V srpnu se média opět zaplnila spekulacemi o válce mezi Izraelem a Íránem, který dle západu vyvíjí jadernou zbraň. Smršť na začátku měsíce odstartoval nejprodávanější izraelský deník Jediot Achronot, který na titulní straně přinesl informaci od nejmenovaných zdrojů, a dost možná i přímo od ministra obrany Ehuda Baraka, že Izrael by na Írán nejraději zaútočil ještě před listopadovými prezidentskými volbami ve Spojených státech.
O dva dny později „přitopil“ samotný izraelský premiér Benjamin Netanjahu tvrzením, že všechny ostatní hrozby pro Izrael jsou ve stínu obavy, že Írán vyvine jadernou zbraň, malicherné. Poté byl jmenován nový ministr pro civilní obranu, sice prý umírněnější v postoji vůči Íránu, ale na druhou stranu přítel Netanjahua i Baraka, s nimiž kdysi sloužil ve speciální jednotce. A den na to odcházející ministr v interview tvrdil, že válka s Íránem by trvala zhruba měsíc a počet mrtvých by se pohyboval okolo 500. Zkrátka – takto otevřeně se v Izraeli o útoku na Írán ještě nemluvilo.
Íránské centrifugy jsou moc hluboko
Spekulacím, že k válce může dojít v řádech týdnů, dodávají opravdovost opatření izraelské vlády. Podle informací agentury Bloomberg začal Izrael rozdávat svým občanům nové plynové masky, které ještě stále schází zhruba 40 procentům obyvatelstva. Dalšími civilně obrannými opatřeními je například testování varovného systému, jenž má Izraelce upozornit na případný raketový útok ze strany Íránu pomocí textových zpráv, nebo cvičení evakuace škol na severu země do podzemních bunkrů. Novinkou je i 15stránkový pamflet, na jehož obálce se usmívá Moše Ofnik, postavička z izraelské verze dětského seriálu Sezame, otevři se. V publikaci, kterou Izrael začal rozdávat tento týden, se může člověk například dočíst, že od zaznění sirén protiletecké obrany mají obyvatelé půl až tři minuty na to, aby se běželi schovat do úkrytů. Pak už mohou prý začít dopadat rakety.
Jak ale poznamenává The Guardian, poplašný článek v Jediot Achronot byl brán tak vážně, že ho jeho autoři po víkendu zlehčili tvrzením, že ministr Barak – dost možná zdroj spekulace – si může divokými výroky „krýt záda“, protože ví, že k útoku asi nedojde. Íránské centrifugy jsou totiž stěhovány do bunkrů v horách, na které Izrael nebude moci letecky zaútočit. Zbraněmi, jež dokážou horské komplexy zničit, podle všeho disponují pouze USA.
Na Washington však Izrael nechce příliš spoléhat, protože tuší, že prezident Barack Obama by ani po vyhraných volbách možná útoku na Írán nefandil. The Guardian tak už v titulku označuje Netanjahuovu rétoriku za „smrtící blufování“, které se snaží přinutit Obamu „nevetovat“ možnost útoku na Írán. Pokud by Obama tuto možnost před volbami předem odmítl, dal by tím republikánskému kandidátovi na prezidenta Mittu Romneymu silnou zbraň.
Padnou-li v průběhu občanské války v Sýrii chemické zbraně do rukou extremistům, Izrael se má rozhodně čeho obávat
Ohledně USA přišel se zajímavou spekulací izraelský server DebkaFile: v Obamově administrativě údajně silná skupina navrhující americkou intervenci proti syrskému režimu prezidenta Bašára Asada – nikoli však kvůli samotnému povstání, ale protože by nečekaně způsobená nestabilita v regionu mohla odvrátit izraelský útok na Írán. Tato spekulace se už jeví jako vyloženě přitažená za vlasy, avšak jedno je jisté: Izrael se snaží donutit Spojené státy ve věci Íránu jednat, zatímco Spojené státy se v téže věci snaží Izrael brzdit.
K izraelskému útoku tedy dojít nemusí. Zprávy o vybavování veřejnosti plynovými maskami se vždy jednou za čas objeví – většinou však nic neznamenají. Navíc, pro Izrael je možná o něco akutnější hrozbou právě syrské povstání; syrská vláda disponuje snad největším arzenálem chemických zbraní na světě, a padnou-li v průběhu občanské války do rukou extremistům, Izrael by se rozhodně měl čeho obávat. Jinými slovy, plynové masky se hodí spíš proti syrským chemickým zbraním než proti íránským raketám. Syrští povstalci ostatně už nepokrytě tvrdí, že o pomoc se svržením prezidenta Asada požádají teroristickou organizaci al-Kájdu, pokud Západ včas nezasáhne.
K tomu všemu minulý týden vstoupil do debaty při příležitosti svých 89 narozenin i izraelský prezident Šimon Peres, když se vyjádřil proti jednostrannému útoku na íránská jaderná zařízení.
Izrael se zdá být v případě preventivního zásahu proti Íránu vnitřně rozpolcený. Tamní server Forward si dal práci s tím, aby posbíral do jednoho článku názory respektovaných bývalých i stále aktivních členů bezpečnostního aparátu země a výsledek mluví za vše. Zatímco ti, kteří jsou pro úder na íránská jaderná zařízení, se vejdou na jednu stránku, ti, co jsou proti, jsou na třech. Tak snad plynové masky ani letáky s radami od muppeta Mošeho nebude nikdo potřebovat.
