Městský soud v Praze v úterý 22. září pod předsednictvím Luboše Vrby rozhodl o vydání trojice okolo Libanonce s ukrajinským pasem Alího Fajáda do USA. Zatím však jen na papíře. Do hry totiž ještě vstoupí Vrchní soud v Praze, který už jednou rozhodnutí o vydání Alího Fajáda, Faouzího Jabera a Chálida Marabího zrušil. Jejich obhájci se totiž proti verdiktu opět odvolali. Článek ponecháváme v původním znění.
Letadla se zásilkou drog, dohody s legendárním zbrojířem Viktorem Butem i ztracení Češi v Libanonu. Případ okolo Alího Fajáda by už teď vyšel na román. V pondělí 14. září se však u Městského soudu v Praze rozplétalo, zda bude se dvěma svými „komplici“ vydán do USA. Tam mu za údajný obchod se zbraněmi a kokainem hrozí doživotí.
Ačkoli se očekávalo, že verdikt padne v pondělí, nakonec se předseda senátu Luboš Vrba omluvil a vzhledem ke složitosti jednání odročil na úterý 22. září. Během líčení, kterého se účastnili kromě Fajáda i Faouzi Jaber a El Marabí, byla místy atmosféra krajně vypjatá. Trojici, která od loňského jara čeká ve vazební věznici na pražské Ruzyni, jak extradiční řízení dopadne, nejvíce rozlítily dodatečné materiály z USA. Ty si městský soud vyžádal na základě rozhodnutí nadřízeného Vrchního soudu v Praze.
Připomeňme, že zatímco městští soudci s vydáním souhlasili, vyšší instance naopak v květnu verdikt zrušila a přikázala nové projednání. Vrchnímu soudu vadilo, že se dostatečně neřešila otázka policejní provokace ani záruky, že obviněným v USA nehrozí nelidské zacházení.
„Národní úřad pro kontrolu obchodu s drogami (DEA) v žádném případě obžalované nelákal ke spáchání trestného činu, který předtím neměli v úmyslu spáchat. DEA vyšetřoval Faouziho Jabera s dlouhou historií trestné činnosti včetně distribuce drog a obchodování se zbraněmi,“ napsali Američané do dokumentu ze 4. září, který následně zaslali do Prahy.
Podivná minulost
Úřad DEA je v případu stěžejní, neboť jeho agenti se v průběhu více než roku scházeli s obviněnými. Jejich schůzky se odehrály v Akře, metropoli Ghany, i ve Varšavě a v Praze, kde byli loni zatčeni. Američané stavějí své obvinění na tom, že jim Fajád chtěl prodat arzenál, který zahrnoval i protiletadlové střely Igla, ačkoli věděl, že jde o zbraně pro teroristickou organizaci FARC v Kolumbii. Ta bojuje nejen s tamní vládou, ale i s americkými vojáky, kteří jsou v jihoamerickém státu nasazeni.
Ve výčtu podivné minulosti Faouziho Jabera, údajného poradce ghanského prezidenta, který stál na začátku příběhu, je pozoruhodná především zmínka o nejznámějším dealerovi zbraní – Ukrajinci Viktoru Butovi |
Ve výčtu podivné minulosti Jabera, údajného poradce ghanského prezidenta, který stál na začátku příběhu, je pozoruhodná především zmínka o nejznámějším dealerovi zbraní – Ukrajinci Viktoru Butovi, jehož životní příběh ztvárnil Hollywood ve filmu „Obchodník se smrtí“. Ten byl před sedmi lety zadržen při podobném fingovaném obchodu rovněž agenty DEA v Thajsku a následně vydán do USA.
„Jaber důvěrnému zdroji DEA také řekl, že byl ve spojení s Viktorem Butem, notoricky známým obchodníkem se zbraněmi, který byl v roce 2011 usvědčen z konspirace a prodeje zbraní pro FARC,“ uvedlo americké ministerstvo spravedlnosti do zprávy. Podle jejich informací Jaber koupil od Buta loď s nákladem ručních zbraní.
Hlasitý nesouhlas
Na jiném místě se zase rozepsali o roli Fajáda, který byl v inkriminované době zaměstnancem ukrajinského státního podniku Ukrspecexport, jenž obchoduje se zbraněmi. Kromě toho také radil bývalému ministrovi obrany Ukrajiny. „Inicioval osobní setkání se zdrojem DEA v Paříži, kde Fajád potvrdil, že zbraně jsou nakupovány ze zisků z pašování drog,“ uvádí zpráva z USA.
Alí Fajád se stejně jako další dva obvinění proti zprávě z USA opakovaně a místy velmi hlasitě ohradil |
Mimo to Fajád také nabídl, že zajistí certifikáty koncového uživatele z Ekvádoru, ačkoli věděl, že to není možné. „Doporučil protiletadlovou raketu a zařídil metodu komunikace, ve které se diskutovaly ceny za zbraně,“ uvedly USA na Fajádovu adresu.
Ten se však stejně jako další dva obvinění proti zprávě z USA opakovaně a místy velmi hlasitě ohradil. Jabera dokonce předsedající vyzval, aby se zklidnil, jinak ho nechá vyvést ze soudní síně. Všichni shodně tvrdili, že jde o policejní provokaci. „Jabera jsem předtím viděl jednou nebo dvakrát. Moje práce byla úplně legální,“ odmítl konstrukci obvinění Fajád.
Znovu těsně před líčením
Fajádův advokát Vladimír Řičica navíc upozornil, že už je to podruhé, co se důležité dokumenty k případu objevily těsně před soudním líčením. Poslední dokumenty dorazily z USA v pátek 11. září, takže obhajoba neměla čas si materiál pečlivě nastudovat. I proto právní zástupci obviněných žádali odročení.
Fajádův advokát Vladimír Řičica upozornil, že už je to podruhé, co se důležité dokumenty k případu objevily těsně před soudním líčením |
„Jsem hluboce přesvědčen, že dochází k závažnému porušení práva na obhajobu. Obhájci jsou postaveni do jakési formální role,“ uvedl advokát Řičica. Podobně jako jeho kolegové v závěrečné řeči požadoval zamítnutí vydání do USA a propuštění klienta na svobodu.
Předsedající Vrba sice zřejmě původně počítal, že jeho senát vynese verdikt už v pondělí 14. září, po téměř hodinové přestávce na rozmyšlenou však raději rozhodnutí o týden odložil. Nicméně konečné slovo v případu vydání trojice do USA bude mít ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
Podivné okolnosti Fajádova vydáníTajní agenti Národního úřadu pro kontrolu obchodu s drogami (DEA) začali prověřovat možné nelegální transakce v říjnu 2012 v Ghaně. V dubnu 2014 pak ukončili případ v Praze, a to zatčením Alího Fajáda, Faouziho Jabera a Chálida Marabího. O jejich vydání požádaly USA, které je viní ze spiknutí s cílem zabít vojáky, z prodeje raket země–vzduch, podpory teroristické organizace, prodeje kokainu a z praní špinavých peněz. Letos v dubnu o vydání rozhodoval Městský soud v Praze, který extradici do USA odsouhlasil. Jenže proti verdiktu se obvinění odvolali. O kauze tak rozhodoval 18. května Vrchní soud v Praze. Předseda senátu Vladimír Král dospěl k závěru, že je nutné prvoinstanční verdikt v celém rozsahu zrušit. „Zůstává nezodpovězeno, zda se do takové činnosti s cílem jejího odhalení agenti DEA jen zapojili, nebo zda takovou činnost přímo vyvolali. V této souvislosti jsou dosavadní důkazní tvrzení ze strany dožadujícího státu natolik vágní, že nelze bezpečně posoudit, která z možných variant v dané věci platí,“ uvedl Král v odůvodnění. Požadoval, aby si městský soud vyžádal další podklady z USA, a to i záruky humánního zacházení s vězni arabského původu v tamních věznicích. V létě se odehrála ještě jedna pozoruhodná záležitost. Dne 18. července se v údolí Bikáa v Libanonu ztratila skupina šesti osob. Oficiálně jsou pohřešovaní. Neoficiálně se mluví, že byli uneseni. Ve skupině pohřešovaných je mimo jiné Fajádův bratr, který byl řidičem skupiny. Dalším účastníkem cesty pak byl Jan Švarc, právní koncipient v kanceláři Fajádova obhájce Vladimíra Řičici. Pozoruhodné je, že mezi cestujícími se objevil i Martin Psík, který v minulosti pracoval v armádě a účastnil se mimo jiné i mise v Afghánistánu. Okamžitě se objevily informace, že jejich zmizení souvisí s Fajádovým případem. Spekulace zesílily poté, co na Pražský hrad dorazil dopis od anonyma, který údajně nabízel za Fajádovo osvobození propuštění zadržovaných Čechů v Libanonu. Fajádova rodina i jeho advokát spojitost obou případů odmítají. |
