Ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg je dlouhodobě nespokojen s hospodářskými výsledky příspěvkové organizace Zámek Štiřín, která hospodaří s barokním zámkem, k němuž patří rozsáhlý park včetně golfového hřiště. Proto odvolal jeho dosavadního ředitele Václava Hrubého.
Ten to považuje za zástupný důvod a své odvolání dává do souvislosti s nesouhlasem s chystaným prodejem Štiřína. Objevily se však i další pochybnosti o tomto obchodu. Například spekulace, že skutečným důvodem prodeje Štiřína je pomoc kase TOP 09.
Poslední státnickou návštěvou, již Václav Hrubý v postu ředitele na zámku Štiřín v pondělí 6. května přivítal, byla ministra zemědělství Petra Bendla a jeho polského protějšku Stanislawa Kalemby. Ten byl zámkem na rozdíl od ministra zahraničí Schwarzenberga nadšen.
Žádné výtky k práci
„Důvodem je dlouhodobá nespokojenost s hospodářskými výsledky, které souvisí i se způsobem a efektivitou vedení příspěvkové organizace Zámku Štiřín,“ zdůvodnila pro Českou televizi Hrubého odvolání Johana Grohová, mluvčí ministerstva zahraničních věcí.
Ministerstvo zahraničních věcí tvrdí, že Štiřín nepotřebuje a miliony, kterými na jeho provoz každoročně přispívá, mu nepřinášejí žádný užitek
Nikdo nezpochybňuje právo a v podstatě ani povinnost ministerstva zahraničních věcí (MZV) vyměnit šéfa své příspěvkové organizace, je-li nespokojeno s jeho aktivitami. Pokud Schwarzenbergův resort vysvětluje Hrubého odvolání dlouhodobou nespokojeností, vyvstává otázka, proč nekonal mnohem dříve a mění ředitele v době, kdy již odstartoval přípravy na prodej zámku a ministerští úředníci několikrát konstatovali, že jej k ničemu nepotřebují. Jak bude nově pověřený ředitel příspěvkové organizace – bývalý velvyslanec ve Vietnamu Michal Král – zlepšovat fungování a efektivitu příspěvkové organizace? A jak dlouhou dobu?
ČESKÁ POZICE zaslala dotazy na ministerstvo zahraničních věcí týkající se odvolání Hrubého. Bohužel, zůstaly bez odpovědi. Hrubý tvrdí, že v minulosti od ministerstva nikdy neslyšel žádné výtky ke své práci. Na Štiříně působí od roku 1980 a se čtyřletou pauzou jej řídí od začátku devadesátých let. „Byl jsem chválen a oceňován. Nikdy jsem kritizován nebyl, hospodářské výsledky byly dobré,“ říká Hrubý. Poslední pochvalu si prý vyslechl od generálního sekretáře MZV Jaromíra Plíška loni, a to za výsledky roku 2011.
V roce 2008 dosáhla příspěvková organizace Zámek Štiřín před zdaněním výnosu více než pět milionů korun, o rok později 876 tisíc korun, v roce 2010 přebývalo 91 tisíc korun, v roce 2011 činil zisk více než 1,2 milionu korun a loni 22 tisíc. Odhady na letošní rok příznivě nevyznívají. „Státní instituce nadále nemají zájem o využívání Štiřína. Medializace záměru ministerstva zahraničních věcí areál prodat zásadním způsobem ochromuje naši obchodní činnost, neboť tato situace logicky v případných klientech budí nejistotu a nedůvěru. Z těchto důvodů, a zcela jistě i z důvodu přetrvávající hospodářské krize, nepředpokládám výrazně lepší hospodářský výsledek,“ uvedl již v březnu pro ČESKOU POZICI Hrubý.
Ministerstvo zahraničních věcí tvrdí, že Štiřín nepotřebuje a miliony, kterými na jeho provoz každoročně přispívá, mu nepřinášejí žádný užitek. V uplynulých třech letech posílal resort příspěvkové organizaci Zámek Štiřín ročně sedm až devět milionů korun.
Nepodepíšu!
Prvním krokem k zahájení prodeje soukromému majiteli je prohlášení o nepotřebnosti majetku. Pravomoc podepsat takové prohlášení má ze zákona o majetku České republiky ředitel příspěvkové organizace, která s majetkem hospodaří, což Hrubý odmítal.
„Jsem přesvědčen, že jakýkoliv prodej je pro stát nevýhodný,“ tvrdí Hrubý
„Jsem přesvědčen, že jakýkoliv prodej je pro stát nevýhodný. Tento stát na tom není tak špatně, aby se musel zbavovat takových jedinečných objektů,“ tvrdí Hrubý. A domnívá se, že kvůli svému postoji se stal nepohodlným. „Mé odvolání je v podstatě vyplnění předem připraveného scénáře, aby se mohl prodej zámku uskutečnit,“ dodává bývalý ředitel Štiřína. O pravděpodobném vývoji událostí, který skončí jeho odvoláním, hovořil s ČESKOU POZICÍ již koncem ledna.
Ministerstvo zahraničních věcí uvažovalo o prodeji Štiřína poprvé v roce 2009. Tehdy stál v čele resortu také Karel Schwarzenberg. Tenkrát byl ale do vlády vyslán jako bezpartijní za Stranu zelených. „Již tehdy jsem před svědky dostal nabídku od prvního náměstka Martina Čermáka. Sdělil mi, že pokud pomohu s prodejem zámku, že se o mě postarají. Což znamenalo, že bych se stal ředitelem Českého domu v Moskvě,“ říká Hrubý. Krátce poté ale padla vláda vedená Mirkem Topolánkem a z prodeje Štiřína tehdy sešlo. Schwarzenberga nahradil v Černínském paláci Jan Kohout.
Ostrá kritika
Aktuální prodej Štiřína a odvolání Václava Hrubého kritizoval stínový ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Má podezření, že na MZV „dochází k netransparentnímu výprodeji státního majetku“. A to ke konci volebního období.
Zaorálek narážel nejen na Štiřín. Stejný osud čeká zřejmě i Lobkovický a Fürstenberský palác. „Takovýto způsob šetření, kdy se prodávají památky nevyčíslitelné hodnoty, to je velice špatná politika,“ je přesvědčen Zaorálek. S tím, že se Hrubý stal nepohodlným, a proto byl nahrazen někým, kdo prodej zámku umožní.
Bývalý ministr zahraničních věcí Jan Kohout v SMS ČESKÉ POZICI napsal, že Hrubého poznal jako výborného manažera a velmi komunikativního člověka. „Důvody jeho odvolání mě proto více než překvapily,“ uvedl Kohout. Již v lednu se k prodeji Štiřína vyjádřil také další bývalý šéf Černínu – Cyril Svoboda. „V době krize se nezbavuji něčeho tak jedinečného, jako je Štiřín, abych zachránil státní rozpočet,“ řekl Svoboda. A dodal: „Nejsme v tak kritické situaci.“
Pouhé spekulace?
Od doby, kdy se poprvé v médiích objevily zprávy o prodeji Štiřína, koluje na veřejnosti řada spekulací. Jak již ČESKÁ POZICE uvedla, nejčastěji se pokoušejí nalézt odpověď na skutečný důvod prodeje zámku, pro koho je transakce připravená a za jakou částku historické nemovitosti získá. Opakují se též zvěsti dávající do souvislosti prodej Štiřína a stranickou kasu TOP 09.
Nelze nyní posoudit, nakolik jsou spekulace pravdivé a nakolik typu jedna paní povídala. Faktem však je, že postup MZV různé domněnky jen přiživuje. Je otázkou, zda se ministerstvo zahraničních věcí dopouští „jen“ neobratných kroků, či zda chce svého cíle – prodeje majetku – dosáhnout „hlava nehlava“ ještě před parlamentními volbami.
Záměru prodat zámek Štiřín jsme se věnovali v seriálu článků
