KOMENTÁŘ Jana Schneidera / Třináctého června roku 2013 bude datum, na který mnoho lidí z různých důvodů hned tak nezapomene. Policie spustila obrovskou razii, Úřadem vlády ČR počínaje. Mnoho slov již bylo vyřčeno, a není to nic proti tomu, co bude ještě následovat. Zkusím být proto stručný.
Na úvod si neodpustím malou jazykovou ironii související s tím, o čem se příliš nemluví. Akci realizuje policejní Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Kdyby na Úřadu vlády zasahovala protikorupční policie, chápali bychom to určitě jako extrémní případ, ale tak nějak v očekávaném rámci. Současný stav ale spíše potvrzuje dřívější komentáře různých cholerických bulvárů, připodobňujících současný establishment organizovanému zločinu.
Jak pozbýt civilizovanou slupičku
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová v přímém přenosu prokázala, jak těžko se společnost pokrývá civilizovanou slupičkou a jak snadno ji pozbývá. V ústavním pořadí třetí osoba by měla být etalonem demokratických zvyklostí, ať psaných, či nepsaných. Telefonický rozhovor s ČT24 však byl něčím otřesným.
„Ten, kdo vstoupil do Úřadu vlády, to musí doložit OKAMŽITĚ, opakuji OKAMŽITĚ, jinak nemá právo tam vstoupit,“ komentovala Němcová policejní razii ve Strakově akademii. Je smutné zjištění, že co řekne natolik vysoce postavená politička, to je špatně.
- Především není jasné, komu by policisté měli co okamžitě dokládat. Němcové? Proč? Z jakého titulu?
- Ví Němcová něco o zákonných procedurách, nebo se staví do „nadzákonné“ pozice, vynucujíc si křikem nějaká privilegia? Třeba proto, že má jeden ze sedmi klíčů od českých korunovačních klenotů, a proto je, slovy Marka Bendy, „logické, že sněmovna má jiné postavení než všichni občané“?
Bude nutné, aby si paní předsedkyně sněmovny poněkud rozšířila obzory. Demokracie je totiž něco víc, než to, co se upeče v partajním sekretariátu, a pak se to silou moci prosadí do zákonů a realizuje vládou. Je tu ještě jako na potvoru třetí sloup demokracie, a to je moc soudní. Jak vidno z reakce Němcové, něco takového zřejmě nemá ve své myšlenkové výbavě, když si dovolí říci, že kdo své důvody okamžitě nedoloží, nemá právo vstoupit na Úřad vlády.
Bude nutné, aby si paní předsedkyně sněmovny poněkud rozšířila obzory
To právo se totiž neodvíjí od Němcové, a už vůbec ne od nějaké jí postulované povinnosti policie někomu něco „okamžitě dokládat“. Právo vstoupit kamkoliv včetně Úřadu vlády se odvíjí od soudního povolení, a jakékoliv jiné názory na vznik tohoto práva, byť by to byly názory všech ústavně nejvyšších osob, jsou z tohoto hlediska – slušně řečeno – jen proudem vzduchu.
Stručně a jednoduše řečeno, policisté museli přesvědčit státního zástupce a společně pak soudce, a to vše ještě předtím, než někam vstoupili. Není tedy jasná ani myšlenková logika předsedkyně Němcové, proč by někomu měli policisté něco dokladovat potom.
Předsedovi vlády dochází dech
Premiér Nečas nebyl dlouhou dobu k nalezení, a když se objevil, nebyl ke slyšení. Celou dobu prý pracoval na Úřadu vlády ve své kanceláři. Doufejme, že přitom nezavařil skartovačku. Orgány činné v trestním řízení by neměly opomenout sebrat veškerý papírový odpad na Úřadu vlády, ono se dá ze skartovaných útržků počítačově ještě leccos poskládat.Podle premiéra Nečase vše zavání jakousi manipulací, proti níž již byla obecná nevole v kauze Čunek
Když pak premiér vystoupil na tiskovém brífinku, byl celý udivený, že tu razii dozoruje olomoucké, a nikoliv pražské vrchní státní zastupitelství. A že to zavání jakousi manipulací, proti níž již byla obecná nevole v kauze Čunek. Premiér si z nás dělá dobrý den, ale dochází mu dech. Humor neměl nikdy.
Ono to v té kauze Čunek bylo obráceně, a možná to Nečase štve. Tam se s kauzou šíbovalo tak dlouho, až se našel někdo „s pochopením pro stabilitu vlády“ a kauza chcípla. Tady tomu bylo naopak. Kauzu dozoruje někdo, kdo má zřejmě velký „tah na bránu“, aniž by měl pochopení pro jakési vládní pinožení, na něž se už stejně nedá za střízliva dívat.
Informační vakuum
Docela neuvěřitelný je dost agresivní nářek nad nedostatkem informací o probíhajícím trestním řízení. Policie skutečně nemá v trestním řádu žádnou úpravu odlišnou pro prostý lid a vysokou honoraci. Když zadrží „sprostého podezřelého“, postrádá jeho okolí informace stejně jako v tomto případě. Pouze se to probírá v místním hostinci, kdežto v tomto případě se to přemílá v přímém přenosu v médiích. Stává se to tímto „politikou“, jak soudí komentátor Alexandr Mitrofanov?
Podle něho se představitelé orgánů činných v trestním řízení nepohybují na normální úrovni, ale dostali se do oblasti vysoké politické hry, kterou sami rozehráli, což už je dost extrémní formulace, zřetelně deformovaná komentátorovým úhlem pohledu, v němž je na prvním místě politika a otázky justice jsou až podružné. Nebudu se asi mýlit, když odhadnu, že naprostá většina populace má toto pořadí obráceně.
Nadto je třeba upozornit všechny, kdo se vyslovují k otázce informací o kauze, že pláčou na špatném hrobě, mluví-li o policii. Bývá v takových případech zvykem, a zde to bude na sto procent, že si dozorující státní zástupce vyhradí právo mediálních vyjádření o případu, a informace veřejnosti bued poskytovat tak, aby neohrozil vyšetřování případu. Novináři i politici se mohou vztekat, jak chtějí, ale vyšetřování – nikoliv adrenalin v přímém přenosu – je společenskou prioritou.
Tajná agenda mimo mísu
Nejtřeskutější informací v tomto kontextu je razie na Vojenském zpravodajství (VZ) a zadržení jeho bývalého ředitele Ondreje Páleníka i jeho nástupce Milana Kovandy. Vyjeví se to zejména, srovnáme-li zatím známé kauzy, které se vynořují v souvislosti s touto policejní razií, se zákonnou působností VZ, jak je uvedeno na jeho webových stránkách:
„Vojenské zpravodajství má zákonem o zpravodajských službách ČR vymezenu působnost – zabezpečování informací o záměrech a činnostech představujících vojenské ohrožení České republiky, o zpravodajských službách cizí moci v oblasti obrany, o záměrech a činnostech namířených proti zabezpečování obrany České republiky a o činnostech ohrožujících ochranu utajovaných skutečností v oblasti obrany České republiky.“
Vojenské zpravodajství se zřejmě dlouhodobě pohybovalo mimo zákonem vymezenou působnostZ toho vyplývá, že VZ se zřejmě dlouhodobě pohybovalo mimo zákonem vymezenou působnost. A to by byl opravdu kardinální průšvih svědčící o nefunkčnosti celého systému! Nejenže by zcela selhal parlamentní dohled nad zpravodajskými službami, ale i exekutivní řízení tohoto citlivého segmentu státního systému.
Zde se zdá rozevírat docela hluboká černá díra. Další důvod pro vznik speciálního vyšetřovacího orgánu, po němž volá konglomerát občanských iniciativ „Vraťte nám stát“ od památné kauzy odposlechu telefonátů mezi Romanem Janouškem a Pavlem Bémem. Bude zajímavé sledovat, čeho všeho se ještě v tomto směru dočkáme!
