Slovenská Asociace bývalých zpravodajských důstojníků (Asociácia bývalých spravodajských dôstojníkov, ABSD) uspořádala ve spolupráci s bratislavskou Fakultou práva Paneurópskej vysokej školy již šesté mezinárodní sympózium, tentokrát na téma „Potenciál spravodajských služieb malých krajín predvídať krízy a ohrozenia.“
Z obsahu sympózia vybíráme několik pozoruhodných myšlenek, které dávají v rámci možností nahlédnout do zákulisí zpravodajské práce a poskytují též řadu postřehů o globálních proměnách.
Roman Laml: Pokročilé technologie zmenšují rozdíly
Je nezbytné, aby producenti zpravodajských informací měli stanoveny zpravodajské priority, na něž se mohou specializovat
Vedoucí Ústavu politických věd Stredoeurópskej vysokej školy ve svém příspěvku zdůraznil, že pokročilé technologie zmenšují rozdíly ve zpravodajských aktivitách malých a velkých států. Rozdíly, zejména kapacitní, dané rozdílnými finančními možnostmi, však stále zůstávají. Jsou zřejmé zejména ve spektru monitorovaných hrozeb, geografických limitech činnosti a používaných metodách. Proto je nezbytné, aby producenti zpravodajských informací měli stanoveny zpravodajské priority, na něž se mohou specializovat. Adresáti zpravodajských výstupů pak musí zajistit jejich efektivnější využívání.
Karel Randák: Kvalitní spolupráce služeb
Bývalý ředitel české civilní rozvědky přisuzuje místní a teritoriální znalosti zpravodajských služeb malých zemí nezastupitelnou kvalitu, díky níž byl jejich diskutovaný potenciál získat závažné poznatky opakovaně potvrzen. Podmínkou však je kvalitní spolupráce zpravodajských služeb různých zemí, která se buduje dlouhodobě. Jejím završením mohou být jak společné operace, tak i velmi diskrétní aktivity v oblasti „zpravodajské diplomacie“.
Lajos Taba: Méně rezistentní vůči choutkám politiků
Maďarský zpravodajský analytik a liaison pokládá menší zpravodajské služby za méně rezistentní vůči choutkám politiků využívat je pro cíle „denní politiky“. Chyby v zacílení omezených operativních kapacit zpravodajského systému malého státu mohou přinést dost závažné problémy. Potenciál malých služeb je podle Taby nesporný v jejich teritoriu, avšak se zvyšující se vzdáleností (až na specifické výjimky) významně poklesá.
Juraj Kohutiar: Překvapivé možnosti pro zpravodajce malých zemí
Bývalý ředitel rozvědky Slovenské informační služby (SIS), doložil svou tezi, že „na velikosti záleží až v druhé řadě“. Začal, jak je jeho krásným zvykem, od antiky. Podle Aristotela totiž leží ctnost mezi dvěma neřestmi, spočívajícími buď v nedostatku, nebo v přebytku požadované vlastnosti. Ideální stát je pak podle Aristotela tak velký, že je soběstačný, ale tak malý, že lidé mají šanci se znát.
Odvozeně od tohoto výměru pak Kohutiar pojednal velikost zemí a jejich zpravodajský potenciál. Ten u malých zemí skýtá překvapivé možnosti, protože jejich příslušníci nejsou v cizích zemích pokládáni za hrozbu. Každopádně se malé země nemohou s velkými měřit v „počtu zlatých medailí“, ale kvalifikovanou reakcí na své specifické podmínky se jejich zpravodajské služby mohou špičkově profilovat.
Všudypřítomným fenoménem je neochota přijímat „špatné zprávy“
Jiří Růžek: Vnitřní překážky
Bývalý ředitel civilní i vojenské kontrarozvědky potenciál zpravodajských služeb z vnějšku limitoval horizonty, „kam až politické vedení státu dohlédne“. Vnitřními překážkami, které zpravodajským službám brání „předvídat krize“, jsou rutina, neochota riskovat, nedostatek představivosti, schematičnost, zejména pak černobílé vidění světa. Všudypřítomným fenoménem je pak neochota přijímat „špatné zprávy“. Zpravodajské služby malých států by se měly především zaměřit na to, zda v (kulturní, geografické, politické) komunitě, kterou chápou za vlastní, platí „status quo“ a má-li ona komunita vůli jej bránit.
Alexander Ben-Zvi: Izraelská zkušenost
Izrael klade velký důraz na „zpravodajskou diplomacii“, tedy vztahy se zeměmi, s nimiž Izrael nemá oficiální diplomatické kontakty
Velvyslanec Státu Izrael na Slovensku pracoval ve Středisku politického výzkumu ministerstva zahraničních věcí, které je součástí izraelského zpravodajského systému. Zdůraznil podstatnou důležitost interakce mezi zpravodajskými službami a vládou. Uvedl příklad z roku 1973, kdy izraelští zpravodajci vládu varovali, že se chystá válka. Tato informace se vládě nehodila do její koncepce, a tak ji ignorovala, což v důsledku znamenalo mnoho obětí. (Viz Jomkipurská válka - poznámka redakce.) Následně izraelské zpravodajské služby zabudovaly do své struktury oddělení systémové opozice, což jim umožnilo svou informační produkci lépe vyargumentovat a diverzifikovat.
Izrael je rozlohou v porovnání se Slovenskem méně než poloviční, má však o polovinu více obyvatel. Jeho zpravodajské služby však mají nesrovnatelně širší záběr činnosti, což je dáno specifickým postavením země. Zahrnuje všechny aktéry, jejichž vliv se týká Blízkého východu. Izrael klade velký důraz na „zpravodajskou diplomacii“, tedy vztahy se zeměmi, s nimiž Izrael nemá oficiální diplomatické kontakty.
Miroslav Tudjman: Hrozby zneužívání „měkké moci“
Bývalý ředitel chorvatské zpravodajské služby (Hrvatska izvještajna služba, HIS) se zabýval otázkou, nakolik jsou zpravodajské služby obecně schopny rozeznat bezpečnostní hrozby, jejichž charakter se v 21. století mění. Klíčovými nástroji mezinárodních vztahů přestávají být ekonomika a vojenská síla, dominovat začínají informace a diplomacie. Jinými slovy, ačkoliv stále simultánně působí, přednost před „tvrdou silou“ získává „měkká moc“, charakterizovaná jako schopnost dosáhnout požadovaného přesvědčením, vnitřním ztotožněním, přitažlivostí – namísto silovým či ekonomickým nátlakem nebo korupcí.
Bojiště „měkké moci“ je v kyberprostoru, kde se jednak vyrovnávají rozdíly mezi malými a velkými státy, ale současně nesmírně posílila role nestátních aktérů
Uvádějí se tři zdroje „měkké moci“: kultura, deklarované hodnoty a zahraniční politika. Bojiště této „měkké moci“ je v kyberprostoru, kde se jednak vyrovnávají rozdíly mezi malými a velkými státy, ale současně nesmírně posílila role nestátních aktérů. Měkká moc má globální charakter. Nahrazuje tradiční formující hodnoty (lidská práva, svoboda, kultura, demokracie) masovými konzumními parametry (technologie, trh, cestovní ruch, informace). I lidská práva se materializovala. Hovoří se o volném pohybu lidí a majetku a o neomezeném přístupu k informacím, namísto o osobní svobodě, národním sebeurčení, pravdě a spravedlnosti. Univerzální devizou se stala mediální reputace, dosahovaná manipulacemi a dezinformacemi. A na tuto hrozbu (zneužívání „měkké moci“) by měly reagovat i současné zpravodajské služby.
Milan Žitný: Představit si nepředstavitelné
Novinář a bezpečnostní expert si nejprve položil otázku, zda zpravodajské služby malých zemí mohou kromě své formální existence ještě disponovat diskutovaným potenciálem. Připustil tuto možnost za předpokladu, že služby budou získávat a analyzovat informace z oblastí, které ještě donedávna nebyly předmětem zpravodajského zájmu. Musí mít však onu schopnost představit si nepředstavitelné, a ne se nechat svazovat jakousi politickou pseudokorektností. A pokud onu schopnost nemají, nejsou správně personálně obsazeny, dovodil logicky Žitný.
Ján Čarnogurský: Špatné kontexty
Běžná informační produkce byla zpravodajskou službou většinou špatně zasazována do kontextu státní politiky
Bývalý slovenský premiér ve svém příspěvku zhodnotil produkci zpravodajské služby malého státu z hlediska bývalého příjemce zpravodajské produkce. Nepodivoval se nad malým počtem zajímavých jednotlivých informací, ale nad tím, že běžná informační produkce byla zpravodajskou službou většinou špatně zasazována do kontextu státní politiky. Zpravodajská služba musí být apolitická – avšak její vedení musí mít politický přehled přinejmenším na úrovni adresátů svých výstupů.
Zpravodajský potenciál služeb malých zemí – konkrétně České a Slovenské republiky – byl významně redukován (k nelibosti i našich nových západních spojenců) zejména v arabském světě poté, co byli z po-listopadových služeb propuštěni příslušníci StB, kteří tam měli své informační zdroje. Nově – místo nich – přijatí příslušníci jsou v případě své úspěšně se rozvíjející kariéry schopni podobné výsledky vykazovat až za dlouhé roky. Takovéto čistky ve zpravodajských službách navíc ohrožují jejich hermetičnost a znevěrohodňují je v očích potenciálních spolupracovníků. Prestiži a efektivitě zpravodajské činnosti naopak pomáhají akademicky fundovaní vedoucí pracovníci.
Skromný závěr
Ve svém referátu jsem nasoudil rozdíl mezi zeměmi podle jejich velikosti následovně. Malé země čelí existenčním hrozbám, proto své zájmy zajišťují především pomocí spolupráce s těmi, kteří jsou v podobném postavení. Velké země nemají přátele, ale pouze své zájmy, které formulují a prosazují samy. Velké země nepočítají s neúspěchem. Malé země naopak počítají s možností porážky, a tak se zabývají i tím, co bude „den poté“. Proto jsou zpravodajské služby malých zemí nejen flexibilnější, ale i méně arogantní. A proto mají malé země větší šanci přežít.
Tak hovořili zpravodajští vysloužilci z malých zemí. Otázka je, jak by podobné téma pojednali vysloužilci z velkých zemí. Sporné je už to, zda by se vůbec nad takovýmto tématem sešli – a zda tedy takovéto sympozium již samo o sobě neskýtá částečnou odpověď na diskutované téma.
Asociácia bývalých spravodajských dôstojníkov
vznikla v dubnu 2006 jako občanské sdružení bývalých příslušníků zpravodajských služeb Česko-Slovenska a Slovenské republiky, ale též i zájemců o tuto branži a její historii. Záměrem ABSD je podporovat podmínky pro správně a v mezích zákona fungující zpravodajský systém Slovenské republiky.
Asociace přispívá k většímu porozumění významu a činnosti zpravodajských služeb též vnášením odborných hledisek do veřejných diskurzů, týkajících se zpravodajské problematiky, často trpících přílišným podezíráním či dokonce zárodečnými mýty. Legislativní proces obohacuje svými analýzami a připomínkami. Otevírá prostor i publicistům, bezpečnostním expertům, diplomatům, historikům a studentům.
Podle předsedy ABSD Igora Cibuly je vztah občanů ke zpravodajským službám dán především jejich osobními zkušenostmi a ovlivněn veřejným míněním. Utajený charakter činnosti těchto služeb vede k jejich zjednodušenému nebo přímo deformovanému posuzování. Asociace chce proto přispět k oslabení apriorně negativního – většinou z historie vycházejícího – náhledu veřejnosti tím, že jí poskytne příležitost v rámci možností nahlédnout do zákulisí zpravodajské komunity.
Fakulta práva Paneurópskej vysokej školy
(dříve Bratislavskej vysokej školy práva) spolu s Asociáciou bývalých spravodajských dôstojníkov uspořádala již pět sympózií na různá témata. Referáty a diskusní příspěvky jsou dostupné na stránkách ASBD. Témata sympózií byla následující: „Zmeny v spravodajských službách" (2007), „Spravodajské služby v demokratickej spoločnosti" (2008), „Ľudský faktor v spravodajských službách" (2009), „Národné versus nadnárodné záujmy v činnosti spravodajských služieb" (2010) a „Problémy spravodajských služieb v otvorenej spoločnosti" (2011). Tématem letošního sympózia byl „Potenciál spravodajských služieb malých krajín predvídať krízy a ohrozenia.“
