Pátek 9. prosince 2022, svátek má Vratislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Image se rozplývá. Vláda i opozice krok od diskreditace.

  6:16

Dle květnového šetření STEM důvěřovalo premiéru Nečasovi 28 a členům vlády jen 18 procent dotázaných, což je od prosince dramatický pokles.

Dle průzkumu STEM se 51 procent občanů domnívá, že vláda Petra Nečase neprosadí zásadní reformy a nepřinese prospěch naší zemi. foto: © ISIFAČeská pozice

Ze Strakovy akademie chodily ve středu povzbudivé zprávy. Vláda schválila návrhy nového občanského zákoníku z dílny ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) a zákona o veřejných zakázkách předloženého ministrem pro místní rozvoj Kamilem Jankovským (VV). A také Bílou knihu obrany prezentovanou ministrem Alexandrem Vondrou (ODS) a dokonce první část balíku reformních zákonů připravovaných ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem (TOP 09), ačkoli k nim původně měly Věci veřejné (VV) výhrady. „Když jde o zásadní věci národního zájmu, je shoda možná,“ nechal se slyšet ministr Vondra.

Ztráta image VV

Pohříchu ne vše – jako Bílá kniha obrany – je však zásadní věcí národního zájmu. Například přeobsazení vládních křesel, jež při epilogu předvelikonoční vládní krize slíbil premiér Petr Nečas, věcí zásadního národního významu není. Změny ve vládě, na něž naléhají VV, neboť místo čtyř křesel přidělených jim koaliční smlouvou drží nyní jen dvě, však nejsou jen vektorem zájmů ODS, TOP 09 a VV. Mít stabilní, kompetentní a důvěryhodnou vládu, jejíž přínos pro stát a občany bude podstatnější než přínos ansámblu s minusovými znaménky, je přece také v národním zájmu, není-liž pravda?

Na středeční K9 však byly na pořadu věcné, a nikoli personální problémy. K nim se vládní koalice vrátí na začátku června po konferenci VV, až bude vědět, kdo se stane předsedou „véček“. Co když však konference potvrdí, že VV trvají na odchodu ministrů Vondry a Ivana Fuksy (ODS) a Miroslava Kalouska (TOP 09) z vlády a vznesou nárok na dvě ministerské židle v takových resortech, že bude pro Nečase nepřijatelný? Dostojí-li VV své dubnové pohrůžce, měly by odejít z vlády do opozice, z níž by ji s hlasy svých 21 poslanců měly v hrsti.

Lze očekávat, že dobrá vůle jak premiéra Nečase, tak „topky“ uspokojit personální a jiné nároky VV scházet nebude

Odchodem z vlády by „véčka“ ztratila vliv a také „zaopatření“ pro své lidi, jež nemůže zaměstnat ve stranické struktuře, neboť žádná neexistuje. V ABL by to možná šlo, pokud by se však chtěl Vít Bárta definitivně politicky odepsat. Na druhé straně odchodem z vlády do opozice by se VV opět staly protestní stranou. O tento image jako koaliční strana přišly, přičemž důsledkem je zhroucení jejich voličské základny.

Dobrá vůle scházet nebude

Podle květnových šetření STEM a CVVM obnáší nyní elektorát VV jen asi tři procenta, což do budoucna zavání mimoparlamentním krchovem. VV to může vést k úvaze, že taktikou „hop, anebo trop“ a odchodem z vlády by vlastně příliš neriskovaly. Cestou „hop, anebo trop“ se však stěží vydá jak premiér Nečas a jeho ODS, tak TOP 09.

Vládnout bez „véček“ znamená vládnout menšinově, vydat se na milost a nemilost opozici a rozloučit se s představou, že vláda zreformuje zdravotnictví, důchodový a daňový systém. Náhradník za „véčka“ přitom není k dispozici kvůli osobním animozitám, programové odlišnosti ČSSD a její neochotě „namočit se“ s Nečasovou squadrou. Překlenovací „velká“ koalice proto nepřipadá v úvahu.

Lze tudíž očekávat, že dobrá vůle jak premiéra Nečase, tak „topky“ uspokojit personální a jiné nároky VV scházet nebude. Alternativou jsou jen předčasné volby, jež by pravice prohrála. Bude to však k něčemu dobré, zůstane-li Nečasova trojkoalice pohromadě?

Diskreditace pravice i levice

Odpověď není optimistická. Podle květnového šetření STEM důvěřovalo premiéru Nečasovi 28 a členům vlády jen 18 procent dotázaných. Od loňského prosince jde v obou případech o dramatický pokles o čtrnáct procentních bodů. Na pozadí dvou krizí, jež za tu dobu vláda prodělala, a vzájemného „okopávání kotníků“ koaličních partnerů se není čemu divit. Co se však asi stane s důvěryhodností premiéra a vlády jako celku, jestliže na reformy, které ještě nezačaly, dojde, většina občanů je bolestivě pocítí a přitom nebude vědět, co pozitivního a kdy jim osobně přinesou?

Koho si vybere občan, až půjde příště k volbám, půjde-li k nim vůbec?

Už dnes se dle průzkumu STEM 51 procent občanů domnívá, že Nečasova vláda neprosadí zásadní reformy a nepřinese prospěch naší zemi. Dodejme, že v takovém případě je zdiskredituje stejně, jako se to podařilo Topolánkově vládě, a coby jejich původce zdiskredituje česká pravice i sebe. Ve fungující demokracii v takovém případě přebírá žezlo levice, což se nejspíš stane i u nás.

ČSSD ovšem stále jen hovoří o tom, že co nevidět dokončí své alternativní koncepty reforem – zatím však „skutek utek“. Pokud by se jí opět přihodilo, že při převzetí moci nebude koncepčně ani personálně připravena a začne improvizovat, zdiskreditují se i ona a její reformní vize jakbysmet.

Nepravděpodobná extremistická reakce

Vládní koalice je v situaci, z níž bude obtížně hledat rozumné východisko. Vládě se snažil pomoci z nejhoršího prezident Václav Klaus, ale výsledkem je pokles jeho důvěryhodnosti na historické minimum 47 procent. ČSSD řeční, obstruuje, ale alternativy nenabízí a nadějeplnou opozicí není. Proto se vnucuje otázka: Koho si vybere občan, až půjde příště k volbám, půjde-li k nim vůbec?

Ještěže extremismus založený na kondelíkovské nevraživosti k Evropské unii podobně jako fašizoidní tendence nemají u nás přirozenou a dostatečně širokou základnu a ani přesvědčivé protagonisty! Dokud se neobjeví nějaký nový a kultivovanější doktor Sládek přijatelný i pro část středních vrstev, masivní extrémistická reakce zklamaných a bídou dnešní české politiky zhnusených občanů není pravděpodobná.