Česká republika v porovnání s vyspělou Evropou zaostává v objemu vytříděného odpadu a každý rok vyveze na skládky nebo spálí suroviny za miliardy korun. Cesty, jak recyklaci zlepšit, přitom existují. Jak více motivovat ke třídění obyvatele, když poměrně hustá přítomnost barevných kontejnerů, zdá se, nestačí?
Například v západočeském městě Aš vedení tamní radnice od začátku letošního roku kromě třídění odpadu do plastových kontejnerů umožnilo obyvatelům rovněž takzvané pytlové třídění a za vytříděné pytle občanům platí. V praxi to funguje tak, že každý zájemce si může zakoupit na úřadě za 3 koruny pytle, do kterých přímo v domácnosti třídí odpad. V určenou dobu, prozatím jednou měsíčně, si pro ně přijede svozová firma, stejně jako pro běžný odpad.
Podle oficiálních údajůministerstva životního prostředí Česko recykluje jen 31 procent komunálního odpadu. Nejúspěšnější země recyklují kolem 60 procent a Vlámsko dokonce přes 70 procent odpadu. Ekologické organizace jsou přesvědčeny, že podobných výsledků může dosáhnout i Česko, jenže vláda je nakloněna spíše myšlence spalování odpadu a recyklaci příliš nepodporuje.
Vytříděný odpad sníží poplatek
Pytlové třídění není nové a již ho využívají i další obce. Jenže s moderními technologiemi vznikají i nové možnosti. Ašská radnice tak zároveň každému zájemci přidělí samolepky s čárovými kódy, kterými opatří každý vytříděný pytel. Pracovníci svozové firmy pak jen čtečkou sejmou kód na pytli a zanesou údaj do speciálního softwaru. Podle počtu vytříděného odpadu pak poskytují občanům slevy z poplatku za svoz komunálního odpadu. Aby byla motivace ještě větší, tento poplatek město zvýšilo z 500 na 600 korun ročně.Do pytlů označených osobním kódem si málokdo dovolí vhodit jiný než určený materiál
„Navýšení nám pokryje náklady na nový systém sběru tříděného odpadu. Už se nám přihlásilo 540 domácností a jen za první čtvrtletí roku se takto sebralo už přes šest tun odpadu,“ libuje si starosta Aše Dalibor Blažek. Zájem podle něj stoupl natolik, že město uvažuje o nákupu dalšího svozového vozu na pytle. K tomu postačí obyčejná Avie s korbou, takže náklady nejsou tak vysoké.
Navíc, zatímco v běžných kontejnerech kvůli anonymitě tříditelů často končí i materiál, který tam rozhodně nepatří, do pytlů označených osobním kódem si málokdo dovolí vhodit jiný než určený materiál. Při vysypávání pytle by se na to přišlo, a kód by ihned odhalil viníka. Obce tak získávají mnohem kvalitnější a lépe vytříděný odpad, který má i vyšší prodejní hodnotu.
Soutěž o nejlepší třídiče
Podobnou zkušenost má i Nový Bor, který podobný systém provozuje už pátým rokem. Radnice systém každým rokem inovuje a nyní může každý registrovaný účastník na internetových stránkách radnice on-line sledovat, kolik již vytřídil a jak si vede v porovnání s ostatními sousedy. Jednou za rok vždy proběhne vyhodnocení a předání cen pro nejlepší třídiče. „Obliba pytlového svozu u občanů každým rokem stoupá. Letos tak tímto způsobem v našem dvanáctitisícovém městě separovalo papír, plasty a drobné elektro 801 novoborských domácností,“ uvedl pro ČESKOU POZICI Petr Škop, vedoucí oddělení správy technických služeb.
Pytle na papír, plast a drobné elektro jsou – stejně jako v Aši – opatřeny čárovými kódy. Ty slouží jako variabilní symboly k účtům sběračů, které jsou jim po registraci do systému založeny. Následně po zvážení pytle a načtení kódu čtečkou je na účet sběrače připsána příslušná finanční částka. Výsledná hodnota za sběrové období se pak odečte z poplatku za svoz komunálního odpadu. „Nejaktivnější sběrači pak často v následujícím roce neplatí žádný nebo jen minimální poplatek,“ upřesnil Škop.Údaje společnosti Eko-kom hovoří o tom, že pokud jsou kontejnery dále než 400 metrů, netřídí téměř nikdo
Finanční motivace funguje. Obce se systémem neanonymního sběru shodně hlásí, že vytříděného odpadu rok od roku přibývá. Kromě peněz je důvodem pravděpodobně i lidská lenost. Když je pytel umístěn v kuchyni či chodbě a člověk s odpadem nemusí do desítky metrů vzdáleného kontejneru, vytřídí více. Průzkum agentury Factum Invenio z roku 2005 citovaný v analýze Hnutí Duha přímou souvislost mezi donáškovou vzdáleností a mírou třídění potvrzuje.
„Okolo 43 procent obyvatel třídí ve své domácnosti pravidelně odpady, 36 procent třídí nepravidelně a 21 procent přiznává, že netřídí vůbec. Tyto hodnoty se ovšem mění výrazně podle toho, jak daleko to mají respondenti ke sběrným kontejnerům na tříděný odpad. Ochota třídit odpady postupně klesá se vzdáleností, kterou musejí lidé ke kontejnerům dojít,“ píše se v analýze.
Údaje obalové společnosti Eko-kom hovoří dokonce o tom, že pokud jsou kontejnery dále než 400 metrů, netřídí téměř nikdo. Průměrná vzdálenost je ale nyní jen něco přes sto metrů.
Pytlový sběr pro menší obce
Pytlový systém používá podle zprávy Hnutí Duha bezmála pětina obcí v České republice. Většinou však pouze ty menší a navíc jen doplňkově pro sběr kartonů, plastu či papíru. Určitou formu pytlového sběru praktikuje například Varnsdorf, Nový Bydžov, Turnov, Velké Bílovice či Vedryně.
Pytlový systém používá podle zprávy Hnutí Duha bezmála pětina obcí v České republice
Někteří odborníci však tvrdí, že není vhodný pro větší města nebo sídliště a hodí se spíše do rodinných zástaveb, protože na sídlištích by pytle nebylo kam dávat. Tuto domněnku však nepotvrzují zkušenosti ze sídlišť střední velikosti, například v Letohradu, kde se systém osvědčil.
ČESKÁ POZICE se dotázala zástupců několika středních a větších měst a žádné z nich o tomto systému neuvažuje. Například radní Liberce, Plzně či Brna o systému vědí, ale jsou spokojeni s aktuálním systémem založeným na barevných kontejnerech.
Zvláštním případem je Praha, protože ta má oproti jiným městům zaveden jiný systém platby za odpad. Místo „na hlavu“ platí za odpad majitel domu. Ten si sám určí počet a velikost nádob na odpad a četnost odvozu. „Náš systém tedy sám o sobě motivuje ke třídění – protože si každý soudný majitel domu rozmyslí, zda si popelnici zaplní plasty a papírem a bude potřebovat další na směsný odpad,“ uvedla mluvčí pražského magistrátu Tereza Králová, která dodává, že pytlový systém se zaznamenáváním objemu odpadu by ve více než milionovém městě znamenal neúměrnou administrativní zátěž.
Inspirace pro další města?
Praha navíc právě rozšířila svoz bioodpadu, nyní je možno ho z domácností svážet celoročně. O separaci bioodpadu mají Pražané rok od roku stále větší zájem. K dnešnímu datu tuto službu využívá více než 7100 obyvatel Prahy. Cena celoročního svozu je 900 či 1440 korun ročně dle velikosti hnědé nádoby, kterou provozovatel Pražské služby zájemcům půjčuje. Bioodpad tvoří více než 40 procent z celkového odpadu domácnosti a patří mezi něj například listí, tráva, plevel, zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky, kávová sedlina, zbytky rostlin, piliny, dřevní štěpka z větví stromů a keřů, hlína z květináčů či spadané ovoce. Pražské služby tyto složky přeměnují na kompost a používají na hnojení pražské zeleně.
Kdo víc třídí, dostane víc peněz
Jako doplňková služba v případě větších měst a samostatná služba v případě těch menších se však pytlový svoz vyplatí i obcím. Čím více totiž vytřídí, tím více dostanou zaplaceno. Kromě toho, že vytříděný materiál mohou prodat samy, mají možnost se zapojit do systému zpětného odběru obalových produktů, který v ČR organizuje nezisková akciová společnost Eko-kom. Podstatná část obcí do tohoto systému zapojena je.
Jako doplňková služba v případě větších měst a samostatná služba v případě těch menších se pytlový svoz vyplatí i obcím
Firmy, jež produkují nebo plní obaly (papírové, plastové, skleněné), mají podle zákona o obalech povinnost určitou část těchto obalů zpětně odebrat. Právě proto si firmy založily Eko-kom, kterému za tuto činnost platí. A Eko-kom pak obcím vyplácí za vytříděný odpad finanční odměny a různé bonusy, kterými má motivovat své obyvatele.
Například Nový Bor takto za loňský rok od Eko-komu dostal zaplaceno 1,66 milionu korun. Od roku 2008, kdy tam byl pytlový systém zaveden, se takto vyplacená roční částka zvýšila o 450 tisíc korun. Podle Petra Škopa z novoborských technických služeb městu tyto peníze pomáhají financovat svoz odpadu jako celku a část přerozdělí občanům za jejich aktivitu.
Nový Bor je na předních příčkách v třídění v rámci ČR v porovnání s podobně velkými obcemi. V celorepublikovém srovnání v roce 2011 na každého Čecha, včetně nemluvňat, připadalo statisticky 38,9 kilogramu vytříděného odpadu. Každý obyvatel Nového Boru vytřídil 44 kilogramů. Objemy jednotlivých vytříděných komodit vzrostly od zavedení pytlového systému o desítky procent, podstatně větší část odpadu je zde však stále tříděna prostřednictvím kontejnerů.
Eko-kom neplatí obcím jen za množství vytříděného materiálu, ale i za služby obyvatelům, které třídění usnadňuje, za hustotu distribuční sítě apod. Nicméně společnost zodpovídá pouze za část odpadu, který obsahuje obaly od výrobků, tudíž vyplácí obcím odměnu jen za obalovou složku odpadu, nikoliv za celý materiál. Tato obalová složka je však poměrně vysoká. V případě plastu tvoří obaly dle standardů 81 procent plastového odpadu, vytříděný papír je obalem z 29 procent, u skla je to 99 procent a nápojové kartony jsou obaly ve všech případech.
