Byla to možná nejpozitivnější zpráva v sobotních tiskovinách. Exministr Pavel Drobil v rozhovoru pro Právo řekl, že vážně uvažuje o odchodu z politiky. Ačkoli mají tyto jeho úvahy zhruba osmiměsíční zpoždění, pořád by to na české poměry bylo neobvyklé a hodné pozornosti. Na pováženou je však skutečnost, že Drobilova oficiálního „zmizení“ by želeli někteří vysoce postavení spolustraníci v mateřské ODS. Že by se bez politika, jehož aféra významně diskredituje pověst strany, neobešli?
Právo dnes cituje místopředsedu Senátu Přemysla Sobotku (kauza poznamenala jeho politickou kariéru, bylo by to logické, ale věří, že se vrátí, protože je to velmi dobrý politik), zdrženlivého Petra Bendla (jde výhradně o jeho osobní rozhodnutí) či šéfa pražské ODS Borise Šťastného (ODS by ztratila pracovitého a schopného poslance). Co si špičky ODS představují pod přívlastky „velmi dobrý“, „pracovitý“ a „schopný“? Veřejná bilance místopředsedy Drobila ve vztahu k nim trochu nesedí.
Pavel Drobil upadl v prosinci v podezření, že si chtěl mimo jiné skrze přítele Knetiga a Státní fond životního prostředí financovat politickou kariéru. Jeho kauza měla ještě několik dalších aspektů a vyústila hned v prosinci v jeho odstoupení z funkce. S malým háčkem - pouze z funkce ministerské. Zůstal i nadále poslancem a místopředsedou ODS. To je podobné, jako by vám vzali lamborghini, ale v garáži ještě máte k dispozici ferrari a porsche...
Tímto vyvozením „osobního důsledku“ možná Pavel Drobil potvrdil v očích přítele Knetiga, který vzal vše na sebe, že je „osobnost s velkým morálním kreditem“, jak ho jeho někdejší poradce nazval. Z pohledu voliče ODS to však jen potvrdilo, že občanští demokraté jsou nepoučitelní. Spokojí se s pseudoodchodem člověka, který má co do činění s korupční aférou. A ani není podstatné, že protikorupční policie nakonec vyšetřování Drobilovy kauzy odložila. I kdyby byl skutečně čistý jako to příslovečné lilium, v očích soudného voliče důvěryhodnost momentálně ztratil.
Pan Drobil Právu vyjevil své pocity člověka formálně čistého, avšak s mediálním obrazem možná nenávratně poškozeným. Stěžuje si, že nemůže pracovat plnohodnotně. Co tím vlastně myslí? Chtěl by se vrátit na ministerstvo a ono to nejde? Nebo už se nevidí jako budoucí předseda ODS? Těžko odhadovat.
Zbývá mu tedy jediné logické řešení: odejít z politiky. Bravo! Na tom přece není nic špatného. Zase bude soukromou osobou, třeba právníkem, a bude moci makat naplno. Nicméně odejít z „hibernace“, jak se vyjádřil, měl už v prosinci. Neztratil by tím přes polovinu roku, kdy nadále škodil ODS, zatímco mohl tvrdě vyšívat na záměru jednoho krásného dne se na politické výsluní vrátit.
Více o kauze Drobil si přečtete v článcích:
