Kdo se pokusí zachránit OKD? Otázka, na niž se novináři snažili najít odpověď posledních několik měsíců, nakonec vyústila překvapivě jednoduše a logicky. Tím, kdo se nyní pokouší udržet krachující firmu při životě, není nikdo jiný než soudem dosazený insolvenční správce Lee Louda. Jak uvedl před Krajským soudem v Ostravě, staví se jednoznačně pro přijetí reorganizace, v jejímž rámci zůstane chod OKD zachován. Naopak za nesmyslnou považuje variantu konkurzu, který by pravděpodobně znamenala rychlé ukončení těžby a okamžité propuštění horníků.
„V rámci reorganizace je možné pokračovat v provozu dlužníkova podniku, vytěžit zásoby, u kterých již byly do přípravy těžby investovány nemalé částky, a postupně a řízeně jednotlivé doly utlumovat,“ uvádí Louda v přípisu, který soud v pondělí 1. srpna zveřejnil v insolvenčním rejstříku. Reorganizaci považuje za výhodnější jak pro firmu samotnou, tak pro stát (byť o jeho roli explicitně nemluví) a především pro samotné věřitele.
Nejméně pět miliard korun
Právě ti se sejdou na první schůzi, jež se v Ostravě koná příští týden, a budou o dalším osudu těžební společnosti zaměstnávající přibližně 9500 lidí rozhodovat. Dá se očekávat, že jak oni, tak samotný soud se přikloní na Loudovu stranu. Správce totiž ze všech přihlášených pohledávek, jejichž úhrn činí více než 20 miliard korun, valnou většinu popřel. Držitelé pohledávek v hodnotě více než 17 miliard korun, včetně majoritních akcionářů sdružených v uskupení Ad Hoc Group, tedy budou při rozhodování o reorganizaci ze hry. Pro ty zbývající bude jedině logické držet se správcem basu.
Případný kupec OKD by navíc jejich provozem musel vydělat nejméně pět miliard korun, které by podle Loudy musel použít na náklady spojené s budoucím útlumem dolů. Nedá se proto počítat s tím, že by se objevila přehršel zájemců. |
„Konkurz podle analýzy insolvenčního správce nezbytně předpokládá, že OKD budou prodány nebo bude provoz podniku zastaven,“ varuje Louda s tím, že společnost nakumulovala tolik dluhů, že ani případný prodej by je nemohl uspokojit. „Jinými slovy, pro přihlášené věřitele by tento postup s velkou pravděpodobností znamenal nulové plnění,“ upozorňuje správce.
Případný kupec OKD by navíc jejich provozem musel vydělat nejméně pět miliard korun, které by podle Loudy musel použít na náklady spojené s budoucím útlumem dolů. Nedá se proto počítat s tím, že by se objevila přehršel zájemců. I když někteří podnikatelé, jako miliardář Pavel Tykač nebo Petr Otava mladší ze skupiny Metalimex, v minulých měsících o OKD projevili zájem, samotnému insolvenčnímu správci prý žádná konkrétní nabídka nedorazila.
Nedostatek hotovosti
Jak už LN informovaly, mezi největší věřitele, jejichž nároky Louda neuznal, patří kromě Ad Hoc Group též skupina Metalimex nebo mezinárodní bankovní důmCitibank, který zastupuje držitele dluhopisů vydaných matkou OKD, skupinou NWR. Tito věřitelé nejsou ze hry nadobro. Mají ještě možnost dodatečného uznání svých pohledávek žalobou. Její vyřízení ale může klidně trvat několik let. V případě neúspěchu by se mohli obrátit i na mezinárodní arbitráž.
Těžební firma má nyní hlavní problém s nedostatkem hotovosti. Koncem června jí zbývalo na účtech 934 milionů korun, což není mnoho vzhledem k tomu, že každý měsíc vydává na platy 400 až 500 milionů korun. |
Fakt, že po odečtení odmítnutých přihlášek dluží OKD „jen“ necelé tři miliardy korun, vypadá pro budoucnost společnosti na první pohled nadějně. Těžební firma má ale nyní hlavní problém s nedostatkem hotovosti. Koncem června jí zbývalo na účtech 934 milionů korun, což není mnoho vzhledem k tomu, že každý měsíc vydává na platy 400 až 500 milionů korun. Měsíc co měsíc ostatně končí hospodaření OKD v záporných číslech.
Vláda již přislíbila společnosti půjčku 700 milionů korun, která na nějakou dobu pomůže situaci společnosti stabilizovat. S veřejnými zdroji ostatně počítá i reorganizační plán, jehož součástí je též brzké uzavření ztrátového dolu Paskov. Do konce roku 2018 chce management firmy také ukončit těžbu v oblasti Lazy a utlumit ji v oblasti Darkov.
Provozní úvěr OKD nemá svolení Evropské komise. Hrozí nedovolená veřejná podpora.Půjčka pro těžařskou firmu OKD, kterou minulý týden schválila vláda, může České republice přinést komplikace. Provozní úvěr ve výši 700 milionů nemá dobrozdání Evropské komise (EK), že nejde o nedovolenou veřejnou podporu. Kdyby se ukázalo, že o ni jde, není vyloučeno, že příběh skončí až před Soudním dvorem EU. Stát se to může docela snadno, některé nutné podmínky OKD nesplňuje. Jednu veřejnou podporu už těžařská společnost má, stát se zavázal, že na sebe vezme sociální náklady spojené s propouštěním horníků z dolu Paskov. O jiných dolech se dosud nemluvilo, stejně jako o penězích na platy, a už vůbec o těch na investice do budoucí těžby. Právě ty jsou součástí vládou schváleného úvěru. Zhruba 285 milionů má jít na přípravu nových porubů. Podpůrné peníze by ale měly být jen na útlum těžby směřující k uzavření dolů. Porušení pravidel Kvůli tomu ministerstvo financí trvalo na tom, že do usnesení schváleného minulý týden přibyla podmínka, která tam původně nebyla: „Vláda souhlasí se způsobem poskytnutí provozního úvěru (...) za současného zajištění dluhu zástavou celého závodu OKD, a to vše pod podmínkou, že ministr průmyslu zajistí soulad úvěru s pravidly o poskytování veřejné podpory.“ Soulad zajištěný není, komunikace s Bruselem o dalších penězích pro krachující těžaře dosud běžela jen na neformální úrovni, samotné řízení pak zabere asi tři měsíce. To je termín dávno za datem, kdy OKD potřebuje peníze z úvěru použít. Příští čtvrtek bude výplatní den a firma už na mzdy pro horníky nemá peníze, chybí jí asi 114 milionů. To znamená, že OKD začne podporu čerpat dřív, než Evropská komise rozhodne, je-li to veřejná podpora, a když ano, neohrožuje-li hospodářskou soutěž. Už to samo o sobě je porušením pravidel. Na toto riziko upozorňoval ve svých pracovních vyjádřeních pro vládu i antimonopolní úřad. „Na odvětví těžby uhlí se pravidla veřejné podpory jednoznačně vztahují. I v případě slučitelné veřejné podpory je nicméně stát povinen vyčkat s jejím poskytnutím do doby schválení Evropskou komisí, jinak jde formálně o protiprávní podporu,“ napsal v dubnu. Privátní sféra Ministerstvo průmyslu a obchodu chce v první řadě zkusit Brusel přesvědčit, že provozní úvěr pro OKD vůbec veřejnou podporou není. „Vycházíme z předpokladu, že úvěr bude poskytnut za stejných podmínek, za jakých by byl ochoten jej poskytnout soukromý sektor bez jakékoli ingerence státu, a hlavně že bude splacen na základě modelu dalšího fungování společnosti OKD,“ sdělil mluvčí ministerstva František Kotrba. Má to dva háčky. Soukromá sféra podle všeho není ochotná firmě, která dluží více než 17 miliard, půjčku dát. O tom svědčí, že se zvažovala varianta, podle níž by si ve prospěch OKD vzaly půjčku Severočeské doly, a pak také nedávná slova ministra financí Andreje Babiše (ANO), že podle jeho informací žádná banka nechce insolventním těžařům půjčit. Druhý háček je v zajištění splacení dluhu, protože ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) v televizi Prima prohlásil, že je dost možné, že část peněz stát zpátky nikdy nedostane. Evropská komise v rámci svojí prověrky „povolenosti“ sleduje i mediální výstupy. Pro test nedovolené podpory je klíčové, jestli by společnost získala za stejných podmínek peníze i od privátní sféry. Zpětné schválení Pokud se české straně nepodaří prokázat, že provozním úvěrem nedává OKD výhodu, na niž by jinak firma nedosáhla, nastane problém. „Pak by se mohlo jednat o protiprávní podporu, která by však mohla za určitých podmínek být Evropskou komisí schválena zpětně,“ dodal Kotrba s tím, že dosud nepadlo rozhodnutí o uzavření žádného ze čtyř dolů OKD. Jasný plán s jasným datem pro definitivní uzavření těžebních lokalit je stěžejní podmínkou, za které Brusel veřejnou podporu dovoluje. Případy, kdy EK navzdory pravidlům schválí podporu zpětně, se stávají. Zkušenost s tím má i Česká republika. V dubnu 2009 dala státní firma Osinek půjčku Českým aeroliniím, sama už tehdy byla v likvidaci a podle deklarace se snažila najít příležitost pro investici, protože měla moc volných peněz. V srpnu ČSA spadly do obtíží a začalo být jasné, že splacení půjčky je nad její síly. V květnu 2010 vláda společnosti dluh odpustila, čímž se úvěr změnil ve veřejnou podporu. S odkazem na ČSA chce teď Česká republika přesvědčovat Evropskou unii, s laděním argumentů pomáhá ekonom Milan Mejstřík, který v době, kdy se ČSA potýkala s problémy, seděl v jejich dozorčí radě. Zároveň má Mejstřík firmu, která se specializuje na hledání přiléhavých řešení obzvlášť obtížných problémů, do nichž se stát či korporát dostane. Restrukturalizace Srovnání s Českými aeroliniemi ale kulhá. Tehdy mohla česká strana prokázat, že v době, kdy dal ČSA úvěr Osinek, úvěrovaly leteckou společnost i banky. Problém s hotovostí na ČSA padl až několik měsíců poté, co se smlouva o půjčce podepsala. To se o OKD říci nedá, naopak je jasné, že cílem půjčky je, aby těžařská společnost ze dne na den neskončila. „Vláda se svým usnesením vyjádřila ve prospěch zachování chodu těžebního podniku z důvodu zachování bezpečnosti dolů a odvrácení škod z náhlého přerušení činnosti, které by hrozily v případě konkurzu, za kterým by mohla nastat náhlá likvidace společnosti,“ řekla Gabriela Štěpanyová z ministerstva financí. Schválení půjčky je signálem věřitelskému výboru, aby si místo konkurzu vybral restrukturalizaci. Tedy pozvolný útlum těžby a postupné zavírání dolů až do roku 2023. Věřitelský výbor se sejde příští čtvrtek 11. srpna, ve stejný den, kdy OKD potřebuje rozeslat mzdy svým zaměstnancům. Když nebude restrukturalizace, nebude ani úvěr. „Teď se dojednává smluvní dokumentace, což není úplně jednoduchý proces, a bude to muset schválit prozatímní věřitelský výbor a případně i já,“ řekl insolvenční správce OKD Lee Louda. Kateřina Surmanová |
Jak jsou na tom OKD?
Zdroj: Insolvenční rejstřík |
