„Byli jako z mramoru,“ prohlásil o švýcarských soudcích krátce před vynesením rozsudku v dobře známé kauze privatizace Mostecké uhelné společnosti jeden z účastníků jednání. Podobně tvrdý byl nakonec i samotný rozsudek. Soud ve švýcarské Bellinzoně uznal vinnými Jiřího Diviše, Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Petra Krause i Oldřicha Klimeckého. Uložil jim tresty vězení nepodmíněně od roku a čtyř měsíců do čtyř let a čtyř měsíců.
K vynesení verdiktu se osobně dostavili Koláček, Kraus a Jacques de Groote (belgický občan, který byl spolu s Čechy obžalován). Kraus a Koláček byli ihned zadrženi, ale následně opět propuštěni. Naopak Čmejla a Diviš do Bellinzony nepřijeli. Klimecký nebyl údajně kvůli nedostatku peněz a nemoci manželky přítomen ani průběhu procesu.
Diviš byl odsouzen k 46 měsícům odnětí svobody, Čmejla dostal ještě o dva měsíce delší trest – oba byli uznáni vinnými z podvodu a praní špinavých peněz, Koláček navíc porušil povinnosti při správě cizího majetku a dostal trest ve výši 52 měsíců odnětí svobody. Klimecký byl odsouzen za opakované praní špinavých peněz k 37 měsícům, Kraus dostal trest odnětí svobody v délce 16 měsíců. Jacques de Groote soudní síň opustil pouze s pokutou. Peněžitý trest musí zaplatit také všichni ostatní odsouzení. Zaplacení pokuty je navíc zajištěno dalším podmíněným trestem odnětí svobody.
Švýcarská prokuratura vinila pětici exmanažerů z údajných podvodů, praní špinavých peněz a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Všichni obžalovaní však požadovali zproštění viny ve všech bodech a uvolnění prostředků zablokovaných ve Švýcarsku. Švýcarské úřady jim – stejně jako již zesnulému Luboši Měkotovi – zablokovaly peníze, akcie a další aktiva v hodnotě asi 661 milionů švýcarských franků (asi 14 miliard korun).
Část z těchto peněz by měla podle tamních žalobců připadnout jako náhrada škody České republice, konkrétně 3,1 miliardy korun, a 5,7 miliardy korun by pak mohla dostat společnost Czech Coal, která je právním nástupcem MUS. Zbytek by si ponechalo Švýcarsko. O tom, co se s penězi stane, soud ale zatím nerozhodl. „Rozhodnutí očekávám během několika týdnů,“ sdělila ČESKÉ POZICI mluvčí soudu Mascia Gregoriová.
„Mafiánský kapitalismus“
ČESKÁ POZICE již koncem minulého roku publikovala výňatky z 323stránkové obžaloby, na jejímž základě švýcarská prokuratura protagonisty kauzy privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS) stíhala. Rozsáhlý dokument detailně popisuje proces, jemuž se v devadesátých letech minulého století v České republice říkalo privatizace incestem.
Obžalovaným je kladeno za vinu, že společně usilovali o rozsáhlou zpronevěru aktiv české Mostecké uhelné společnosti, dnes Czech Coal Services, za účelem přivlastnění finančních prostředků a akcií této společnosti. Původně byla MUS státním podnikem ve vlastnictví České republiky, jejíž zájmy byly zastupovány Fondem národního majetku České republiky. Proces privatizace probíhal mezi roky 1991 a 1999. Členy představenstva MUS byli Antonín Koláček, Luboš Měkota a Oldřich Klimecký, členy dozorčí rady Jiří Diviš a Jacques de Groote.
Dle dokumentu zahájila švýcarská prokuratura vyšetřování 24. června 2005, a to proti Jacquesu de Grootovi ve věci praní špinavých peněz. Postupně případ nabýval na objemu a komplikovanosti. O necelé dva roky později, 30. května 2007, bylo vyšetřování rozšířeno na Jiřího Diviše, posléze bylo rozšířeno také o šetření skutku porušení norem řádné správy veřejného majetku. Dále bylo rozšířeno na Antonína Koláčka, Luboše Měkotu, Oldřicha Klimeckého, Marka Čmejlu a Petra Krause pro zpronevěru peněz, nepoctivou správu, falšování podpisů a podvod.„Lze tvrdit, že praní špinavých peněz bylo jejich hlavní profesí.“
Příběh společnosti, která koupila sama sebe, se dle prominentního deníku Neue Zürcher Zeitung řadí vedle procesu s členy motorkářského gangu Hells Angels k tomu nejbrizantnějšímu, čím se tamní prokuratura v posledních letech zabývala. Závěr obžalovacího spisu českým uhlobaronům rozhodně nelichotí. Po mnohaleté detektivní práci trojice švýcarských státních zástupců (Graciella de Falco Halemannová, Gérard Sautebin a Luc Leimgruber) konstatuje: „Praní špinavých peněz zasvětili obžalovaní část svého profesního života. Právě z těchto aktivit pobírali pravidelný příjem. Lze tvrdit, že praní špinavých peněz bylo jejich hlavní profesí.“ Hlavní prokurátorka ve své závěrečné řeči citovala dokonce slova bývalého českého prezidenta Václava Havla o mafiánském kapitalismu v devadesátých letech.
Švýcarská ukázka a český konec
Rozhodnutí soudu zajisté potěšilo také švýcarského generálního prokurátora Michaela Laubera, který se dnešního vynesení rozsudku zúčastnil osobně. Již na úvod procesu totiž pro noviny Le Temps poznamenal, že pokud by se bellinzonský soud postavil proti prokuratuře, obžalovaní by mohli požadovat odškodné v milionech švýcarských franků. Kdyby naopak dal soud prokuratuře za pravdu, Švýcarsko by ukázalo, že „přijímá odpovědnost na mezinárodní úrovni proti trestným činům, které se staly na jeho území“.Proti rozsudku se mohou obě strany jako k poslední instanci odvolat k federální tribunálu v Lausanne
Proti rozsudku se mohou obě strany jako k poslední instanci odvolat k federální tribunálu v Lausanne, který se v takovém případě zaměřuje na to, zda soudy nerozhodovaly v rozporu s federálními zákony.
Bývalí manažeři MUS Antonín Koláček, Marek Čmejla, Jiří Diviš, Oldřich Klimecký a Petr Kraus čelí obvinění také v České republice. Policie tuto pětici podezřívá, že z MUS vyvedla 150 milionů dolarů, tedy přes tři miliardy korun, které pak využila na nákup akcií MUS. Loni v říjnu jim přibylo obvinění z podvodu při privatizaci této firmy v roce 1999. Podle žalobce způsobili státu škodu přes 1,6 miliardy korun.
Bellinzonský verdikt se týká i českých prokurátorů, konkrétně pak žalobců Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, kteří vloni vyšetřování případu obnovili. Platí totiž zásada, že člověk nemůže být dvakrát odsouzen za tutéž věc. „Tento princip platí jak v českém, tak ve švýcarském právu, a my jej samozřejmě musíme respektovat,“ říká v rozhovoru se serverem iHned.cz olomoucký státní zástupce Petr Šereda, který v současnosti českou větev případu Mostecké uhelné dozoruje.
Případu Mostecké uhelné společnosti se věnujeme v rubrice HOT TOP.
