Klimatolog Farda: Návrat k původnímu klimatu je z říše fantazie

Slova o „vlně tropických veder“, která znějí v celém Česku i Evropě, nejsou přesná. Vědci se shodují, že nejde jen o „vlnu“. Teploty, které nyní považujeme za extrémní, se stávají běžným klimatickým úkazem. „Změna klimatu je nyní už natolik pokročilá, že o nápravě v podobě návratu do minulého stavu se nemá cenu bavit, to už patří do říše fantazie,“ říká v rozhovoru pro LN klimatolog Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Meteorologicky lze nynější údaje z teploměrů vysvětlit prostě: způsobují je dvě tlakové výše spojené pomyslným hřebenem, které nad Evropu ženou horký vzduch. Což je celkem obvyklé, běžná však není doba, po kterou horka a související sucha trvají. Nadprůměrné hodnoty přitom mohou vydržet až do zimy. „Klimatologické modely ukazují, že vlny veder budou čím dál častější, byť nelze kvantifikovat, jak často budou nastávat. Obecně lze říct, že maximální teploty budou vyšší a v průměru potrvají delší dobu,“ potvrzuje svého kolegu Fardu vědec Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.

Umírněné odhady předpokládají, že se během tohoto století zvýší průměrná teplota vzduchu o dva stupně Celsia. Extrémní předpovědi hovoří až o pětistupňovém růstu. V důsledku se podle Fardy z Česka může stát země, kde panuje počasí, jaké nyní známe ze Středomoří. Jen bez moře. To se projeví na přírodě. Rostliny i zvířata, jimž se dosud dařilo v nižších polohách, se budou přesouvat do hor. Tento trend je už dnes podle vědců patrný například u smrku, který trpí suchem a v důsledku kůrovcem.

„Je pravděpodobné, že pro budoucí generaci dětí bude smrk poměrně exotický strom, který uvidí běžně jen na horách. Změna klimatu je však i výzvou a novou příležitostí. Třeba pro pěstitele a zahrádkáře. Začíná se u nás dařit subtropickým rostlinám,“ říká Farda a zmiňuje některé druhy fíkovníků nebo granátová jablka. Přizpůsobit se nedostatku vody se bude muset průmysl i zemědělství. Podle Lhotky se proměna klimatu neprojevuje hned a lidé nevidí možné následky.

„Panuje shoda, že je dobré dělat věci, které lidé ocení okamžitě a zároveň jsou dobré do budoucna jakožto příprava na teplejší klima. Třeba podpora výstavby parků ve městech s vodními prvky, lagunami nebo jezírky,“ doporučuje Lhotka.

LIDOVÉ NOVINY: V Evropě nyní padají teplotní rekordy. Je to dáno něčím specifickým pro jednotlivé země, nebo je to jednotný vliv?

FARDA: Větší část Evropy je pod dominujícím vlivem azorské a severoruské tlakové výše, které jsou spojeny tu více, tu méně silným hřebenem vysokého tlaku vzduchu. V důsledku toho proudí velmi teplý vzduch nejen k nám, ale i do vysokých zeměpisných šířek ve Skandinávii. Tato konstelace se vyskytuje nad Evropou vcelku běžně, co ji však nyní činí nebezpečnou, je neobvyklá délka a intenzita této epizody. Navíc její konec je, zdá se, stále v nedohlednu.

LIDOVÉ NOVINY: To není žádná relevantní předpověď, kdy by mohla tato epizoda skončit?

FARDA: Obávám se, že nikoliv. Navíc v komunitě meteorologů, třeba z Británie, zazněly i hlasy, že by současná situace, kdy se systém azorské a ruské tlakové výše stará o vysoké teploty a nízké srážky, mohla vydržet až do zimy. To je krajně pesimistický odhad. Optimisticky lze dodat, že počasí se nakonec vždy změní a navzdory krajně nepříjemným teplotám u nás stále alespoň trochu prší z bouřek. To sice není optimální druh deště, protože voda se rychle odpařuje a odtéká a málo se vsakuje, ale je to lepší než úplné sucho.

LIDOVÉ NOVINY: Jak neobvyklé to je? Takhle dlouhá a intenzivní vlna veder ještě v historii nebyla?

FARDA: Pokud se bavíme jen o letošním létě, výjimečné není. Bohužel ale sucho trvá už několik let, a to je situace hodně nepříjemná. Od roku 2012 každý rok zažíváme silnější epizodu sucha. Do toho se přidávají teplé a na sníh slabé zimy, což znamená, že půda a podzemní vody se nedoplní.

Taková podrobná měření jako v dnešní době se provádějí v zásadě pouze několik desítek let a na této časové škále už to zřejmě bude výjimečná situace. Pokud se podíváme hlouběji do historie, například za poslední tisíciletí, tam by se podobných situací mohlo najít více. Z té doby však nemáme žádná měření, dostupné mohou být pouze archivní záznamy z kronik, jež se poměrně obtížně interpretují.

LIDOVÉ NOVINY: Dvacáté století je považované za nejteplejší. V letech 2000 až 2010 bylo však ještě tepleji. Bude se postupně oteplovat a o kolik stupňů?

FARDA: Roky 2015 až 2017 byly z globálního hlediska nejteplejší. Vycházíme z toho, že ve 21. století bude růst teplot vzduchu pokračovat. I když se mohou objevit kratší období, kdy tento růst nebude výrazný nebo přechodně poklesnou teploty. Neumíme přesně říci, o kolik stupňů se během tohoto století průměrná teplota zvýší, ale zdá se, že je rozumné čekat změnu teploty mezi dvěma a pěti stupni. Pro Českou republiku se může každý občan podívat na naši webovou aplikaci www.klimatickazmena. cz, kde najde výhled podle různých modelů a scénářů.

LIDOVÉ NOVINY: V případě, že se oteplí o pět stupňů, jaké to bude mít dopady?

FARDA: Na to se snaží odpovědět odborníci z oborů, jako je lesnictví a zemědělství. Zjednodušeně řečeno by naše klima odpovídalo Středomoří, bohužel ale bez moře.

LIDOVÉ NOVINY: Říkal jste, že se může vyskytnout kratší období, kdy nebude nárůst tepla výrazný. O jak dlouhých obdobích mluvíme? O roku, desetiletí?

FARDA: Ano, zřejmě by šlo o jednotlivé roky, možná až jedno desetiletí.

LIDOVÉ NOVINY: Co bude oteplování znamenat pro biodiverzitu? Jaké druhy to potlačí a jakým to naopak pomůže?

FARDA: Při této pro přírodu velmi rychlé změně se budou hranice rozšíření jednotlivých druhů zvířat a živočichů posouvat na sever či do vyšších nadmořských výšek. Významným příkladem je osud smrku v našem lesnictví, pro nějž se podmínky v nížinách i středních nadmořských výškách stávají rychle neúnosné a je ničen jak suchem, tak lýkožroutem, kterému teplé a suché klima velmi vyhovuje.

Je pravděpodobné, že pro budoucí generaci dětí bude smrk poměrně exotický strom, který v přírodě uvidí běžně jen na horách. Příjemnější změnu mohou pocítit zahrádkáři, protože se u nás začíná dařit subtropickým rostlinám. Velkým problémem zase může být šíření nemocí dříve typických pro tropy a subtropy do střední Evropy.

LIDOVÉ NOVINY: Jakým subtropickým rostlinám se už u nás daří?

FARDA: Nejde jen o subtropy a rostliny. Klíšťata, která dříve na horách nebyla, se díky vzrůstu teplot rozšířila i do hor. Podobně se šíří na sever a do hor i jiný teplomilný hmyz, třeba kudlanka nábožná. Meruňky a broskvoně jsou dnes vidět na každé druhé zahradě na Vysočině. V alespoň trochu teplejších oblastech, a to nejen na jižní Moravě, se začíná dařit i venku mrazuvzdornějším variantám fíkovníků a granátových jablek.

LIDOVÉ NOVINY: A pokud jde o ty nemoci?

FARDA: Často se mluví o riziku šíření malárie, vhodné druhy komárů coby přenašečů už u nás žijí. Zatím se u nás nevyskytují infikovaní lidé, kteří by spustili šíření nemoci. To se ale může změnit v důsledku masivní ilegální migrace, kterou Evropa zažívá.

LIDOVÉ NOVINY: Kdo může sehrát největší roli v nápravě? Je to průmysl nebo třeba zemědělství?

FARDA: To je celospolečenská téma, hlavní zátěž ale nepochybně ponese zemědělství. To je logické, protože na vodě nejvíce závisí. Změna klimatu je nyní už natolik pokročilá, že o nápravě v podobě návratu do minulého stavu klimatu se nemá cenu bavit, to už patří do říše fantazie. Usilovat proto musíme o zpomalení trendu, zmírnění dopadů a hlavně se musíme přizpůsobit. Velké změny čekají jak průmysl, tak zemědělství a nemá příliš velkou cenu je odsouvat či před nimi zavírat oči. Tím vše jen zhoršíme a prodražíme.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké konkrétní změny tedy průmysl a zemědělství čekají?

FARDA: Konkrétní vhodné změny musejí specifikovat zejména lidé z těchto oborů, my jako klimatologové jim poskytujeme informace, že situace s vodou se v budoucnu zřejmě bude nadále zhoršovat a oni se na to musejí připravit.

LIDOVÉ NOVINY: A s čím se budeme potýkat individuálně?

FARDA: Nynější sucho a vysoké teploty jsou takový varovný prst. My je nyní chápeme jako anomálie či extrém, protože v minulosti to obvyklé nebylo. Ale v budoucnu nynější počasí může být novým normálem.

LIDOVÉ NOVINY: Vědci podobné scénáře předpovídali. Nyní se ale shodují, že situaci podcenili a změny přicházejí rychleji a s větší intenzitou. Jaké jsou scénáře teď, ať už ty umírněné, nebo extrémní?

FARDA: Tyto diskuse se vedou právě pod vlivem současné epizody sucha a veder, a tudíž je tím náš náhled ovlivněný a je pesimističtější. Je stále možné, že se změna v nejbližších desetiletích zpomalí a extrémů ubyde. Bylo by ale pošetilé se na to spoléhat, spíš bychom to měli chápat jako darovaný čas pro přípravu na vzdálenější budoucnost. Podle jednotlivých aktuálních scénářů se dá očekávat změna proti referenčnímu období z let 1971 až 2000 o dva až pět a půl stupně.

LIDOVÉ NOVINY: Hrozí, že si Česko, respektive Evropa, bude muset vyrábět vodu, podobně jako třeba Izrael odsolováním?

FARDA: Je třeba počítat s rostoucími problémy v dostupnosti vody pro zemědělství, průmysl i přímou spotřebu lidmi. Je tedy třeba zavádět opatření k šetření vodou, ať už pitnou, nebo obecně v krajině. Získávání vody odsolováním je alternativa pro Středomoří, u nás by byla možná jen cesta získávat vodu přímou kondenzací ze vzduchu. Je ale třeba říct, že na velké škále by to bylo velmi drahé a extrémní opatření.

LIDOVÉ NOVINY: Samotné šetření vodou ale asi stačit nebude, nebo ano?

FARDA: Různé formy šetření vodou, jako jsou změny v krajině, které zvyšují její schopnost vodu zadržovat, šetrné zemědělství, kvalitní a transparentní management vodárenských sítí a efektivní využívání vody v průmyslu a domácnostech je 95 procent věcí, jež můžeme a musíme udělat. Zbytek tvoří málo efektivní či potenciálně riskantní technologie, kterými je zmíněná přímá kondenzace vody ze vzduchu.

Ale jsou to třeba i techniky vyčesávání vody z mlh, které mají smysl jen tam, kde je dostatečně často mlha, tedy zejména v horách. Také je možnost umělého vyvolávání deště podobně jako v Číně, ale tam nevíme, kde přesně a jak voda vyprší. Navíc tomu v Evropě brání legislativa. A nakonec je nutné dodat, že neustálý růst počtu obyvatel České republiky a Evropy je z hlediska budoucího zásobování vodou jednoznačně nebezpečný jev.