Po prvních třech veřejných zasedáních Rady ČT mohu coby insider jako jednu z pozitivních informací zmínit, že čtrnáct z patnácti členů rady jedná racionálně, slušně a diskutuje k věci. Tím patnáctým a výjimkou je radní Zdeněk Šarapatka, který nevynechá příležitost, aby na někoho, zejména z nových radních, osobně nezaútočil. Jeho projevy jsou nejdelší a namísto věcné argumentace je tento bývalý blízký spolupracovník Miloše Zemana a Stanislava Grosse, z doby kdy byli premiéry, naplňuje osobními útoky.
Kdo si přečetl několik Šarapatkových statusů na sociálních sítích či komentářů v médiích, v nichž hýří urážkami a nenávistí, toto jeho vystupování na Radě ČT nepřekvapí. Já jsem však před zvolením do této veřejné instituce žádné jeho komentáře nečetl, natož abych sledoval jeho facebookové projevy, a jsem si jist, že takových lidí je většina.
Druhou insiderskou zprávu (první je zde) píšu ale kvůli něčemu podstatnějšímu v jednání radního Šarapatky, než jsou jeho osobní útoky převážně na kolegy Hanu Lipovskou a Lubomíra Xavera Veselého. Na posledním veřejném jednání rady ve středu 22. července (audiozáznam jednání zde) se totiž choval velmi arogantně a přezíravě nejen k ostatním radním, ale i ke koncesionářům České televize, což by nemělo zapadnout.
Přehlížet stížnosti a podněty
Na tomto jednání Rady ČT se po věcném projednání zpráv o stavu a rozvoji technologií a o vzdělávání ve vysílání ČT rozpoutal emocionální a značně iracionální konflikt ohledně bodu „stížnosti a podněty“. Debatu vyvolalo vystoupení radní Lipovské ke starým reportážím o Lidicích, respektive o lidické ženě, kterou Reportéři ČT obvinili z udavačství.
Diváci a koncesionáři by měli vědět, že radní Šarapatka arogantně navrhuje jejich stížnosti a podněty přehlížet s odkazem na paragraf 8 písmene f zákona o České televizi, podle kterého „do působnosti Rady ČT náleží rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele“ |
V této diskusi opakovaně vystoupil radní Šarapatka a prosazoval, aby Rada ČT projednávala pouze stížnosti, které se týkají generálního ředitele ČT Petra Dvořáka, a aby se ostatními stížnostmi koncesionářů na fungování televize veřejné služby nezabývala a ignorovala je. Diváci a koncesionáři by měli vědět, že radní Šarapatka arogantně navrhuje jejich stížnosti a podněty přehlížet s odkazem na paragraf 8 písmene f zákona o České televizi, podle kterého „do působnosti Rady ČT náleží rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele“.
Šarapatka přehlíží nejen základní slušnost odpovědět koncesionáři, ale i následující bod zákona o České televizi – v bodu g paragrafu 8 je totiž do působnosti Rady ČT explicitně dáno i právo a povinnost „dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu České televize a za tím účelem vydávat stanoviska a doporučení týkající se programové nabídky“.
Jsem přesvědčen, že v tomto arogantním jednání, navíc proti historickým zvyklostem, kdy se Rada ČT v minulosti zabývala všemi neanonymními stížnostmi koncesionářů na fungování televize, nenajde Šarapatka mezi ostatními radními spojence. Jako místopředseda Rady ČT budu trvat nejen na tom, že na každou slušně formulovanou stížnost je naší povinnosti odpovědět, ale že i stížnostmi a podněty koncesionářů je třeba se zabývat mnohem zodpovědněji než dosud. Rada je institucí, jíž se ze zákona uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti ČT, a bylo by pochybné, kdyby radní stížnosti a podněty veřejnosti k činnosti ČT ignorovali.
Málo matematiky
Na rozdíl od bodu „stížnosti a podněty“ bylo projednávání zpráv o stavu a rozvoji technologií a o vzdělávání ve vysílání věcné a klidné, byť i při něm radní Šarapatka exhiboval. Poté, co všichni radní chválili Českou televizi za kvalitu i množství vzdělávacích pořadů, vstoupil do diskuse a zcela mimo kontext začal hovořit o průběhu předchozího jednání Rady ČT k bodu bonusu generálního ředitele a napadal radní, kteří v červnu hlasovali pro jeho nulovou výši.
Nechuť většiny společnosti k matematice, která se nedávno ukázala i v Poslanecké sněmovně v diskusi o povinné maturitě z matematiky, se promítá i do programu České televize |
Při projednávání zprávy o vzdělávání ve vysílání ČT (celá zde)) radní oceňovali nejen celkový záběr vzdělávacích pořadů, ale i rychlou přípravu programu UčiTelka v době nouzového koronavirového stavu. Při čtení této zprávy jsem si uvědomil, že nechuť většiny společnosti k matematice, která se nedávno ukázala i v Poslanecké sněmovně v diskusi o povinné maturitě z matematiky, se promítá i do programu České televize.
Největší část jejích vzdělávacích pořadů se týká historie a nejmenší právě matematiky. Mezi stovkami vzdělávacích pořadů jsem našel jediný věnovaný matematice. Doporučil jsem proto programovému řediteli Milanu Fridrichovi, aby zvážil zařazení dalších vzdělávacích pořadů, které se soustředí na matematiku, královnu věd.
Nešťastný přechod na DVB-T2
V diskusi o zprávě o stavu a rozvoji technologií (celá zde)) se zpravodaj tohoto bodu Michal Dědič zeptal, je-li přechod na DVB-T2 pro televizi v něčem výhodnější, než kdyby zůstala u DVB-T. Technický ředitel ČT Michal Kratochvíl odpověděl: „Kdybych měl rozhodnout já, tak bych do toho nešel, a vymyslel bych, jak vysílat HD programy v DVB-T.“
Přechod na DVB-T2 byl pro televize vynuceným procesem daným rozhodnutím vlády kvůli potřebě uvolnit kmitočty pro mobilní operátory |
Dodejme, že přechod na DVB-T2 byl pro televize vynuceným procesem daným rozhodnutím vlády kvůli potřebě uvolnit kmitočty pro mobilní operátory. Dobrý článek o této technické zprávě, která se týkala nejen přechodu na DVB-T2, ale také třeba rozšiřování počtu regionálních studií, digitalizace a zpřístupňování televizního archivu či nákupu nové techniky, jako jsou kamerové řetězce do přenosových vozů, zveřejnil server Lupa.cz.
Příští veřejné zasedání Rady ČT se uskuteční na konci srpna a jedním z projednávaných bodů v rámci stížností koncesionářů má být opět kauza Lidice.
