Proč nemáme vakcínu, natož respirátory a plicní ventilátory? Všechno jsme mohli mít, ale řekli jsme ne. Vědomě jsme se rozhodli, že nebudeme mít systém, továrny, kapacity, které by byly schopné tyto věci vyvinout a vyrábět. Rozhodli jsme se, že nebudeme budovat! Ne, to nejsou slova agitátora ultralevicové komunistické bojůvky, ale Marka Andreessena, jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších investorů ze Silicon Valley.
Muž, díky němuž existuje internetový prohlížeč, jak jej známe, a který se svou supervlivnou firmou stojí za společnostmi, jako je Facebook, Twitter, Skype, Foursquare, GitHub, Pinterest a další, napsal komentář Je čas budovat! Andreessen naráží na situaci ve svých domovských USA, která je mnohem horší než u nás, ale v mnoha ohledech se týká i problémů střední Evropy a Česka.
Už před krizí si mnozí v USA stěžovali na mizernou a podfinancovanou infrastrukturu, rozpadající se cesty a mosty a třeba newyorské metro připomínalo po čichu spíš slum než dopravní tepnu finančního pupku světa. V krizi pak zjistili, že nemají dostatek ochranných prostředků, roušek, respirátorů a plicních ventilátorů. I tam se tiskly na 3D tiskárnách a výrobci motorů se přeorientovali na zdravotnická zařízení. I největší ekonomika světa zjistila, že je nepřipravená.
Minulá válka
Navzdory mírnému optimismu bank a oživování ekonomiky nás pravděpodobně nečeká návrat k prosperitě a vývoj ekonomiky ve tvaru V. Podle Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) bude propad růstu pátý největší na světě, neb jedeme z vysokého kopce. Průmysl, který nás dosud živil, vykázal propad o více než třetinu a náš hlavní obchodní partner Německo zaznamenalo největší propad vývozu od roku 1950. Je čas masivně investovat veřejné i soukromé prostředky, abychom krizi překonali, podobně jako toho dosáhl New Deal ve třicátých letech 20. století.
Potřebujeme strategické zásoby zdravotnického materiálu, ale pokud, doufejme, nepřijde druhá vlna, může nás potkat jiná zásadní krize, kterou neodhadneme. A můžeme se ocitnout v pozici francouzských generálů, kteří si smutně prohlíželi Maginotovu linii a připomínali poučku o přípravě na minulou válku. |
Byla by ale chyba stavět hladové zdi a nový Golden Gate, v 21. století musíme investovat především do budoucí prosperity. Právě v USA vznikla pozoruhodná iniciativa, která spojila oba politické tábory, jinak v roce prezidentských voleb nesmiřitelně znesvářené. Vlivní republikánští i demokratičtí senátoři a kongresmani předložili návrh zákona, který žádá v příštích pěti letech astronomické investice 100 miliard dolarů do technologií, jež umožní „nové objevy, tvorbu, komercializaci výzkumu a produkci založenou na nových technologiích“.
Mezi klíčové oblasti zařadili umělou inteligenci, robotiku, automatizaci, pokročilou výrobu a další. Obdobně šéf Twitteru, miliardář Jack Dorsey, věnoval třetinu jmění ve výši jedné miliardy dolarů v akciích své finančně technologické firmy na boj proti pandemii, po jejím skončení ale má jít zbytek prostředků na rozvojové projekty. Vše navíc zapisuje ve sdílené tabulce na internetu. Obdobně u nás je třeba si jasně říct, že dálnice na Mohelnici a průjezdná D1 nás před další pandemií neochrání.
Potřebujeme strategické zásoby zdravotnického materiálu, ale pokud, doufejme, nepřijde druhá vlna, může nás potkat jiná zásadní krize, kterou neodhadneme. A můžeme se ocitnout v pozici francouzských generálů, kteří si smutně prohlíželi Maginotovu linii a připomínali poučku o přípravě na minulou válku.
Budování soběstačnosti
Mnozí přitom upozorňují, že nejmodernější technologie nás z krize nevyvedly, nanejvýš zpříjemnily karanténu, a označují to dokonce za selhání současného systému kapitalismu. Ano, díky Zoomu jsme si mohli povídat, Netflix nás zabavil a Amazon, u nás lokální hráči dovezli jídlo a další zboží až domů, ale životy nezachránili. Jenže mezi technologické firmy patří i nanotechnologie nebo 3D tisk a u nich o záchraně životů nemůže nebýt řeč! Obdobně nemocnice chránily pokročilé systémy kybernetické bezpečnosti.
Medicínské technologie a biotechnologie budou v obdobné pozici jako ve 20. století zásoby ropy či uranu. Příklady s dodávkami z Číny jsou více než výmluvné a budování soběstačnosti dává smysl i při zachování volného a otevřeného trhu. Cílem Evropy i každé členské země Evropské unie by mělo být budování a udržení kapacit v těchto vybraných kategoriích, jak je dnes běžné v západních zemích, například v Nizozemsku. |
Právě tyto supermoderní technologie jsou podstatou nové ekonomiky s vysokou přidanou hodnotou a platy. Ano, potřebujeme digitalizovat státní správu a reformovat školství, ale to jsou domácí úkoly, předpoklady prosperity, ne budoucí motory ekonomiky. A jak jsme se přesvědčili a možná ještě přesvědčíme, závislost na výrobě a autoprůmyslu se nám ošklivě vymstí. Investice do kategorie strategických digitálních technologií mají tu zásadní výhodu, že podněcují vzdělávání, vědu a výzkum, růst nových firem a zároveň umožní udržet a rozvinout pracovní místa v krizi.
Již dnes je jisté, že medicínské technologie a biotechnologie budou v obdobné pozici jako ve 20. století zásoby ropy či uranu. Příklady s dodávkami z Číny jsou více než výmluvné a budování soběstačnosti dává smysl i při zachování volného a otevřeného trhu. Cílem Evropy i každé členské země Evropské unie by mělo být budování a udržení kapacit v těchto vybraných kategoriích, jak je dnes běžné v západních zemích, například v Nizozemsku.V této roli může sehrát významnou pomoc soukromá sféra, ale bez jasné pozice a ingerence vlád se neobejdeme.
