Aktualizováno. Jen několik hodin po zveřejnění zprávy ČESKÉ POZICE o pochybné zakázce CzechInvestu přišla reakce ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), zřizovatele této příspěvkové organizace. Tisková mluvčí MPO Veronika Forejtová redakci napsala: „Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba dne 12. července 2012 na poradě vedení pověřil náměstka Martina Frélicha (Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje), aby nechal v agentuře CzechInvest prověřit průběh vypsání tendru na vyhledávání vhodných průmyslových nemovitostí pro domácí i zahraniční investory.“
Vládní agentura CzechInvest vypsala zakázku na vyhledávání vhodných průmyslových nemovitostí pro domácí i zahraniční investory. Dříve přitom patřil tento servis ke standarním službám agentury, jejímž primárním úkolem je lákat investice do země. Ačkoli jde až o pětimilionový tendr, žádná z předních společností, které pro své klienty zajišťují nákup a pronájem průmyslových objektů, o něm neví. A zdaleka to není jediná podivná okolnost provázející tento tajemný tendr. Jak zjistila ČESKÁ POZICE, v příběhu se obejvuje i podezření z politické manipulace soutěže.
Zvláštní je už to, že ačkoli jde o veřejnou zakázku (viz přiložený PDF dokument), informaci o ní nelze nalézt ani na webových stránkách CzechInvestu, ani ve věstníku veřejných zakázek ministerstva pro místní rozvoj.
DTZ, Jones Lang LaSalle ani zástupci pražské kanceláře Cushman & Wakefield nabídku CzechInvestu nezaregistrovaliRedakce oslovila přední agentury, které se zabývají vyhledáváním nemovitostí pro investory, zda mají o soutěži povědomí. Ptali jsme se firem DTZ, Jones Lang LaSalle i zástupců pražské kanceláře Cushman & Wakefield, jíž patří prvenství v celkovém prodeji a objemu pronájmů komerčních nemovitostí v Česku. Reakce však byly stejné: „Nabídku jsme nezaregistrovali.“ Dle informací ČESKÉ POZICE je důvodem to, že byl osloven pouze omezený okruh čtyř uchazečů.
Generální ředitel CzechInvestu Miroslav Křížek ani jeho tisková mluvčí nechtěli přes opakované urgence o tendru hovořit. Uvedli i důvod: „Veřejná zakázka týkající se služby hledání nemovitostí pro investory v současné době probíhá. Z důvodu transparentního průběhu celého procesu výběrového řízení včetně vyhodnocování nabídek není možné v současné době sdělovat další informace,“ vzkázala ředitelka marketingu a komunikace Štěpánka Filipová.
Redakce proto před dvěma týdny požádala o odpověď dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Zatím však požadované vysvětlení nedostala.
Zápletka se sponzorem „véčkařů“
Za favorita tendru je dle zdroje ČESKÉ POZICE považovaná společnost Glafin, která má zajímavou minulost. Jejím stoprocentním vlastníkem byla loni asi měsíc po vzniku (26. října 2011) firma Kastelis, jež vešla do povědomí veřejnosti coby sponzor Věcí veřejných. V roce 2011 straně věnovala 3,5 milionu korun. Kastelis přitom vlastní společnost Tribunus Plebis, jejímž jediným akcionářem je LBE International Business and Marketing Advising se sídlem v Panamě.
Dle dřívějšího prohlášení pokladníka Věcí veřejných Michala Babáka „stojí“ za štědrou akciovkou právník Daniel Musil z Brna, člen představenstva Tribunus Plebis. Právě tady se propletenec firem spojuje s Glafinem. Jeden z koncipientů Musilovy advokátní kanceláře Aleš Frank byl podle obchodního rejstříku ve firmě Glafin jednatelem.
ČESKOU POZICI přirozeně zajímalo, zda a jak se Glafin o zakázce CzechInvestu dozvěděl. Redakci se však nepodařilo s představiteli firmy spojit. Glafin totiž na svých webových stránkách nemá telefonické spojení. Na dotazy zaslané e-mailem nikdo nereagoval.
Podle nepotvrzených zpráv se již Glafin dokonce stal vítězem soutěže. Nyní se údajně v CzechInvestu řeší, zda s ním bude podepsána smlouva.
Chodí za generálním ředitelem „Gestapo“?
Náš apetit po detailech zakázky dále zvýšila okolnost, že se o ní příliš nehovoří ani uvnitř CzechInvestu. Každý kritický hlas je dle informací ČESKÉ POZICE umlčen, respektive je mu vyhrožováno vyhazovem. Generální ředitel Křížek, jenž je pod zakázkou podepsán, prý poté, co se o tento případ začala redakce zajímat, svolal schůzku s podřízenými. Údajně na ní prohlásil, že existují tři důvody outsourcingu:
- Křížek, který je zastupitelem ODS v Praze 13, tvrdí, že se přesunem služeb pod soukromou firmu ušetří na mzdách zaměstnanců, jejichž místa mohou být zrušena.
- Také se prý odstraní případná korupce.
- Jako třetí důvod uvedl, že za ním každý měsíc chodí lidé od nejmenovaného ministra a naléhají na něj, aby umisťoval investory do konkrétních průmyslových zón. Na poradě před svědky prý dokonce několikrát zmínil, že za ním chodí „Gestapo“.
Posledně uvedená skutečnost byla natolik závažná, že ČESKÁ POZICE znovu oslovila přímo ředitele Křížka s žádostí o schůzku, na níž by vysvětlil, kdo konkrétně za ním chodí, co po něm tito lidé požadují a o jakého ministra jde. Křížek však redakci odkázal na tiskovou mluvčí. „Jakékoli zavádějící otázky odmítám komentovat,“ napsal pouze v SMS. Jen pro úplnost dodejme, aniž bychom z toho chtěli cokoli vyvovozovat, že CzechInvest oficiálně spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu.
Malý tendr s velkými penězi
Dle interního dokumentu, který se ČESKÉ POZICI podařilo získat, je plnění zakázky rozloženo do čtyřletého období. Cena za dodávku služeb by neměla přesáhnout limit pěti milionů korun. V odůvodnění se dále píše, že outsourcingem státní agentura sníží náklady „na činnosti vykonávané v souvislosti s přípravou nabídek průmyslových nemovitostí a správy databáze nemovitostí“.
Zdůvodnění má však minimálně jeden háček. Úspora, kterou představuje snížení počtu zaměstnanců CzechInvestu, může být jen chiméra, neboť soukromá firma musí rovněž hradit náklady na zaměstnance. Pracovníci státní agentury navíc v příslušném odboru vykonávali širší portfolio činností.
Pokud se budou nabídky zpracovávat dle zájmů úzké skupiny lobbistů, může se snadno stát, že se zahraniční klienti raději rozhodnou investovat u sousedůDle informací ČESKÉ POZICE může být jedním z motivů změny skutečnost, že za zdánlivě nevýznamnou správou databází nemovitostí se skrývají zajímavé finanční částky. Ty mohou plynout z protěžování určitých průmyslových zón, jež se budou „nutit“ investorům, kteří se v Česku rozhlížejí po vhodném místě pro své podnikání. Objem takto zprostředkovaných pronájmů a koupí nemovitostí se za rok pohybuje v řádu stovek milionů korun.
Pokud se však budou nabídky zpracovávat nikoli dle požadavků investorů, ale dle zájmů úzké skupiny lobbistů, může se snadno stát, že se zahraniční klienti raději rozhodnou investovat u sousedů. Každopádně soukromé společnosti už nikdo nebude moci vyčítat, že hledí — na rozdíl od státní agentury, která poskytuje servis zdarma a nestraně — na zájmy vybraných prodejců nemovitostí spíše než na preference investorů.
