Bývalý předseda takzvané úřednické vlády Jan Fischer strávil v osmdesátých letech v komunistické straně dlouhých devět let. V současnosti je jedním z favoritů prezidentských voleb. Poté, co se pustil v roce 2009 do politiky, neměl problém o své komunistické minulosti na veřejnosti hovořit. Letos v březnu přiznal, že to byla chyba. V rozhovoru pro úterní MF Dnes pak řekl, že by jako prezident nejmenoval vládu opřenou o KSČM. Vzhledem k Fischerově minulosti však tato slova působí jaksi divně, navíc jako prezident by ani takovou pravomoc neměl.
V úterý 23. října padla v rozhovoru pro MF Dnes otázka, jak by se Fischer zachoval jako prezident, kdyby do vlády měli po příštích sněmovních volbách namířeno komunisti. Expremiér odpověděl:
„Nejprve bych pověřil jednáním o sestavení vlády vítěze voleb, a předpokládám, že to by komunisté nebyli. Kdyby mi tato osoba přinesla návrh vlády, který by znamenal vládnutí s KSČM, zkrátka a dobře bych ten návrh neakceptoval. I kdybych tak vyčerpal své dva pokusy a pak už to jmenování skončilo ve sněmovně.“
V další odpovědi pak ještě řekl: „Respektuji, že KSČM je parlamentní strana, která zde legálně působí, ale já se prostě vymezuji vůči jakékoliv extremistické straně. Nedávno jsem si znovu prošel programové dokumenty KSČM. Ta strana se nevyrovnala se základním zahraničněpolitickým ukotvením této země. Má vysoce negativní postoj k Evropské unii, k NATO, k působení našich misí… Pak mi taky vadí, že si nechala svůj název.“
K tomu dvě poznámky. Podívá-li se Fischer do Ústavy, zjistí, že s neakceptováním vlády opřené o KSČM to nebude mít zrovna jednoduché. V ústavním dokumentu totiž stojí, že prezident „jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi“. Že by ale takovou věc Fischer nevěděl? Těžko. Možná se jen ve své odpovědi unáhlil a prostě se jen dopustil chyby v rozhovoru.
Anebo to byl ze strany statistika Fischera vědomý kalkul a programový pokus o získání přízně u občanů, kterým by potenciálně mohla jeho někdejší rudá knížka vadit? Pokud by to byla pravda, jedná se z Fischerovy strany o populismus hnaný bezmeznou touhou po úspěchu ve volbách. Vzhledem k voličům by pak bylo férovější o KSČM raději mlčet.
