IT tendry? Neprůhlednost, chyby a vracení stamilionových dotací

Vážná pochybení ve čtyřech tendrech ze 14 dosud prověřených a povinnost vrátit unijní dotace ve výši více než 208 milionů korun. To je prozatímní výsledek auditu ministerstva financí, který si koncem května vyžádala Evropská komise u 16 starších IT projektů. Bruselské úředníky k žádosti o hloubkovou kontrolu vedlo podezření, že výběrová řízení na IT zakázky neprobíhala úplně čistě. Problémy se přitom předpokládají i u zbývajících dvou tendrů, které auditoři ještě prověřují.

Nejhůř dopadl centrální registr, s jehož pomocí chtěl mít stát přehled o všech nemovitostech ve svém majetku, takzvaný CRAB. Projekt odstartoval v roce 2008 a jeho kritici už od začátku namítali, že jeho bezmála dvoumiliardová cena je špatně zastíraným tunelem na veřejné peníze.

Nález kontrolorů jim teď dává za pravdu. Auditoři prověřili platby z unijního rozpočtu, které na registr už odešly, celkem za 254 milionů. A pokutu za chyby vyčíslili na 181 milionů.

Tou hlavní chybou byla podle mluvčí ministerstva financí Kateřiny Vaidišové skutečnost, že na projekt CRAB nebylo vypsáno standardní otevřené výběrové řízení.

„Za nejzávažnější zjištění lze označit neoprávněné použití jednacího řízení bez uveřejnění,“ upřesnila mluvčí Vaidišová.

Drahý omyl, nebo podvod?

Dodávku registru si bez soutěže zadal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových u IBM. Tvrdil, že to ani jinak udělat nejde, protože soupiska budov v majetku státu je nadstavbou už staršího elektronického systému, k němuž se IBM dostalo v řádné soutěži v roce 2004. Vysvětlení nepřesvědčilo už loni Nejvyšší kontrolní úřad, který upozornil, že zadavatel se nesnažil najít nejhospodárnější řešení.

Stejně to teď vidí i ministerští kontroloři. Na rozdíl od kauzy monitorovacího systému MS 2014+, v němž se zpracovávají všechny žádosti o dotace, se však rozhodli nepodávat trestní oznámení.

U auditu na dodávku MS 2014+ je už výsledek známý – policie si při razii odnesla z ministerstva pro místní rozvoj dokumenty a Brusel zastavil platby na projekt, dokud vyšetřování neskončí. Hraje se o 748 milionů korun.

„Jde o to, že dokud nebude uzavřeno policejní šetření, nemohou být podle pravidel EU proplaceny náklady na pořízení systému MS 2014+. To je standardní postup,“ uvedl Vilém Frček, mluvčí ministerstva pro místní rozvoj.

Pokud by policie skončila se závěrem, že v případě téhle zakázky nešlo o podvod, bude to znamenat pokutu „jen“ za 200 milionů. Podezření je, že zakázka byla zmanipulovaná a předražená.

A napětí kolem monitorovacího systému zatím nekončí, protože kontroloři z ministerstva financí teď z vlastní iniciativy prověřují dalších pět tendrů, které s jeho pořízením souvisejí. Týkají se například dodávky záložního pracoviště, provozní podpory nebo serverovny.

Potvrzená podezření

V rámci Bruselem objednané kontroly skončily s korekcí ještě tři další projekty. V případě série kontaktních míst CzechPoint, který má lidem ulevit od obcházení úřadů, dělá pokuta 1,3 milionu korun. Důvodem jsou neprůhledně nastavená hodnoticí kritéria v tendru a porušení rozpočtové kázně. To znamená, že peníze se použily na něco, nač to není dovoleno.

S 25 miliony se má rozloučit i jeden ze čtyř základních registrů – registr práv a povinností. Ten ověřuje, že osoby, které v dalších rejstřících vytahují nebo mění informace, k tomu mají potřebné oprávnění.

Už v době, kdy se zakázka vypsala, panovalo podezření, že vítěz je dopředu domluvený. Novinář z iDNES.cz měl tehdy od IT firem notářsky zapečetěnou obálku s predikcí, jak tendr dopadne. V první soutěži vyhrála firma Accenture s nejnižší cenou, ale Asseco výsledek napadlo u antimonopolního úřadu. Ten dal stížnosti za pravdu – a smlouvu dostalo Asseco. Tedy předpovídaná firma z obálky. Auditoři mluví o diskriminačních technických požadavcích a neprůhledném hodnocení nabídek.

Korekci má i další část e-governmentu, který svého času označil exministr vnitra Ivan Langer za největší revoluci od dob Marie Terezie – informační systém datových schránek. Celkem za tři čtvrtě milionu, opět kvůli pochybnostem o férovosti zakázky.

Informační revoluce po česku

Na dvou zbývajících auditech, které si objednala Evropská komise, ministerský oddíl ještě pracuje. U jednoho z nich lze i podle kuloárních signálů očekávat, že přijde minimálně o část dotací.

Jedná se o národní elektronický nástroj neboli NEN. Kvůli tomu, jak dlouho se odkládalo jeho spuštění, se mu začalo přezdívat yetti. Webové rozhraní umožňuje, aby v něm proběhla složitá veřejná zakázka od začátku až do konce, a to se státní garancí, že v ní nebudou formální chyby.

Průběh tendru na pořízení systému se nelíbil ani antimonopolnímu úřadu. Ministerstvu pro místní rozvoj letos v lednu vyměřil půlmilionovou pokutu za to, že smlouvu s dodavatelem uměle prodlužovalo sérií dodatků.

Druhý problém je, že původně byl robustní elektronický systém zamýšlen jako povinný, ale nakonec ho ministerstvo pro místní rozvoj v létě spustilo jako dobrovolný. V mezičase proti NEN zahájily masivní antikampaň soukromé firmy, které nabízejí stejný nástroj – rozdíl je v tom, že za něj veřejná správa platí.

Elektronizace zadání zakázky je v Evropské unii povinná, proto také Brusel vytvoření národní webové platformy zadotoval. Nyní se bruselští úředníci obávají, že v případě Česka jde o zahozenou investici. Pokud se systém nebude využívat, neprokáže projekt udržitelnost, což už samo o sobě znamená vracení peněz.

Udržitelnost zatím vypadá bledě, velká část úřadů má uzavřené smlouvy se soukromými poskytovateli. Kdyby je teď vypověděly, aby mohly do bezplatného státního systému, kvůli nevýhodným podmínkám v kontraktech by je to stálo víc, než kolik by přechodem ušetřily.