Česká diplomacie by měla zvýšit své aktivity pod Eiffelovou věží. Třeba ještě existují způsoby, jak vytáhnout ministra zahraničí Karla Schwarzenberga z delikátní situace. Je to totiž právě pán Černínského paláce, kdo na sebe může přitahovat blesky francouzské společnosti Areva, vyřazené z tendru na dostavbu temelínské jaderné elektrárny za stovky miliard korun.
Jsou to ale paradoxy! Právě Schwarzenberg byl v případě Temelína považován za velkého zastánce „evropského řešení“ a muže, který Francouze tak trochu pobízel, aby se pustili do souboje s americkými a ruskými konkurenty. Nyní však může čelit zásadní výtce – o vyřazení Arevy informoval v Paříži ještě předtím, než to zadavatel temelínského tendru ČEZ oznámil samotné francouzské společnosti. A dokonce ještě dříve, než ČEZ učinil příslušné formální rozhodnutí. To bezpochyby povede k obvinění z porušení zákona o veřejných zakázkách.
Taková karta se nezahazuje
ČEZ na jedné straně obhajuje vyřazení Arevy tím, že přísně lpí na liteře zmíněného zákona. Současně se však zdá, že sám pochybil, když prostřednictvím Karla Schwarzenberga předčasně posílal dál informace o chystaném zásadním rozhodnutí.
Složitá bitva právníků ČEZ a Arevy, která odmítá své vyřazení z temelínského tendru, nyní pokračuje na českém antimonopolním úřadu. A není pochyb, že Areva je připravena hnát celý spor případně ještě výš – k českým i evropským soudům. Francouzi chtějí prokázat, že pochybení nebylo na jejich, ale na české straně. Nedá se předpokládat, že by kartu s hlavou Schwarzenberga jen tak ponechali stranou. „Být Arevou, soustředím se právě na tento argument,“ uvádí jeden ze zdrojů ČESKÉ POZICE, dobře obeznámených se situací.
Jiní právníci soudí, že to nejdůležitější argument nebude. Na politické citlivosti této záležitosti to však nic nemění.
Absurdní divadlo
Ministr zahraničí jako by se opravdu ocitl v absurdní divadelní hře z repertoáru svého někdejšího hradního šéfa. Z hlediska zdravého rozumu, tedy alespoň na první pohled, byl totiž postup Karla Schwarzenberga logický – nechtěl během své návštěvy Paříže vykládat Francouzům pohádky. Zjistil, jak si Areva v temelínském tendru vede, a řekl vše na rovinu. I když by z právního hlediska bylo lepší, kdyby prohlásil, že o ničem neví a tendr je čistě záležitostí společnosti ČEZ.
Podobné výjimečné tendry přece není možné realizovat podle zákona o (standardních) veřejných zakázkách. Česko se v tomto ohledu vydalo unikátní, ale riskantní cestou.
Jenže čistě záležitostí ČEZ není. Všem je dnes jasné, že vláda Petra Nečase chce mít výběr dodavatele pro Temelín pod kontrolou. Ostatně i premiérovi by bylo možné vyčítat, že o vyřazení Arevy mluvil víc, než by odpovídalo pravidlům tendru. Ale žádná rozumná vláda na světě by přece neponechala bez povšimnutí natolik obří výběrové řízení, které bude mít takové dopady na energetickou bezpečnost státu.
Proč se tedy zdá, že je zdravý rozum v rozporu se zákonem? Kdo kde udělal chybu? Mohli bychom například argumentovat: Podobné výjimečné tendry přece není možné realizovat podle zákona o (standardních) veřejných zakázkách. Česko se v tomto ohledu vydalo unikátní, ale riskantní cestou. Řečený argument zní ovšem právě v České republice, kde se obcházení zákona při zadávání zakázek stalo téměř běžnou praxí, podivně. A i kdyby tendr nebyl realizován podle jednoho konkrétního zákona, Areva by se tak jako tak odvolávala na evropské standardy výběrových řízení.
Rezervy asi budou ve schopnosti předvídat důsledky nejen různých činů, ale i „pouhých“ prohlášení. S definitivními závěry počkejme. Připusťme, že toho o argumentech právníků ČEZ nebo Arevy v celé jejich šíři zatím mnoho nevíme. Pokud se přesto z moře záhad, které vyřazení Arevy provázejí, vynoří jasný problém typu „karty Schwarzenberg“, bude nutné napnout síly na minimalizaci možných škod.
