„Hledat pravdu? To jste si teda vybral blbé zaměstnání,“ reagoval někdejší šéf KDU-ČSL na mou odpověď, proč jsem si za své povolání vybral novinařinu. Žurnalisty zrovna v lásce zjevně nemá. Janu Kasalovi vždy spíše vyhovovalo stát ve stínu, být figurou, která v pozadí oficiální politické linie uplatní své mnohaleté zkušenosti z funkcí ve vedení Poslanecké sněmovny a lidové strany. A přesně takovou roli nyní, po návratu lidovců do sněmovny, sehrává.
Vraťme se o tři roky nazpět, kdy to s Kasalem nevypadalo politicky vůbec dobře. V roce 2010 vypadl po volebním krachu KDU-ČSL po dlouhých dvaceti letech z Poslanecké sněmovny. Nehodlal se s tím smířit, a tak se vrhnul vstříc ještě větší prohře – za podpory Věcí veřejných neúspěšně kandidoval do Senátu.
Když to krachlo na politické frontě, stal se úředníkem a manažerem. Jako poradce pro legislativu zakotvil u tehdejšího náměstka ministra dopravy a státního tajemníka resortu Radka Šmerdy (později ministra dopravy). Poté se uchytil jako „řadový systémový specialista“ ve státní společnosti ČD Cargo.
Matador bez uzardění
Nicméně na politiku nezanevřel. Jeho výtahem do nejvyšších pater se stal nový předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, jemuž je v posledních letech velmi nablízku. „Pavel má dost svého rozumu, ale jsou věci, kdy mu mohu být užitečný. To se týká třeba programu: jsem místopředsedou programové rady. Komunikuji se čtrnácti odbornými komisemi a mou povinností je vědět, co jednotlivé komise probírají a informovat o tom stranu,“ komentuje Kasal vztah k předsedovi strany.
K tomu si podržel funkci člena celostátního výboru, díky čemuž si udržuje dobrý přehled o celorepublikovém dění ve straně. Podle znalců lidoveckého vnitrostranického terénu se Kasal v rámci celostátního výboru opírá zejména o „prověřené tváře“ – míněni zkušení lidovci jako místopředseda Roman Línek, náměstek jihomoravského hejtmana Stanislav Juránek, šéf plzeňské organizace strany Petr Rybář nebo bývalá úřadující předsedkyně strany Michaela Šojdrová. V rámci strany by podle dostupných informací měl vycházet s pražským, jihomoravským, pardubickým či plzeňským regionem, naopak „nedobré“ vztahy nyní Kasal bude mít s Moravskoslezským krajem, který se ve sporu o ministra v demisi Tomáše Podivínského (KDU-ČSL) postavil za „svého“ ministra (viz dále).V rámci strany by měl vycházet s pražským, jihomoravským, pardubickým či plzeňským regionem, naopak „nedobré“ vztahy nyní bude mít s Moravskoslezským krajem
Svou pozici před volbami upevnil i tím, že působí ve funkci místopředsedy programové rady KDU-ČSL. Úspěch lidovců ve sněmovních volbách logicky znamenal i restart Kasalovy politické síly. Nikoliv jako poslance nebo snad ministra, ale jako vlivného vyjednavače a šedé eminence ve straně a při vyjednávání o vládě.
„Bez uzardění říkám, že jestli něco umím, pak je to představa o tom, jak má vypadat koaliční dohoda, aby koalice vůbec mohla fungovat. Možná to někomu přijde triviální, ale koaliční mechanismy nejsou snadnou záležitostí. Jakmile přestanou vztahy fungovat, koalice padá – což se stalo například ve vládě s Jiřím Paroubkem,“ připustil Kasal v rozhovoru pro ČESKOU POZICI.
Jak sám podotýká, zkušeností má v tomto „oboru“ na rozdávání a u stran, které se mohou brzy stát koaličními partnery KDU-ČSL, bychom někoho podobného hledali těžko: „Poprvé jsem vládu domlouval už v roce 1992 s Josefem Zieleniecem. U další koaliční dohody jsem stál v roce 1996, kdy vznikla druhá vláda Václava Klause. V roce 1998 už to nedopadlo. V roce 2002 už jsem u toho zase byl, tentokrát s Vladimírem Špidlou.“ V roce 2013 si Kasal dává repete, opět je členem vládního vyjednávacího týmu.
Že je Kasal ostřílený matador, potvrzují i vyjednavači hnutí ANO, které jedná s lidovci o nové vládě. „Pana Kasala znám léta a je to určitě jeden z našich nejzkušenějších politiků. Zvlášť práci v Poslanecké sněmovně zná jako málokdo. Proto jsou pro mě jeho názory cenné,“ řekl ČESKÉ POZICI například Martin Stropnický. Jeho slova potvrzuje i první místopředsedkyně hnutí Věra Jourová: „Pan Kasal je zkušený politik, věcný, budí respekt. Že by tomu šéfoval, to určitě není pravda, jak se mi to jeví.“
Kasal má navíc uznání i u hlavy státu. Hostem červnového sjezdu KDU-ČSL byl prezident Miloš Zeman, který ve svém projevu vyzdvihl Kasalovy zkušenosti a jeho úspěch v krajských volbách na Vysočině, když na kandidátce uspěl z posledního místa.
Win-win-win strategie
Spekuluje se, že lidovci by si v případě koaličního vyjednávání s ČSSD a ANO mohli nárokovat tři až čtyři postyDle dobře informovaných zdrojů ČESKÉ POZICE z blízkosti vedení je totiž Kasal tím, kdo má v rámci strany stěžejní slovo při rozdělování resortů pro lidovce. On sám takové úvahy vylučuje a zdůrazňuje, že má pouze jakýsi konzultační hlas.
Minimálně v jednom se však náš zdroj strefil – již minulou středu předpověděl spor vedení strany s ministrem životního prostředí v demisi Tomášem Podivínským, který i přes výzvu mateřské strany nehodlá z Rusnokovy vlády odejít. A měl to být právě Kasal, kdo nátlak na Podivínského spustil, neboť mu coby potenciální kandidát na příštího ministra životního prostředí nemusel zapadat do vyjednávací strategie. Kasal připouští, že z hlediska politologického není dobré, když jejich poslanec (Podivínský uspěl v Moravskoslezském kraji) bude zároveň ministrem „cizí vlády“.
Spekuluje se, že lidovci by si v případě koaličního vyjednávání s ČSSD a ANO mohli nárokovat tři až čtyři posty v kabinetu. Nejčastěji zaznívají ministerstva zemědělství, místního rozvoje či zdravotnictví. O konkrétních jménech a postech Kasal mluvit nechce, ani o Zuzaně Roithové coby potenciální kandidátce na funkci ministryně zdravotnictví. Expředseda strany pouze radí: „Mohu poradit, že není dobré, aby někdo z koaličních partnerů byl v koalici válcován. Musí to být pro všechny strany win-win-win.“
A dodává, že z vyjednávání o novém kabinetu není nijak odvázaný. „Vyjednávání o vládě není žádný ‚fejvr‘. Nevidím na tom nic špatného, navíc jsem zaznamenal, že i Miroslav Kalousek někde říkal, že není špatné, že se vyjednávání účastním. Přestože jsme početně nejslabší koaliční partner, máme obrovskou zodpovědnost.“
Průvodcem poslanců
Kromě vyjednávání o vládě bude Kasalovým revírem Poslanecká sněmovna, ve které se díky dlouholetým zkušenostem pohybuje opravdu profesionálně. S výjimkou poslance Ludvíka Hovorky se do sněmovny za lidovce dostalo třináct „zelenáčů“, kteří nemají absolutně žádné zkušenosti s vysokou politikou ani s fungováním v dolní komoře. Ideální situace pro politického „borce“ Kasala, který byl do roku 2010 dvacet let poslancem a z toho šestnáct působil ve funkci místopředsedy sněmovny (KDU-ČSL vedl v letech 1999 až 2001, poté dočasně v roce 2006).
S novými zákonodárci minulý víkend v Havlíčkově Brodě podnikl „soustředění“ s cílem pořádně poslanecký klub stmelit a proškolit. „Každý si to musí zažít a prožít. Zkušenosti, které mám, se pokusím předat. Nic z toho ale nemám, dělám to ve svém volném čase. Mou ambicí je, aby byla KDU-ČSL co nejúspěšnější. Věnoval jsem tomu už hodně let, tak to teď nevzdám,“ říká Kasal.
Na otázku, zda některým poslancům vadí jeho vliv a zkušenosti, odpovídá, že neví, a dušuje se, že nehodlá nikoho na oplátku za své rady ovlivňovat: „Nebudu jim do práce kafrat. Řeknu jim pouze, jak sněmovna funguje, jaký má řád. Nemám mandát jim radit, co se týká konkrétní poslanecké práce.“ Konzultace prý poskytuje poslancům-nováčkům bezplatně, k obživě mu dle jeho slov stačí standardní úřednické zaměstnání: „Jsem zaměstnancem ČD Cargo. Jsem standardní zaměstnanec, subalterní úředník. K obživě mi to stačí.“
Žádné strýčkování s Kalouskem...
„Natolik si sebe vážíme, že bychom se k něčemu podobnému nesnížili“Jan Kasal je zkušený a velký politický hráč, jeden z mála aktivních, který lidovcům zbyl po odchodů části straníků do TOP 09. Jak vlastně vychází se zakladatelem topky Miroslavem Kalouskem? Je pravda, že si Kalousek jeho prostřednictvím udržuje v lidové straně určitou dávku vlivu? „To on měl blízko ke mně. Vždyť on mně jako první dělal místopředsedu ve straně. Politicky jsme se rozešli už před volbami v roce 2006 kvůli programu. Spor s ním jsem tehdy prohrál na celostátním výkonném výboru,“ tvrdí Kasal.
Žádné domlouvání a piklení s místopředsedou TOP 09 prý nepřichází v úvahu. A zdůrazňuje: „Natolik si sebe vážíme, že bychom se k něčemu podobnému nesnížili. Mezi námi nikdy strýčkování nefungovalo. Nikam nemířím, proto dělám subalterního úředníka na Cargu.“
O odchodu do TOP 09 dle svých slov nikdy neuvažoval – zejména kvůli tomu, aby se jedna z nejtradičnějších politických stran naší historie nerozpadla. „Říkal jsem tehdy Mirkovi, že bolševikům tuhle stranu zadarmo nedám. Chtěl jsem to urvat a táhnout do středopravého prostoru, což se díkybohu povedlo. Zaplať pánbůh, že se toho po minulých volbách chopil Pavel Bělobrádek, který má selský rozum. Strana teď drží. Je to podobné jako v 90. letech, kdy stranu zachránil Josef Lux.“
Uloví lidovci Starosty?
Kasal byl znám jako zastánce vzniku politického projektu ve stylu německé CDU/CSU. V české politice však místo integrace středopravice došlo k její dezintegraci. Jedním z výsledků byl vznik TOP 09, což ho prý s ohledem na její výsledky už neštve. „TOP 09 nic neznamená, mají jen Prahu, kde slábnou, a na Moravě nemají nic, jen pár bývalých lidovců,“ neodpouští si jedovaté popíchnutí.
„V řadě krajů jsme společně se Starosty vytlačeni do opozice. Potenciál spolupráce tady je.“Zajímavá pro vývoj na pravici je poznámka, kterou Kasal utrousil na samotném konci rozhovoru – záměr ulovit do budoucna pro KDU-ČSL spojenectví s hnutím Starostové a nezávislí, které nyní spolupracuje s TOP 09. „Jó, Starostové, to je jiná. Jde o sílu a zárodek něčeho stabilního. V řadě krajů jsme společně se Starosty vytlačeni do opozice. Potenciál spolupráce tady je. Naše vedení má jednu velkou výhodu – není zasaženo personálními spory. To je pro vyjednávání dobré.“
Nelze než dodat, že pokud se po minulých volbách do Poslanecké sněmovny jevil Jan Kasal jako padlý politik, nyní se situace vyvíjí tak, že v tomto volebním období by mohl naopak sehrát životní politickou hru.
