Sobota 27. dubna 2024, svátek má Jaroslav
130 let

Lidovky.cz

Jak to bylo s letem MH17 aneb Než se rozpoutala informační smršť

  15:33
Podle vtipu za minulého režimu, když se neurodilo, byly problémy, ale když se urodilo, ještě větší. Podobně to vypadá s informacemi v informačním věku: je-li jich málo, je problém, ale když moc, je mnohem větší. Lze se z informací na internetu dopátrat, co se mohlo stát s malajsijským letadlem?

V trávě leží rozervané kusy boeingu... foto: Reuters

Osud malajsijského letu MH17 spadá nejen do kategorie „příliš mnoho informací“, ale i do „příliš mnoho nepodložených závěrů“, jak už ostatně na ČESKÉ POZICI zaznělo. Jedna možnost, jak čelit záplavě informací, je jít na začátek a pokusit se zjistit, jak událost začala, ještě než se stala tématem pro celou planetu. Dokud má totiž zpráva jen lokální význam, je spíš naděje, že se ji nikdo nepokusí upravit, aby sloužila jeho cílům.

Pěkně od počátku

Firma Semantic Visions má obrovskou databázi článků uveřejněných v RSS kanálech na internetu a v ní je možné sledovat, jak se která událost v mediálním světě vyvíjela. U každého článku je přitom zaznamenán čas a původní text, takže je, na rozdíl od on-line verze, zaručené, jak která zpráva původně vypadala. Podíváme-li se na informační stopu zřícení malajsijského letadla, dostaneme nikoliv nezajímavý obraz:

  • První zpráva o zřícení letadla je ze serveru uapress.info, vyšla 17. července 2014 někdy mezi 15:55 (podle vlastního záznamu) a 16:16 (kdy byla uložena do databáze; všechny časy jsou uvedené v našem SELČ).

Naproti očekávání se v ní ovšem nepíše o malajsijském letadle, má titulek V Torezu sestřelili teroristé další ukrajinské vojenské letadlo. Ve zprávě se píše, že „teroristé sestřelili z ruské zbraně další ukrajinské vojenské letadlo. Sdělili to sami teroristé na svých radiostanicích Zello. Ten, kdo tuto zprávu radiostanicím sdělil, řekl, že ji zaznamenal na videu, které předkládáme čtenářům ,Tisku Ukrajiny‘. Jaké to bylo letadlo a jestli se pilotům podařilo se zachránit, není zatím známé.“

Jak mohli novináři sehnat video, když „teroristy“ poslouchali jen mobilem (Zello je aplikace pro chytrý telefon), není jasné, zřejmě ze sociální sítě. O „dalším“ letadle se píše proto, že den předtím separatisté sestřelili ukrajinskou stíhačku a 14. července vojenské transportní letadlo AN-26.

  • Druhá zpráva s titulkem Separatisté sestřelili ukrajinské transportní vojenské letadlo nad Torezem ze serveru vz.ru je už obsáhlejší. Byla uveřejněna mezi 16:18 a 16:20, ale jako svůj zdroj uvádí zprávu agentury Ria Novosti, kterou databáze bohužel nezachytila a která byla podle vlastních údajů zveřejněna v 16:13. Protože není k dispozici tato originální zpráva, nelze zaručit, že tento článek z Ria Novosti je on-line ve své původní podobě, budeme proto brát v potaz jen ověřené články.

Server vz.ru píše: „Kolem 16:00 místního času přeletěl nad městem AN-26. Viděli jsme, jak do něj narazila raketa, ozval se výbuch, letadlo padalo k zemi a za ním se táhl černý kouř. Z nebe padaly nějaké úlomky. Podle očitých svědků letadlo spadlo někam poblíž šachty ,Progres‘.“ Očitý svědek pak prý předal novinářům video.

Na mapě si můžeme ověřit, že Torez leží jen pár kilometrů od Grabove, kde se malajsijské letadlo zřítilo. Jestli je možné si splést Boeing 777 s více než dvakrát menším AN-26, ať si každý posoudí sám, ale ve dvojnásobné výšce to asi lze, vesnice navíc nebude obývaná leteckými inženýry.

Malajský let MH17 nad městem Torez přelétal každý den, občas trochu víc na jih, tento den jen o pár kilometrů více na sever. A tímto leteckým koridorem létalo před 17. červencem víc linek, například KLM nebo Jet Airways; z toho by se dalo očekávat, že obyvatelé města budou vědět, že tam létají civilní letadla, ale asi je nejdřív nenapadlo, že lze sestřelit něco jiného než letadlo vojenské, nebo mylná identifikace letadla pochází od někoho, kdo v těch místech nebyl dlouho.

Vzhledem k tomu, jak různí experti po pádu malajsijského letadla prohlašovali, že povstalci Buk mít nemohou, a pokud ano, neumějí s ním zacházet, je to docela nečekaně přímá informace...

Dále ale server vz.ru podává zajímavou informaci: Povstalci už 14. července sestřelili jiné ukrajinské letadlo AN-26 a prý i sami potvrdili, že k tomu použili „ZRK «9К37М1» (lépe známý jako «Buk»)“. Server přitom poukazuje na svou zprávu ze 14. července Separatisté sdělili, z čeho sestřelili ukrajinský AN-26, kde se skutečně (ověřené databází v 17:17) píše, že na sociálních sítích separatisté sdělili, že sestřelili ukrajinské letadlo AN-26 letící ve výšce 6000 metrů pomocí ZRK «9К37М1» (lépe známý jako «Buk»). Separatisté tím také popřeli vyjádření Kyjeva, že letadlo bylo sestřelené z ruského území.

Vzhledem k tomu, jak různí experti po pádu malajsijského letadla prohlašovali, že povstalci Buk mít nemohou, a pokud ano, neumějí s ním zacházet, je to docela nečekaně přímá informace. Z tohoto hlediska se také nemůžeme divit, proč ukrajinské vedení velmi rychle po katastrofě prohlásilo, že letadlo sestřelil Buk – věděli totiž, že povstalci už ho před pár dny úspěšně použili na sestřelení jiného vysoko letícího letadla. Důkaz to samozřejmě není, ale přinejmenším dobrý argument.

Vyšla někdy mezi 16:18 a 16:24 a píše se v ní: „V okolí Sněžného právě sestřelili AN-26, válí se někde za šachtou ,Progres‘.“ Zapamatujme si zatím tuto formulaci.

  • Další zpráva ze serveru lenta.ru byla uveřejněna mezi 16:26 a 16:34 a je více méně doslovným přepisem zprávy agentury Ria Novosti.

Pak následuje řada dalších ruských zdrojů, které zprávu rovněž opakují, aniž by přidaly něco nového, s výjimkou poukazů na jiná ukrajinská vojenská letadla, která separatisté sestřelili předtím.

  • Za zmínku stojí možná rusvesna.su, která uveřejnila několik videí od očitých svědků. Na nich není ale vidět pád letadla, jen vzdálený kouř. Ukazuje také první fotografii kusů letadla, tu ovšem nelze nijak ověřit. Zpráva byla uveřejněna mezi 16:32 a 16:50.

Dále můžeme zmínit lifenews.ru, kde stojí, že uvedená zpráva pochází přímo od povstalců, opět to ale není možno ověřit.

  • Další zajímavá zpráva je ze serveru politikus.ru, mezi 16:49 a 16:51. Stále se v ní sice píše o letadlu AN-26, ale je v ní poprvé výstřižek ze Zpráv od Igora Strelkova, kde doslova stojí:

Zprávy od Igora Ivanoviče Strelkova

17. 07. 2014 17:50 (MSK) Sdělení domobrany

V oblasti Torezu právě sestřelili letadlo AN-26, válí se někde za šachtou „Progres“.

Varovali jsme – nelétejte po „našem nebi“.

A tady je i videopotvrzení dalšího „ptákopádu“.

Ptáček upadl za dolem, neohrozil obydlený sektor. Mírumilovní lidé nebyli zasaženi.

Igor Strelkov, vlastním jménem Igor Girkin, je jedním z velitelů proruských separatistů a ministr obrany „Doněcké lidové republiky“, který na svém blogu pravidelně informuje o bojích v Doněcké oblasti. MSK je Moskevský čas, o dvě hodiny víc než náš SELČ. Máme-li věřit jeho vlastnímu časovému údaji, je tato zpráva z 15:50, tedy vůbec první oznámení o sestřelení letadla.

Až dosud máme tedy poměrně jasnou situaci: povstalci sestřelili raketou další letadlo, to je dnes na Ukrajině asi docela běžné...

Přitom o „válení za šachtou Progres“ psal server kurier-media.ru mezi 16:18 a 16:24 a evidentně tuto formulaci převzal od Strelkova, takže jeho zpráva musí být přinejmenším starší, to je zase indicie, že jeho vlastní časový údaj by mohl být správný, a on se tedy o pádu letadla dozvěděl jako první.

Až dosud máme tedy poměrně jasnou situaci: povstalci sestřelili raketou další letadlo, to je dnes na Ukrajině asi docela běžné. Igor Strelkov byl o sestřelení letadla informován, proč ne, separatisté v této oblasti operují, a zjevně předpokládá, že ho sestřelili separatisté.

Co se zřítilo?

Jaké letadlo se u Torezu vlastně zřítilo, se zjistilo ze dvou zdrojů:

  • Prvním byla zpráva agentury Interfax od „zdroje z leteckých kruhů“, která správně identifikuje letadlo i jeho cílové letiště. Protože udává, že „letadlo začalo asi 50 km před ruským vzdušným prostorem klesat“, je jeho zdroj zřejmě z ruské nebo ukrajinské letové kontroly, které obě už tou dobou věděly, že ztratily s letadlem kontakt.
  • Druhý zdroj byl pozemní – až když se někdo rozjel na místo katastrofy, zjistil, že letoun sestřelený u Torezu není vojenský transportér, ale velké civilní letadlo.

První zpráva v databázi, která zmiňuje nálezy na místě zřícení, je ze serveru korrespondent.net v 17:10. Ten kombinuje zprávu Interfaxu s popisem očitého svědka z místa katastrofy: „Mnoho mrtvol, z části ženy a děti, ale nejsou zkrvavené.“ Letadlo podle něj spadlo do neobydlené oblasti mezi vesnicí a drůbeží farmou, takže úlomky letadla poškodily jen několik střech. Zpráva ale obsahuje i větu: „Také, podle sdělení místních obyvatel, souběžně s dopravním letadlem letělo další neidentifikované letadlo.“

Obojí tvrzení, jak o druhém letadle, tak o mrtvolách, které byly několik dní staré, použili později separatisté jako důkaz, že oni letadlo nesestřelili

Povšimněme si, že obojí tvrzení, jak o druhém letadle, tak o mrtvolách, které byly několik dní staré, použili později separatisté jako důkaz, že oni letadlo nesestřelili. Přitom tito svědkové z místa katastrofy byli sami separatisté, jek je vidět z prvních fotografií.

Prvním mainstreamovým serverem, který zprávu uveřejnil, byl businessinsider.com v 17:13. Tam už je i fotografie ukrajinského separatisty, který stojí na křídle sestřeleného letadla. Tím se zpráva stává hlavní událostí a během pár hodin o ní začaly psát tisíce serverů po celém světě.

My nic...

Můžeme si povšimnout i kuriózní skutečnosti, že ještě relativně dlouho různé servery, například dni.com.ua v 18:52, stále psaly o tom, že bylo sestřelené vojenské letadlo AN-26. Autoři se zřejmě nepodívali do mapy a neuvědomili si, že je dost nepravděpodobné, aby dvě různá letadla byla sestřelena ve stejnou dobu na stejném místě.

Mezi 18:10 a 18:56 se ale stala ještě jedna zajímavá událost: na blogu Igora Strelkova byl vymazán uvedený záznam, který nepřímo přebírá za sestřelení letadla odpovědnost. Pro ilustraci, WaybackMachine zaznamenala jeho blog před smazáním. Tam je dokonce vidět, že hned po záznamu, kde informuje o sestřelení domnělého AN-26, je prohlášení separatistů, kteří odmítají účast při sestřelení malajsijského letadla a prohlašují, že nedisponují zbraněmi, které by byly schopné sestřelit letadlo letící ve výšce deseti kilometrů. Další záznam z 18:56 už ale zprávu o sestřelení „ptáčka“ neobsahuje; to už jim došlo, že se jedná o stejné letadlo.

Co z toho vyvodit?

Záplavou dalších článků už se prokousávat nebudeme, ale zkusíme si udělat obraz z těchto prvních dojmů:

  • Očití svědci zřejmě viděli, jak raketa sestřelila letadlo.

Mohli si to sice dobájit, protože četli nebo slyšeli o tom, jak byla sestřelena jiná letadla, ale snad by se neshodli všichni na něčem jiném, než opravdu viděli. Tím tedy padá moje oblíbená teorie, že zničení obou letadel Malajsijských aerolinek spolu souvisí: jedno zmizelo téměř dokonale a jen náhodou bylo možné jeho trasu rekonstruovat s nečekaně velkou přesností. Kdyby chtěl někdo z nepřátel aerolinky anonymně zničit další letadlo, co je lepší, než ho nechat vybuchnout uprostřed nepřehledného válečného konfliktu, do kterého se zapojuje několik velkých hráčů?

  • Povstalci rakety mají a umějí s nimi zacházet, to dokázali, když sestřelili vojenské letadlo ve výšce šesti kilometrů.

To neznamená, že letadlo museli sestřelit oni, ale jsou jistě jedním z možných kandidátů. Zajímavý je také fakt, že o onom údajném dalším letadle se začalo psát až tehdy, když se zjistilo, že šlo o civilní letadlo, a bylo to ve zprávě, která pocházela od separatistů mezi troskami letadla.

  • A konečně Igor Strelkov o sestřelení letadla patrně věděl jako první a vymazal záznam ze svého blogu.

To je už polovičním přiznáním, přinejmenším toho, že nemá přehled o tom, co se na „jeho“ území děje, ale možná i něčeho víc.

Z těchto informací se tedy dá usoudit, že MH17 sestřelila raketa, kterou buďto vypustili omylem separatisté, nebo někdo, kdo chtěl, aby to tak vypadalo. V prvním případě můžeme čekat, že se to možná i vyšetří a prokáže. Ve druhém případě se pak dá čekat téměř cokoli.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!