Je Šumava totéž co Krkonoše?

ČESKÁ POZICE: Do Poslanecké sněmovny míří váš návrh zákona o Národním parku Šumava. V čem jsou jeho hlavní výhody?

JIRSA: Po 20 letech přináší na Šumavu řád a pořádek. S návrhem vyslovily souhlas šumavské obce, Rada Národního parku Šumava (NPŠ), jihočeské krajské zastupitelstvo a prostřednictvím deklarace Plzeňský kraj, a co je nejdůležitější, také minulé vedení Správy NPŠ a bývalé ministerstvo životního prostředí (MŽP). A nakonec plénum Senátu poměrem padesát ku dvěma. Myslím, že tyto volené orgány dostatečně reprezentují veřejný zájem na přijetí zákona.

Proti návrhu vystupují nikým nevolené organizace, jako je Hnutí Duha nebo Stínová vědecká rada, ale postoj po změně ministra změnilo i MŽP a také Správa NPŠ. Bohužel se některé státní instituce i některá média dnes řídí spíše názorem nevládních organizací než volených orgánů.

ČESKÁ POZICE: Současně na svém návrhu pracuje také MŽP, které chce vytvořit jednotnou legislativní úpravu pro všechny národní parky. Proč je to špatná cesta?

JIRSA: Nelze přece srovnávat problémy například Krkonoš nebo Podyjí s problematikou Šumavy. Slyšel někdo někdy o sporech o Národní park Podyjí? Každé území je velmi specifické, a zejména Šumava. Proto zejména ona potřebuje vlastní zákon.

ČESKÁ POZICE: V čem jsou hlavní rozdíly těchto dvou návrhů?

JIRSA: Senátní návrh zákona o NPŠ řeší konkrétní situaci v tomto parku, která je zcela odlišná od ostatních národních parků (NP). Copak chce někdo budovat v Národním parku Krkonoše „divočinu“? A navíc nově připravovaný návrh zákona o ochraně přírody z dílny MŽP v mnohém staví při rozhodovaní o národních parcích na roveň nevládní organizace s obcemi a kraji, a to je prakticky i politicky nepřijatelné.

ČESKÁ POZICE: Jak vidíte budoucnost takzvaných prvních zón parku? Kolik by jich mělo být nyní a kolik výhledově? A proč?

JIRSA: Jak říká náš návrh zákona. Tato první zóna byla minulým vedením NPŠ v souladu se zákonem o ochraně přírody dojednána se všemi obcemi a souhlasily s ní i oba kraje (26 procent území – pozn. red.).

ČESKÁ POZICE: Váš návrh obsahuje také převod části území z druhých zón na třetí, tedy zastavitelné. Podle některých je motivací k této změně zpeněžit tyto pozemky výstavbou nemovitostí. Může nastat taková situace?
JIRSA: Nesmysl. Třetí zóna není zastavitelná! Všechny územní plány schvaluje také Správa NPŠ. A Šumavské obce mají samy největší zájem na zachování přírody Šumavy. Konstrukce, že zákon je navržen k „obchodu s pozemky“, je demagogické obvinění Hnutí Duha, a logické a seriózní argumenty některá média nechtějí slyšet.

Od roku 2000 tvrdili představitelé Hnutí Duha, že starostové a regionální politici chtějí na Šumavě těžit dřevo. Až když se ukázalo, že jimi podporované vedení (Bursík, Krejčí, Hubený) těžilo nejvíce dřeva v historii NPŠ, přestali mluvit o těžbě a vytáhli demagogii, že chceme obchodovat s pozemky. A někteří novináři jim na to skáčou.

ČESKÁ POZICE: Řadu parcel v okolí obcí, které se mají senátním návrhem převádět z druhých zón na třetí, vlastní lidé napojení na navrhovatele zákona včetně vás. Jde například o podnikatele Františka Taliána.

JIRSA: Návrh zákona se absolutně neřídí tím, kdo jaké parcely vlastní. V rámci území NPŠ existují, odhaduji, tisíce vlastníků. Celá tato konstrukce – pozemky vs. zákon – je nesmyslná manipulace některých nevládních organizací a jimi placených novinářů. Neustále vnucujete něco, co není pravda.

ČESKÁ POZICE: Dělá vám František Talián poradce? Jaký je váš vztah?
JIRSA: S Františkem Taliánem jsem v přátelském vztahu. Je právník a můj nesmluvní poradce. Radí mi v otázkách, kterým jako podnikatel rozumí, tedy daně, zaměstnanost, podnikání. A konzultujeme i Šumavu. Ze zisků svého podnikání v Praze provozuje na Šumavě asi osm hotelů a penzionů, některé na území bývalých a dnes zaniklých šumavských obcí.

Tímto vlastnictvím mimo jiné brání ekologistům uzavřít na Šumavě některé cesty či území, protože už tam existuje turistická infrastruktura. Naprostá většina jeho hotelů se mu v jeho životě nikdy nesplatí, a je to svým způsobem charita. Například Bučina. Také proto si ho vážím. A je zlovolné, že ho někdo obviňuje z nekalých zájmů.

ČESKÁ POZICE: Do Poslanecké sněmovny míří senátní návrh zákona o Národním parku Šumava. Proč vám vadí?
DOLEJSKÝ: Návrh trpí řadou formálních a obsahových vad a z hlediska MŽP je nekoncepční a nesystémový. Řeší pouze NPŠ, a proto zatěžuje a komplikuje českou legislativu. Některá ustanovení senátního návrhu navíc nepřímo a nepřípustně novelizují zákon o ochraně přírody a krajiny. Zákon dále zavádí do české legislativy neurčité a vágní pojmy.

Co je pro nás velmi zásadní, je obsah zákona. Obsahuje totiž zonaci či ustanovuje cestní sítě. Senátní návrh zákona o NPŠ dále nadřazuje lesní zákon nad zákon o ochraně přírody a krajiny v péči o les. Lesy v národním parku jsou lesy nehospodářské, které plní úplně jiné funkce. Pokud by se hospodařilo v lesích NP dle zákona o lesích, pak by byla zásadně ohrožena příroda celého národního parku, což je zcela v rozporu s posláním národních parků.
ČESKÁ POZICE: Souhlasíte s tímto návrhem, pokud jde o rozsah prvních zón (navrhuje 26procentní podíl první zóny)?
DOLEJSKÝ: Pokud jde o rozsah prvních zón, v tomto ohledu se návrh příliš nelišil od návrhu zonace MŽP, jehož projednávání bylo zahájeno letos v květnu. Jde podle našeho názoru o takový rozsah, který zajistí ochranu nejcennějších částí národního parku a je současně akceptovatelný zástupci regionálních samospráv.

Problém představuje vymezení některých konkrétních lokalit, kdy například celá plocha plánované lanovky na Hraničník je zařazena do třetí zóny, přestože její značná část splňuje kritéria první zóny a zbytek kritéria druhé zóny. Zásadním problémem je systém cest, který je přílohou zákona. Zpřístupnění těchto cest nebylo vyhodnoceno podle příslušných právních předpisů, a nelze proto vyloučit jejich negativní vliv na předměty ochrany evropsky významné lokality Šumava, Ptačí oblasti Šumava a NP Šumava.
ČESKÁ POZICE: Problematická je také navrhovaná změna druhých zón na třetí, tedy zastavitelné. Motivací k této změně může být dle našich informací snaha tyto pozemky po změně územních plánů zpeněžit výstavbou nemovitostí. Může nastat taková situace?

DOLEJSKÝ: Senátní návrh zákona přímo nařizuje převod některých pozemků z vlastnictví státu na místní obce. Podle platné legislativy (zákona o státním pozemkovém úřadu) je zakázáno převádět pozemky v prvních a druhých zónách národních parků. Změnou zonace (rozšíření třetí zóny) má být tedy umožněn převod některých pozemků na obce.

Tento převod je v řadě případů smysluplný, například pokud jde o převody ostatních ploch v centrech obcí či místních komunikací, v jiných případech je z pohledu ochrany přírody problematický, neboť v intravilánech obcí či jejich těsné blízkosti se vyskytuje řada přírodovědně hodnotných lokalit s výskytem vzácných rostlinných či živočišných druhů.

S rozšířením současné třetí zóny MŽP souhlasí, bylo rovněž obsaženo ve zmíněném návrhu zonace, plošné převody pozemků považujeme z uvedených důvodů za problematické. Možné záměry o zpeněžení konkrétních lokalit v NP Šumava MŽP nebude komentovat, neboť z pohledu ministerstva jde o spekulace.
ČESKÁ POZICE: Navrhujete vlastní legislativní úpravu NPŠ společně s dalšími parky. Je to lepší řešení?
DOLEJSKÝ: Určitě, náš návrh přináší řadu poměrně revolučních změn, zároveň zachovává dosavadní legislativní praxi, ale legislativu zjednodušuje. Novela sjednocuje základní ochranné podmínky pro všechny NP, přičemž snižuje jejich počet, legislativa tím bude přehlednější. Zavedením klidových území a plošným zrušením zákazů vstupu u prvních zón se parky otevřou šetrnému turismu a zároveň zůstane zachovaná dostatečná ochrana přírody v NP. Díky novému správnímu nástroji „opatření obecné povahy“ dostanou obce větší možnost se zapojit do rozhodování o území v národním parku, ve kterém leží.