Na první pohled vypadá Seestadt jako normální satelitní čtvrť na okraji Vídně. Moderní třípatrové bytové domy s plochými střechami, krámky, restaurace, univerzita, parky, jezero s písečnými plážemi... Takových čtvrtí je všude po Evropě spousta – a málokdo by čekal, že právě tato funguje jako vzorová laboratoř pro koncept smart cities neboli chytrých měst.
Jenže už na druhý pohled to začíná být jasnější. Téměř na každé budově je instalován solární panel, spousta jich je i na inteligentních lampách, které se rozsvítí, když kolem někdo jde, a pak zase zhasnou, aby šetřily energii. Autobus, který se blíží, nemá řidiče, pohybuje se po stanovené trase samočinně. Stanoviště sdílených kol nebo koloběžek se tu nachází pomalu na každém rohu. I tak ale čtvrť působí vcelku civilním dojmem – ostatně jako celá Vídeň, která sice podle mnohých anket patří k nejchytřejším městům na světě, ale navenek se tím příliš nechlubí.
Vídeňský Seestadt
„Jistěže bychom mohli nechat po městě poletovat drony a všude instalovat obří dotykové obrazovky, ale to bychom šli proti zdejší atmosféře – nejsme Singapur,“ vysvětluje Marvin Mitterwallner, manažer technologického centra, mozku celého Seestadtu. „Náš cíl je jiný – chceme, aby se tu lidem dobře žilo, a víme, že na kvalitu života ve městě mají vliv spíš nenápadné detaily než spektakulární prvky. Takže to sice nevidíte, ale chytrá technologie je všude kolem nás – a především pomáhala celou čtvrť vytvářet.“ Seestadt je doslova protkaný čidly, která měří snad vše, co se měřit dá.
Vídňský Seestadt je doslova protkaný čidly, která měří snad vše, co se měřit dá. Podle teploty, vlhkosti nebo čistoty vzduchu se v budovách automaticky zapíná topení či klimatizace. |
Podle teploty, vlhkosti nebo čistoty vzduchu se v budovách automaticky zapíná topení či klimatizace. „Důležité je, že systémy berou automaticky v úvahu typ budovy – jinak se teplota a vlhkost nastavují v obytných domech, jinak třeba ve školách, kde se hodně lidí pohybuje na malém prostoru,“ vysvětluje Mitterwallner. „Hodnoty ale můžete regulovat také ručně. Buď přímo v bytě, nebo na dálku přes mobilní aplikaci.“ Další čidla zase měří výskyt lidí v ulicích a dle toho řídí zmíněné samočinné autobusy, které nemají pevný jízdní řád – jezdí dle toho, zda na ně někdo čeká.
Největší roli dle Mitterwallnera hrála chytrá technologie při projektování Seestadtu. „Město vznikalo spíš jako matematický model než tradiční projekt. Šlo především o to, nepostavit noclehárnu pro lidi z centra, ale čtvrť, kde to žije. Proto jsme si vymysleli, že základní vybavení, jako jsou obchody, restaurace nebo dětská hřiště, nesmějí být dál než 250 metrů od sebe a zároveň se musejí vhodně střídat a kombinovat.
Pak jsme nasypali do počítače obrovskou spoustu dat a začali vytvářet modely takového uspořádání domů, ulic a obchodů, aby obyvatelé měli všechno potřebné v pohodlném dosahu. Ukázalo se to jako ohromně náročný úkol, ale zvládli jsme to. A dnes je o bydlení v Seestadtu veliký zájem.“
Ambiciózní projekt
Nicméně rakouská metropole je chytrá celá, nejen na svém okraji v Seestadtu. Projevuje se to například tím, jak tamější radnice spravuje městský veřejný prostor. Před pár lety se radní rozhodli pro ambiciózní projekt – přesně zmapovat celé město a výsledek zpracovat v jediné mapové aplikaci, která bude mnohem sofistikovanější než Google Street View. Jmenuje se Kappazunder, což je rakouská obdoba našeho děda Vševěda.
Před pár lety se vídeňští radní rozhodli pro ambiciózní projekt – přesně zmapovat celé město a výsledek zpracovat v jediné mapové aplikaci, která bude mnohem sofistikovanější než Google Street View. Jmenuje se Kappazunder, což je rakouská obdoba našeho děda Vševěda. |
„Máme dokonalý přehled o všech rozměrech ve veřejném prostoru, a to na centimetr přesně,“ vysvětluje Timon Jakli z vídeňské radnice. „Když někdo přijde, že by si na nějakém náměstí chtěl uspořádat food festival se stánky, podíváme se do počítače a řekneme mu, kolik prostoru je na chodníku a kolik na ulici, což nesmírně usnadňuje a zrychluje plánování.
A zároveň víme o všem, co se ve veřejném prostoru nachází, což se hodí třeba při stížnostech. Například nedávno si lidé z jedné ulice stěžovali na černou reklamu a majitel tvrdil, že dal inkriminovaný poutač na místo teprve před pár dny. Podívali jsme se do Kappazunderu a zjistili, že už je tam déle než rok. Všechny fotky plánujeme vždy po dvou letech obnovit, takže systém zůstává pořád aktuální.“
Vyšší IQ Osla
Chytré město nenajdeme jen v Rakousku, tímto směrem míří i jiné země. Další metropolí, jejíž IQ se za uplynulé roky zvedlo o stovky procent, je norské Oslo. A jak je ve Skandinávii zvykem, tamní obyvatelé kladou důraz nejen na technologický pokrok, ale také na ekologii. Jedním z hlavních účelů chytrých systémů je proto lidem umožnit co nejpohodlnější a nejrychlejší přesun po městě, i když nechají auto doma. „S městskou hromadnou dopravou je jeden problém – málokdy vás dopraví od dveří ke dveřím,“ tvrdí Morten Nordskag z radničního odboru pro životní prostředí a dopravu.
Další metropolí, jejíž IQ se za uplynulé roky zvedlo o stovky procent, je norské Oslo. A jak je ve Skandinávii zvykem, tamní obyvatelé kladou důraz nejen na technologický pokrok, ale také na ekologii. Jedním z hlavních účelů chytrých systémů je proto lidem umožnit co nejpohodlnější a nejrychlejší přesun po městě, i když nechají auto doma. |
„Pochopitelně v běžných situacích to nevadí, člověk těch pár set metrů dojde pěšky. Ale co v případě, kdy něco stěhujete, lije jako z konve nebo máte nějaké postižení? Rozhodli jsme se vytvořit městskou dopravní aplikaci, v níž si vyhledáte nejen libovolnou linku MHD, ale i sdílená kola, skútry, elektromobily či městské elektrické taxíky. Funguje tu také návaznost na lodní dopravu nebo na vlaky. Sami si tu sestavíte trasu, aby vám nejlépe vyhovovala.“ Chytrý dopravní systém v norské metropoli není nijak statický – zohledňuje denní dobu, roční období či aktuální počasí.
„Taky se můžete při plánování trasy rozhodovat dle toho, kolik vezete zavazadel a případně i jaké na sobě máte oblečení a nakolik se chcete nebo nechcete zapotit,“ vysvětluje Nordskag. „Samozřejmostí je rovněž jediný platební systém, který lze využívat pro všechny dopravní prostředky, od tramvají přes taxíky až po sdílená kola, ať jde o přímé platby, či předplacené kupony. Do systému zveme městské, státní i soukromé podniky, všechna data dáváme k dispozici – nejde nám o konkurenční boj, chceme spolupracovat se všemi, kdo mají zájem. Hlavně když to bude fungovat.“
Jinými slovy, v Oslu to funguje, jako kdyby pražská Lítačka platila nejen pro zdejší MHD, ale zároveň také pro kola Freebike, elektrické koloběžky Lime nebo alternativní taxík Liftago. Což je hezká představa.
Brno je nejlepší
Tak fungují úspěšná chytrá města za hranicemi. Jak jsme na tom my? V porovnání se špičkou zatím trochu pozadu, mimo jiné proto, že příliš nefunguje kooperativní přístup, o němž mluví Nordskag. „České radnice se o data příliš nedělí,“ stěžoval si mi před časem Pavel Vrba z firmy e-Parkomat, jež vyvíjí systémy chytrého parkování. „A když, často dávají přednost velkým korporacím. Ve světě to funguje jinak – v Rakousku, Izraeli či v Německu města a obce podporují spíše lokální malé partnery. Otevřená data jsou zásadní položkou, jež odstraňuje rozdíl mezi bohatými a chudými.“
Možná trochu překvapí, že českým průkopníkem v budování chytrých měst není Praha, ale Brno. Nicméně to překvapuje jen na první pohled – zasvěcení totiž vědí, že technická komunita je v moravské metropoli hodně silná. Základem je webový portál Data. Brno – rozcestník, z nějž se uživatel dostane na spoustu různých aplikací. |
Možná trochu překvapí, že českým průkopníkem v budování chytrých měst není Praha, ale Brno. Nicméně to překvapuje jen na první pohled – zasvěcení totiž vědí, že technická komunita je v moravské metropoli hodně silná. Základem je webový portál Data. Brno – rozcestník, z nějž se uživatel dostane na spoustu různých aplikací. Podobné portály fungují v chytrých městech po celém světě – ve zmiňované Vídni se tato služba nazývá Smart City Wien, a jak je hned zřejmé, Brňané se inspirovali právě zde. Je libo interaktivní mapu závad na ulicích a chodnících po celém městě?
Není problém, stačí se přesunout na přesnou mapu MHD s aktuální polohou tramvají (pardon, šalin). Nebo jste cyklista a zajímá vás aplikace, na které se zobrazí sklon jednotlivých ulic ve městě? Jak si račte přát, všechno tu je, stačí kliknout. Některé aplikace jsou originální – například čichová mapa, nazvaná Brno voní. Podobně jako zmíněná mapa závad na ulicích je interaktivní, takže pokud kráčíte kolem místa s výrazným aromatem, můžete ho rovnou zadat, načež uživatelé mapy hlasují, zda na daném místě převládá libá vůně, anebo nepříjemný zápach.
Kromě toho jsou na portálu dostupné třeba mapy kriminality a exekucí, přehled pítek s pitnou vodou, ale také kupříkladu interaktivní aplikace dokumentující sovětskou okupaci v roce 1968. A Morten Nordskag by měl radost, protože brněnská radnice při vývoji a správě systému příkladně spolupracuje i s malými místními firmami – většina využívaných aplikací pochází ze soukromé sféry.
Praha spíše akademická
Pokud to vypadá, že takové vymoženosti mají jen v Brně, zatímco stověžatá matička se na nic podobného nezmohla, není to pravda. Praha podobný portál má také – jmenuje se Golemio a spravuje jej městská firma Operátor ICT, která má zvyšování IQ hlavního města na starosti. Vypadá hezky a funguje v zásadě stejně jako brněnský rozcestník, jenom aplikací je zatím pomálu – většina se týká chytrého parkování. Snad se v budoucnu nabídka rozšíří, prostor pro to je.
V čele pražských chytrých řešení stojí hlavně akademické instituce, jako je CIIRC neboli Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT. Právě tady vznikl takzvaný virtuální model Prahy – interaktivní mapa, v níž se zobrazí nejen ulice, parky a další části města, ale také proudění emisí, dopravní situace při zácpách či uzavírkách, případně teplota na jednotlivých místech. |
Jinak ale v čele pražských chytrých řešení stojí hlavně akademické instituce, jako je CIIRC neboli Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT. Právě tady vznikl takzvaný virtuální model Prahy – interaktivní mapa, v níž se zobrazí nejen ulice, parky a další části města, ale také proudění emisí, dopravní situace při zácpách či uzavírkách, případně teplota na jednotlivých místech, což má význam především v rozpáleném létě.
Časem by se měl projekt rozrůstat – k dispozici by například měla být i data, která dokážou simulovat chování hladiny Vltavy při povodních nebo chování lidí v prostoru v různých situacích. Mimochodem, v prostorách CIIRC lze zhlédnout atraktivní „demo“ celého systému – skutečný, poctivě vyfrézovaný model města, něco jako moderní nástupce legendárního Langweilova modelu, nikoli ovšem z papíru, ale mnohem technologicky vyspělejší. Stačí si nasadit brýle pro virtuální realitu a všechny popisované údaje se přímo na modelu zobrazí.
