Konec poplatků? Milion receptů navíc

Ačkoliv cena za krabičku léků letos díky snížené sazbě DPH poklesla, na úsporách ve výdajích zdravotních pojišťoven se zlevnění léčiv neprojevilo.

„Pokles DPH je negován vlivem zrušení regulačních poplatků a náklady na léky rostou,“ hlásí například Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZPMV). Za letošní první pololetí eviduje nárůst nákladů na léky na recept ve výši 5,5 procenta. Počet receptů se zvedl dokonce o osm procent.

Němečkovy plané sliby

V posledních letech výdaje za receptové léky oscilovaly kolem 35 miliard korun. Ostatní hlavní zdravotnické segmenty ale spotřebovávaly stále více peněz, především nemocnice. Přesto ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a vedení Státního úřadu pro kontrolu léčiv ještě koncem května tvrdili, že snížení DPH na léky „má skutečný smysl“ a potvrzují se tak původní odhady o letošních ročních úsporách v rozsahu dvou až tří miliard korun.

„První zjištěná čísla odpovídají původním předpokladům,“ podpořil tehdy ministra ředitel lékového úřadu Zdeněk Blahuta. Jenže informace z pojišťoven mluví jinou řečí. Celkové výdaje za léky budou koncem roku pravděpodobně vyšší než loni, o úsporách nemůže být tedy řeč. Praktičtí lékaři se také kvůli zrušení poplatků za návštěvu ordinací potýkají s plnými čekárnami. A co by to bylo za vyšetření, kdyby pacient neodcházel s receptem?

Co vyšetření, to recepis

„Množství pacientů, kterým byly předepsány léky na recept, se meziročně za období leden až duben zvýšilo o 278 tisíc,“ vyčísluje Všeobecná zdravotní pojišťovna. Receptů bylo předepsáno ve stejném období o bezmála milion více.

Podle informací České průmyslové zdravotní pojišťovny například o pětinu vzrostla preskripce u léčiv proti nachlazení a kašli. Což je jednoznačný důsledek zrušení regulačních poplatků.

Naprostá většina léků v této skupině totiž stojí mezi 50 až 200 korunami, takže ještě loni mohlo pro pacienty hrát zásadní roli, zda se vydají k lékaři a zaplatí 30 korun nejprve jemu a pak ještě jednou v lékárně.

Náklady pojišťoven dále zvyšuje nutnost kompenzovat lékárnám zrušený 30korunový poplatek za předpis. „Proplácí se 12 korun za uznaný recept. Dosud jsme lékárnám uhradili přes 13 milionů,“ upřesňuje Jan Vomlela z Revírní bratrské pokladny. Tato instituce přitom patří k nejmenším na trhu, stará se o 430 tisíc klientů.

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra zase za první pololetí lékárnám za recepty vyplatila 45 milionů. V úhrnu za všechny pojišťovny dosáhnou celoroční kompenzace stovek milionů korun.

Stejně jako v minulých letech se i letos zvedá objem drahých léčiv, která předepisují specializovaná pracoviště. Jde například o biologickou léčbu, již užívají pacienti s rakovinou, revmatoidní artritidou či roztroušenou sklerózou, nebo o nákladné přípravky k léčbě vzácných onemocnění.

Úspory? Nemožné

Ani v následujících letech nelze očekávat, že by mohly prostředky z veřejného zdravotního pojištění na lécích šetřit. A to přesto, že před volbami politici z vládní koalice hýřili sliby o dramatických úsporách.

„Navzdory aktivní lékové politice realizované například systémem pozitivních lékových listů (seznam doporučených léků – pozn. red.) lze v roce 2016 očekávat nárůst nákladů na léky na recept přibližně ve výši 1,4 miliardy korun,“ uvádí mluvčí VZP Oldřich Tichý. Za celý trh může navýšení dosáhnout až 2,5 miliardy.

„Úspory se neudělaly a ani je udělat nepůjde. Trendy jim odporují - poptávka po zdravotní péči včetně nároků na léky poroste. Populace stárne, roste podíl chronicky nemocných a civilizačních onemocnění, nemoci se daří dříve diagnostikovat, rozvíjí se individualizovaná a zároveň drahá léčba,“ vysvětluje odborník na lékovou politiku Filip Vrubel ze společnosti Deloitte.

Komfortnější, ale dražší

Rozbor VZP jeho odhady potvrzuje. Více než půlmiliardový nárůst přinesou lékové novinky: „V roce 2016 lze očekávat vstup nových molekul v oblasti léčby hypertenze, diabetu a srážlivosti krve.“

Právě posledně jmenované léky patří mezi pět hlavních skupin léčiv, které se na vyšších nákladech budou podílet nejvíce. Pacienti dosud užívají především lék warfarin, který vyjde pojišťovnu měsíčně na padesátikorunu. Postupem času jich ale stále víc lékaři budou převádět na modernější a komfortnější přípravky. „A ty jsou řádově dvacetkrát dražší než původní léčba,“ upřesňuje Tichý.

Podobně odhadovaný přechod na moderní terapii cukrovky bude stát bezmála čtvrt miliardy navíc. Stodvacetimilionový růst odhaduje největší domácí pojišťovna i u potravin pro zvláštní lékařské účely. Předepisují se například onkologickým pacientům, aby neztráceli nebezpečně na váze