Hitlerův vyzývatel z Bratislavy: David Unreich

V americké Boston Garden se 22. června 1939 se uskutečnil zajímavý zápas. Německý šampión Ernst Heffner, ačkoliv prý o sobě tvrdil, že není nacista, při nástupu hailoval. Palestinský šampión Ben Shalom ho však po šesti minutách dostal do pozice, kdy se definitivně nehailuje. Jenže celý příběh je ještě mnohem zajímavější.

Počátkem července byla na bratislavských Městských hradbách slavnostně otevřena malá, leč znamenitá výstava o významných židovských osobnostech 17. až 20. století, které se v Bratislavě narodily, nebo zde pracovaly a tvořily. Vznikla ve spolupráci Bnej Brit s Bratislavským kulturním a informačním střediskem a s finanční podporou Úřadu vlády SR.

Židovské osobnosti

Autorem výstavy je nový předseda bratislavské židovské obce Tomáš Stern, který kdysi začal dokumentováním židovské historie relaxovat při studiu medicíny, a už mu to vydrželo. Na 15 vystavených panelech je použito asi jedno promile jeho sbírky biografií. Není od věci si ony osobnosti stručně připomenout.

• Simon Michel Pressburg (zemřel 1719), dodavatel císařské mincovny.
• Chatam Sofer (zemřel 1839), významný evropský učenec.
• Pietro Lichtenthal (zemřel 1853), lékař, hudebník a muzikoterapeut.
• Adolf Dux (zemřel 1881), spisovatel a překladatel.
• Baron Ignac von Kolisch (zemřel 1889), finančník a šachista (vítěz turnaje u příležitosti Světové výstavy v Paříži 1867).
• Maurice Loewy (zemřel 1907), hvězdář, ředitel pařížské observatoře (autor dodnes unikátních fotografií měsíce).
• Wilhelm Stiassny (zemřel 1910), architekt, muzejník, politik.
• Armín Vámbéry (zemřel 1913), dobrodruh, lingvista, špión, etnograf.
• Jozef Pewny (zemřel 1926), hlavní lékař generálního štábu rakousko-uherské armády.
• Adolf Stern (zemřel 1934), ekonom a novinář, zakladatel Panevropské unie.
• Fridrich Weinwurm (zemřel 1942), významný představitel středoevropské architektonické avantgardy.
• Gizela Fleischmannová (zemřela 1944), jedna z hlavních osobností židovského odboje.
• Imro Weiner-Kráľ (zemřel 1978), průkopník slovenského surrealismu.
• Sir Henry Brandon (zemřel 1993), válečný korespondent, vlivný poválečný novinář.
• Imrich Lichtenfeld (zemřel 1998), zápasník, vojenský instruktor (tvůrce sebeobrany „krav maga“).

Židovský zápasník? U „Imi“ Lichtenfelda najdeme nejen potvrzení tohoto neobvyklého spojení, ale i další jméno: David Unreich (1907–1957). Kromě Čech světoznámý zápasník má v bratislavském Židovském muzeu celou expozici a spolek História bez hranic o něm vydal pěknou brožurku. Co se z nich dozvídáme?

David „Dufi“ Unreich se narodil v bratislavské ortodoxní rodině, a počátek jeho života tomu odpovídal. Téměř dostudoval na rabína. Potom však zvítězil sport, plavání a zápas. Spolu se svými šesti bratry sportoval v bratislavském klubu Makkabea, což jejich ortodoxním rodičům moc radosti nedělalo. Bratři vynikali kromě zápasu a plavání též v boxu. Postupem let přesídlili do Palestiny, za války bojovali v Normandii. Jejich rodiče a sestra s dětmi zůstali – a byli zavražděni v Osvětimi.

Ben Shalom

Dufi Unreich se v roce 1929 stal nejprve mistrem bratislavské župy v řeckořímském zápase v nejtěžší kategorii, potom mistrem Slovenska, pak sedmkrát mistrem Československa. V roce 1935 zvítězil před 25 tisíci diváky na Makabiádě („židovské olympiádě“) uspořádané v Tel Avivu v tehdejší Palestině pod britským mandátem. Makabiády se tehdy zúčastnilo 1350 sportovců z 28 zemí.

Od té doby Dufi zápasil pod jménem Ben Shalom. V roce 1937 už jako profesionál vybojoval tituly mistra Itálie a Polska, poté v Rize titul mistra Evropy. V Bukurešti zápasil s Finem Otto Huthanenem o titul mistra světa. Po dvou hodinách rozhodčí zápas ukončili remízou a mistry světa prohlásili oba borce. Na žíněnce už v Evropě neměl dalšího soupeře, ale ještě než zamířil za oceán, postavil se proti soupeři mnohem nebezpečnějšímu.

Spolu s Imi Lichtenfeldem zorganizovali v roce 1938 50člennou domobranu na ochranu bratislavské židovské komunity a majetku. Své největší vítězné souboje tak vybojoval s tehdejšími křesťanskými extremisty a nacionalistickými radikály. Pak odjel do USA, ale po vzniku Slovenského státu mu coby nepřátelské osobě už nebylo povoleno se vrátit. Zůstal tedy v USA a na dálku vyzval Hitlera na souboj.

David Unreich – Ben Shalom.

Sto zápasů bez prohry

Výzva byla otištěna v novinách: „Ben Shalom, židovský zápasnický šampión v těžké váze, by rád vyřešil aspoň jeden židovský problém střetnutím v ringu s Adolfem Hitlerem.“ Výzvu doprovázela fotografie, kde Ben Shalom s domalovanými komiksovými bublinami „ouch!“ a „ow!“ předvádí, co by udělal s Hitlerem a Mein Kampfem.

Není divu, že následný zápas s hailujícím Heffnerem, o němž jsme se zmínili v úvodu článku, měl potom opravdu pikantní příchuť (dnes bychom řekli „perfektní PR“), protože novináři řádně využili skutečnost, že Ben Shalom pocházel z Československa, tři měsíce předtím Hitlerem rozbitého. V roce 1942 ukončil Ben Shalom svou sportovní kariéru stým zápasem v řadě bez prohry. I potom však u žíněnky zůstal, jako výrobce.

Drobný spor se vede o to, kolik jazyků Dufi skutečně ovládal – zda devět, nebo dvanáct. Je fakt, že v USA dal jednou interview, kdy na první otázku odpověděl německy, na druhou česky, na třetí polsky, na čtvrtou maďarsky – a pak už zmatenému reportérovi slíbil, že zůstanou v angličtině...

Aktuální příběh

David Unreich zemřel v pouhých 50 letech, když mu při letu z Izraele do USA selhalo srdce. Je to sice již dalších 60 let od té doby, ale na seznámení se znamenitým lidským příběhem není nikdy pozdě. Navíc je aktuální v každé době, protože prakticky ilustruje význam kalokagathie, neboli harmonického souladu ctností duševních i tělesných, jakkoliv se to třeba zprvu nezdá.

Otec Unreich totiž byl ze zběhnutí svého syna z ješivy velmi nešťastný – a to až do doby, kdy mu jeho syn přinesl výstřižek z polských jidiš novin, kde se psalo o mimořádně slavnostní šábesové večeři, kterou na počest zápasníka Unreicha vystrojil rabín Alexander ze Zgerza u Lodže! Jak chasidi se štramly a v kaftanech dychtivě poslouchali slova rabína, který jim vyprávěl průběh sportovního zápasu!

Nebyl to jen tak obyčejný zápas, protože „hrdina Izraele“, jak Unreicha opěvoval rabín, zápasil s vyhlášeným polským antisemitou, a slavně nad ním zvítězil! Otec Unreich byl prý pak dojat, když mu „celý Prešporok“ gratuloval k jeho vydařenému synovi.