Inzeráty v prestižních vědeckých časopisech, oslovení krajanů-profesorů na špičkových univerzitách, propagační semináře na ambasádách nebo příručky „Best of Czech R&D“. Takové podoby může mít prezentace české vědy v cizině, které sice přibývá, nicméně jí stále není dost. ČESKÁ POZICE zmapovala, jaké nástroje využívá český stát k posílení významu své vědy ve stále konkurenčnějším planetárním kvasu.
Mamutí audit české vědy a výzkumu od společnosti Technopolis, který zveřejnilo ministerstvo školství, věnoval mezinárodní spolupráci Čechů plných 89 stran. Z analýzy vyplývá, že „internacionalizace“ tuzemské vědy sice existuje, ale mohla by být lepší. Dvěma dominantními institucemi v mezinárodním výzkumu jsou Akademie věd ČR a Univerzita Karlova; nejúspěšnější jsou fyzikové, chemici, biovědní obory a klinická medicína, zatímco spolupráce v humanitních vědách pokulhává...
Nejčastější vazby mají Češi s evropskými zeměmi – jde o plné čtyři pětiny, následují USA. Jak stimulovat další kontakty? Jak nabízet do ciziny to nejlepší, co český výzkum umí? Ač akademici často (a logicky) stále spoléhají na úsloví, že to „kvalitní se pochválí samo“ a cestou ke spolupráci jsou jim citované články či účast na konferencích, konkurence ve světě je už taková, že státy musejí i svým blyštivým klenotům pomáhat.
„Čeští badatelé mají zasloužené mezinárodní renomé. Přesto si myslím, že povědomí o výsledcích jejich práce ve světě stále ještě není na takové úrovni, jakou bychom si všichni přáli. Na nejrůznějších prezentačních akcích, seminářích, konferencích nebo kulatých stolech se proto podílí česká diplomacie všude tam, kde může nabídnout své specifické kapacity, k nimž patří síť našich zastupitelských úřadů,“ řekl ČESKÉ POZICI Petr Kaiser, vládní zmocněnec pro vědu z ministerstva zahraničí (MZV), jenž má za úkol tyto aktivity v zahraničí koordinovat.
Krajané jako důležitý spoj
Jedním z nejpropracovanějších nástrojů – již s pětiletou tradicí – jsou takzvané České technologické dny, jež MZV organizuje spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu a agenturou CzechInvest. „Akce přinášejí konkrétní výsledky. Proto v nich hodláme pokračovat i v příštím roce. Konkrétní destinace jsou předmětem jednání s ministerstvem zahraničí tak, aby byly v souladu se zahraničněpolitickou koncepcí,“ říká Štěpánka Filipová, mluvčí CzechInvestu. Czech Technology Days již proběhly v Japonsku, Brazílii, Izraeli, Singapuru, Jižní Koreji, Malajsii a nedávno také v Austrálii a Kanadě.
Hlavní aktivitou v inovacích jsou české „výzkumné porty“ Czech Accelerators, jakési inkubátory pro nadějné mladé firmyKanadských se zúčastnil i rektor Vysoké školy báňské (VŠB), která připravuje projekt nejvýkonnějšího počítače v Česku IT4 Innovations. „Technology Days jsou dobrou vstupní branou ke spolupráci. V Kanadě jsme se dozvěděli řadu zajímavých věcí. Dáváme dohromady seznam lidí, kteří by dokázali první kontakty rozpracovat. Kanada má velkou výhodu v tom, že v ní žije řada našich emigrantů, kteří ochotně a rádi pomohou,“ řekl ČESKÉ POZICI profesor Ivo Vondrák.
Krajané a expati jsou další výtečnou trasou české vědy do světa. „Ano, v neposlední řadě intenzivně vyhledáváme i české expatrioty, kteří zastávají významné pozice v klíčových bodech v zahraničních ,innovation hubs‘,“ říká Filipová. Tito výzkumníci mají vynikající znalost prostředí, ale také vztah k vlasti. Nicméně hlavní aktivitou v inovacích jsou české „výzkumné porty“ Czech Accelerators, jakési inkubátory pro nadějné mladé firmy, které budou už na pěti místech: na západním a východním pobřeží USA, v Singapuru, Izraeli a Švýcarsku.
Univerzity: Větší zapojení ambasád!
Klasičtějším místem jsou velvyslanectví. Ač resort zahraničí prošel škrty a rekonstrukcemi, o podporu vědy tímto kanálem stojí i české univerzity. „S ambasádami bychom spolupracovali velmi rádi, s některými máme i kvalitní styky díky výjezdům našich pracovníků,“ říká mluvčí Václav Hájek za Univerzitu Karlovu, jež by větší součinnost ambasád v propagaci vědy uvítala. Například renomovaná česká egyptologie má již s káhirským velvyslanectvím letité a prověřené vazby.
Masarykova univerzita v Brně (MU) připravuje k propagaci výsledků svého výzkumu širší strategii: „Chceme jasně stanovit výzkumné priority univerzity a zmapovat nejlepší výsledky... Bylo by velmi užitečné, kdyby české zastupitelské úřady pomáhaly univerzitám jak v propagaci české vědy, tak při navazování kontaktů i při získávání zahraničních studentů,“ míní Tereza Fojtová z rektorátu MU.
České školy ale pochopitelně pouze nečekají na podanou pomocnou ruku. Třeba ČVUT spoléhá na kvalitu výzkumu, ale i na mezinárodní konference – nejbližší prezentací bude účast na fóru World Class Universities v Číně, které startuje 30. října. ČVUT již několik let vydává (velmi kvalitní) časopis TecniCall, jehož anglickou verzi rozesílá i do zahraničí. Letos univerzita uspořádala konferenci EUPRIO 2011, na níž bylo asi 250 odborníků z PR a marketingových oddělení většiny evropských univerzit, jejichž stěžejním tématem bylo, jak správně komunikovat vědu.
A co technici a ambasády? „Probíhá skvělá spolupráce s naším velvyslanectvím ve Francii, francouzským a izraelským v Praze a s tchajwanskou obchodní komorou. Jelikož ČVUT spolupracuje s Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN), komunikujeme i se stálou misí ČR v Ženevě. V oblasti propagace vědy a výzkumu i studia nám vychází vstříc české velvyslanectví v Soulu,“ vypočítává mluvčí Andrea Vondráková.
„Mám velmi pozitivní zkušenosti právě z Kanady, ale i z Číny. Myslím, že bychom těchto zastupitelských úřadů měli více využívat. Zejména ve vyspělých zemích je jejich podpora vnímána velmi pozitivně. Nicméně stále nelze ničím nahradit propojení konkrétních lidí na konkrétních projektech, kteří mají společný cíl. To znamená budovat vztahy se zahraničím jak ,seshora‘ tak ,odspodu‘,“ připomíná Vondrák, rektor VŠB v Ostravě.
Who is Who?
Zastupitelské úřady napomáhají při navazování osobních kontaktů mezi vědci a při přípravě mítinků. „Samotnou akci obvykle zahajuje velvyslanec; jeho úřad, kromě toho, že se podílí na její organizaci, poskytuje bezplatně své prostory. Efektivní zapojení do těchto aktivit bylo vedením ministerstva zahraničí definováno jako jeden z prioritních úkolů,“ říká zmocněnec Kaiser. Důraz na zahraniční podporu výzkumu je v souladu se strategičtějším zaměřením diplomacie při prosazování ekonomických zájmů ČR.
Nejde o novinku. „Spolupráce se zastupitelskými úřady byla velmi významná v minulosti a do budoucnosti ji hodláme ještě posílit. Teritoriální znalost našich diplomatů je neocenitelná a naopak CzechInvest je schopen jim poskytnout rozsáhlé informační zázemí pro jejich práce, zejména v ekonomické oblasti,“ říká Filipová.
Profily zajímavých pracovišť nepřibývají tempem, jakým by si CzechInvest představovalPrávě CzechInvest přišel s jedním konkrétním nápadem, jak lépe o chytrých Češích informovat. Jak již před časem ČESKÁ POZICE informovala, průběžně vzniká seznam identifikující zajímavá vědecká pracoviště, ale také inovativní firmy, jež mohou světu mnoho nabídnout, ale sídlí třeba v Turnově či Ústí nad Orlicí. Jak je tento projekt daleko?
„Pokračujeme v budování volného katalogu, pracovně nazývaného Who Is Who in Czech R&D. Profily nepřibývají tempem, jakým bychom si představovali, protože oslovené subjekty v tom občas vidí jen další obtížný dotaz státní správy. Avšak jakmile je už jednou led prolomen a konkrétní dialog navázán, děje se tak ku prospěchu obou stran,“ říkají experti z agentury, která má Česko propagovat navenek.
Miliardový výzkum aneb Best of Brno
Patrně nejrychleji se rozvíjejícím inovativním regionem v tuzemsku – nejen díky miliardám z EU, ale i zásluhou dlouhodobé inovační strategie – je jižní Morava. I zde vznikl obdobný záměr, jak propagovat to nejlepší, co zdejší věda a výzkum nabízí, tedy jakýsi manuál Best of Brno. Oficiálně se tyto profilové listy univerzitních týmů jmenují Brno Research Navigator.
„Máme již celkem 39 profilových listů. Další se ale průběžně doplňují a počítáme s pravidelnou aktualizací. Finálně bychom se měli vejít do počtu zhruba padesáti za celý region. Podstatné je, že musí být zachována jistá selektivita. Konkurence je velká a v zahraničí, kam jsou profilové listy směřovány především, je nutné prezentovat jen to nejlepší, co region nabízí,“ řekl ČESKÉ POZICI Jiří Hudeček, ředitel Jihomoravského inovačního centra (JIC).
Souběžně vzniká i další seznam – listy inovativních firem. Bude jich zhruba stejně, asi padesát. „Mělo by přitom jít jak o společnosti velké, etablované, tak i o mladé, vysoce inovativní firmy, často ty, které jsou přijaty do inkubačního programu JIC a mají dobré vyhlídky stát se ,gazelami‘, to jest rychle rostoucími technologickými firmami, jejichž obrat ročně roste o desítky procent,“ dodává Hudeček.
Zmíněné materiály se pak šíří do zahraničí; předpokládá se využívání ambasád, ale i regionálních agentur podobných JIC. „Počítáme s šířením přes mezinárodní i národní instituce, jako je Evropská komise, ministerstva, národní rozvojové agentury, ale také výzkumné organizace a firmy, s nimiž se setkáváme na nejrůznějších akcích. Současně se snažíme do regionu zvát potenciální partnery pro výzkumné spolupráce,“ říká David Uhlíř, zástupce ředitele JIC. V přípravě je též jednotná webová stránka zaměřená na propagaci výzkumu v Jihomoravském kraji.
Centra excelence jako priorita
Samostatnou kapitolou je pak propagace vznikajících center excelence reprezetovaných šiframi jako CEITEC, Biocev, SUSEN, IT4I, ELI, Biomedreg, NTIS, AdMas či NetME, ICRC a CETOCOEN – často právě z Brna, kam míří asi dvě desítky miliard korun. A řídící orgán, jímž je ministerstvo školství, k tomu chce přispět.
„Prezentace velkých projektů z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace široké veřejnosti a zároveň poukázání na přínos projektů pro zvýšení konkurenceschopnosti ČR bude jedním z hlavních komunikačních témat,“ řekl ČESKÉ POZICI první náměstek Jakub Hodinář. K propagaci patří i mezinárodní konference nebo debaty s experty, kteří mají najít špičkový management pro pětici prioritních center.
Stranou nemá zůstat ani součinnost s ambasádami. „Přestože MZV v rámci resortu škrtá, ministerstvo školství využívá veškeré možné cesty a prostředky pro spolupráci s ambasádami a zahraničními zastoupeními. Mezinárodní spolupráce je nedílnou součástí české vědy a výzkumu a MŠMT tyto formy spolupráce maximálně podporuje,“ říká náměstek pro výzkum Ivan Wilhelm. Jedním z druhů podpory je i působnost kanceláře v Bruselu (CZELO), jež má vědu představovat.
Dle zmocněnce Kaisera se do propagace velkých projektů (například superlaser ELI) „zamini“ čile zapojilo. „Již ze samé jejich podstaty – být centry pokročilého výzkumu v celoevropském a vlastně globálním měřítku – vyplývá, že velké evropské infrastruktury mohou být dlouhodobě funkční a efektivní pouze tehdy, budou-li plně integrovány do mezinárodní kooperace,“ říká Kaiser a nabízí projektům diskusi nad společnými tématy.
Podporu nabízí i Jihomoravské inovační centrum. „Samozřejmě, že řada výzkumných spoluprací probíhá na bázi individuálních kontaktů bez aktivního přispění JIC – například CEITEC rozbíhá spolupráci s Imperial College v Londýně a v Heidelbergu, v jednání je i spolupráce s ETH v Curychu a obdobné kontakty se rozbíhají i v jiných projektech. Naším cílem je tyto iniciativy podporovat a pokud je to v daném případě adekvátní, tak je také koordinovat,“ doplňuje Uhlíř.
Příloha ve Scientific American
Ale když nebudou kvalitní výsledky, ani brožurky a semináře nepomohou. Zapotřebí je prostě obojí; promotion nelze podceňovat. Čím dál více si to uvědomuje i jedna z nejvýznamnějších výzkumných institucí – Akademie věd ČR, jež je zvenčí nahlížena jako dosti konzervativní obr. Výsledky své práce propaguje nejen na webu, ale výroční zprávu v angličtině distribuuje i zahraničním zastupitelstvím.
„Dobrým příkladem je působnost AV ČR na mezinárodním filmovém festivalu Life Sciences, který propaguje vědu a přibližuje jí studentům a mladým divákům. Zahraniční inzerci využívá akademie spíše okrajově, s ohledem na finanční náročnost, ale příkladem může být loňská inzertní příloha časopisu Scientific American, kde se spojilo šest ústavů AV ČR k propagaci výsledků výzkumné činnosti z oblasti chemie a fyziky,“ upozornil Jan Martinek, ředitel odboru komunikace Akademie věd.
Sečteno a podtrženo: i dobrá věda potřebuje propagační podporu. Německo, které má jedny z nejvíce investujících firem do výzkumu a vývoje v Evropské unie, má k propagování státu stanovenu úcelenou strategii.
Německo má ústřední portál pro zájemce o německý výzkum„Prioritami německé výzkumné politiky je globální konkurenceschopnost a mezinárodní atraktivita země. Spolková vláda propaguje Německo jako zemi výzkumu a inovací pod značkou ,Research in Germany‘, která zastřešuje veškeré mezinárodní aktivity na poli vědy a výzkumu,“ říká Markéta Pacltová z oddělení pro vědu a výzkum německé ambasády v Praze. Existuje i stejnojmenný ústřední portál, který je informačním zdrojem pro zahraniční vědce a byznysmeny.
Němci mají i Deutsche Wissenschafts- und Innovationshäuser (DWIH), německé technologické domy, které fungují v Moskvě, New Yorku, Sao Paulu, Dillí nebo Tokiu. Svá zastoupení v zahraničí pěstují i výzkumné instituce – Fraunhofer, Helmholtz či Max-Planck.
Inspirací v úspěšném „prodeji“ kvalitní české vědy do zahraničí je spousta, ale je zapotřebí celistvějšího uchopení, aby propagace výzkumu nebyla jen dílem nadšených a osvícených jedinců, nýbrž celostátním a systematickým nástrojem.
