65 obyvatel, ale leží u dálnice D1 a do jejího katastru náleží též motorest Devět křížů, takže z daně získala tři miliony.

Česko má k hazardu velmi liberální přístup – s Austrálií a Itálií patří v tomto ohledu k „nejhravějším“ zemím světa. Kasina, herny a automaty jsou pro obce, ale i stát vítaným zdrojem příjmů. Až do loňska šlo obcím 80 procent z daňových výnosů. V novém roce se poměr snížil o 17 procent ve prospěch státu, ale 63 procent jde stále obcím. Sociální geografové tvrdí, že celkový roční výtěžek z hazardu činí 32 miliard korun.

Dlouhodobý výzkum

Geografové z Univerzity Palackého se výzkumem hazardu zabývají dlouhodobě. „Hazard je jev, který můžeme zkoumat z řady hledisek. Jsme schopni prostorově rozkrýt, kde se vyskytuje a jaké má vazby. Například kolem heren se rozvíjejí zastavárny, poskytují se nebankovní finanční půjčky. Existuje též vazba mezi výskytem heren a zvýšenou kriminalitou,“ říká docent Zdeněk Szczyrba.

Od roku 2013, kdy ministerstvo financí začalo zveřejňovat potřebná data, se naskytla šance převést zjištění i do podrobných map neboli kartogramů. K tomu vědci přidali dotazníkové šetření, kdy otázky na ekonomický vliv hazardu rozeslali všem starostům měst a obcí. Odpovědi jim vrátilo 1100 starostů, tedy asi šestina. Respondenti se rozdělili do tří skupin.

První tvořili starostové vesměs malých obcí, kteří hrací zařízení nikdy na vsi neměli a o eventuální navýšení rozpočtů touto cestou ani nemají zájem.

Ve druhé byli starostové 453 obcí, kde herny či automaty byly, ale obce je zakázaly – i v souvislosti s nálezem Ústavního soudu, jenž obcím přiznal právo hazard na svém území regulovat. Drtivá většina z nich uvedla, že o znovuobnovení již neuvažuje.

A konečně třetí skupinou byli starostové 359 měst a obcí, na jejichž území se už hazard provozuje. Přestože ho prý nepodporují, pro jeho úplný zákaz se vyslovilo jen 30 respondentů. Není ani divu, neboť některé obce z hráčství vysloveně profitují.

Také legislativní ukotvení

Příkladem je Dolní Dvořiště na Českokrumlovsku. Předloni tak obec s 1269 obyvateli získala 38 milionů z hazardních her, hlavně ze dvou kasin – Casina Admiral a American Chance Casinos. „Nemáme s tím žádné problémy. Jde hlavně o zahraniční klientelu, nejsou to místní. A z peněz jsme například vybudovali dvě bytovky s obecními byty, zrenovovali hasičárnu či zasíťovali parcely,“ řekla LN starostka Helena Panská.

Právě takové případy vedly respondenty k umírněným postojům. „Peníze z hazardu jsou samozřejmě vítaným doplňkem obecních rozpočtů. Například u nás v Olomouci je to úctyhodných osm procent a více než sto milionů korun,“ doplňuje Szczyrba z olomoucké univerzity. Poznatky byly zveřejněny v odborném časopise Addiction, do nějž Hanáci s kolegy z Národního monitorovacího centra pro drogy a závislosti přispěli komplexní studií o hazardu v Česku – jako první zástupci ze zemí někdejšího komunistického bloku.

Věnovali se nejen geografickému rozšíření hazardu, ale i legislativnímu ukotvení anebo i léčbě gamblerů. Kromě odborného přínosu by však měly být mapy využitelné v praxi: především pro prevenci. „Nejde o to, vidět jen svou obec, kde koneckonců většina lidí vnímá a zná realitu kolem hazardu, ale mít informace o vývoji v širším regionálním kontextu a s odstupem času,“ říkají badatelé.

Klesající počet

V Česku se prosází asi 140 miliard korun ročně. „Výherních automatů v Česku ubývá, neboť obce jsou pod veřejným tlakem. Z hazardu se totiž stalo významné politické téma a k regulaci už přistupují i velká města, jako je Brno či Praha, která z něj mají nezanedbatelné daňové příjmy,“ vysvětlují Szczyrba s Fiedorem.

V roce 2013 bylo v Česku více než 60 tisíc hracích přístrojů, dnes jich je kolem 50 tisíc a počty budou zřejmě klesat. Situaci ovlivní i nový loterijní zákon, který je právě projednáván ve sněmovně.