Hi-tech akcie táhnou. Hrozí další internetová bublina?

V srpnu 1998 vznikla, v lednu 2000 inzerovala během přestávky Superbowlu a o měsíc později vstoupila s cenou jedenácti dolarů za akcii na burzu. Za necelých devět měsíců zbankrotovala.

Příběh firmy Pets.com, která na webu prodávala chovatelské potřeby, ale i dalších společností ilustruje takzvané splasknutí internetové bubliny v letech 2000 a 2001. Tehdy byl trh Nasdaq na rekordních hodnotách. Teď, po patnácti letech, se tam vrátil.

Jak to dopadne?

Když 23. dubna index Nasdaqu uzavřel obchodování s výsledkem 5056 bodů, překonal tím o osm bodů dosavadní rekord z 10. března 2000. Právě v tu chvíli začaly akcie oslabovat, což skončilo krachem mnoha firem a nuceným restartem těch přeživších. Jenže tentokrát šla burza ještě vzhůru. Hned druhý den zavírala na 5092 bodech a u pětitisícové hranice se drží stále. Aktuálně kolem 5070 bodů.

Investoři se do hi-tech oboru zase hrnou. Od března 2009, kdy Nasdaq v důsledku krize klesl k hranici 1265 bodů, už posílil o 300 procent. Logicky tak vyvstává otázka, jak to celé dopadne. Pets.com skončila s hodnotou akcie 19 centů za kus a investoři už svých celkem 300 milionů dolarů nikdy neviděli.

„Tržní bubliny obvykle stáhnou posilování cen z budoucnosti do současnosti. Lidé si začnou všímat toho, kolik jiní vydělali, a začnou počítat, o kolik přišli tím, že akcie nenakoupili. Pak se snaží nakupovat i při vysokých valuacích. Když se Nasdaq blížil svému vrcholu, vynášel ročně 40 až 100 procent namísto obvyklých osmi až deseti. To ale znamená jediné: snížení návratnosti v letech po prasknutí bubliny,“ vysvětluje Barry Ritholtz, investor a komentátor agentury Bloomberg.

Reálnější základ

Dnes je situace jiná. Na přelomu tisíciletí se trh začínal nastavovat a optimismus lidí byl přehnaný. Svět je více technologický, znalejší věci a firmy mají reálnější základ. Osm z top 20 firem na burze z roku 2000 dnes už ani neexistuje. Jména jako WorldCom či Global Crossing odnesl čas. Přežila třeba eBay, která byla v té době ohodnocena na 3220krát vyšší hodnotu, než měla zisk, či Yahoo! s násobkem 648. Dnes se ale obchodují za 24-, respektive 36násobek výnosu.

Nasdaq tak má potenciál růst dál. Vpřed ho táhne Apple, Google nebo Facebook. A nejde přitom o bublinu. „Strop se těžko odhaduje. Dovedu si ale představit Nasdaq na šesti tisících do konce příštího roku,“ říká Jonáš Mlýnek, vedoucí české pobočky brokerské společnosti Lynx.

Mírně nafouknutá je podle něj jen pozice startupů neboli začínajících firem. V posledních letech totiž začal být hodně aktivní soukromý kapitál (private equity), který svými investicemi vyhnal ceny firem nahoru. Do budoucna to může být třeba příklad Uberu, Dropboxu či Snapchatu, pokud se rozhodnou vstoupit na burzu.

„V případě startupů by se dalo hovořit o bublině. Jejich ceny jsou totiž dány investory a nereflektují aktuální stav a trh. Například Airbnb nevlastní jediný byt, kdo ví, jestli vůbec svoje sídlo, přesto jde o největšího hráče na poli realit,“ upozorňuje Mlýnek.

Investují i Češi

Jsou to přitom právě nadějné technologické firmy, které investory přitahují. A stále častěji i Čechy, kteří za poslední dva roky začali více investovat v USA. Podle Mlýnka i kvůli tomu, že český akciový trh nemá budoucnost.

Hi-tech firmy lidé znají. Mají pro ně nádech budoucnosti. Zájem Čechů o tyto tituly se jen za poslední rok ztrojnásobil. Mimo jiné na úkor ropy, se kterou si investoři nevědí rady. Technologický sektor začíná být naproti tomu dobře čitelný i pro ty, kteří se investováním neživí.

„Málo lidí už si koupí IBM nebo HP. Více se ptají na startupy. Chtějí vědět, kdy přijde Snapchat nebo Airbnb. Když vstupoval na burzu Twitter, obchodovali Češi celý den. Stejně tak při nedávném primárním úpisu (IPO) Alibaby,“ popisuje Mlýnek.

Startupy se už spálili i profesionálové. Španělská Telefónica během bubliny v roce 2000 koupila za 12,5 miliardy dolarů Lycos, internetový vyhledávač, který v roce 1996 provedl nejrychlejší IPO v historii Nasdaqu. V roce 2004 jej firma prodala za 95,4 milionu.