Blízký východ je pro výrobce a obchodníky se zbraněmi rájem. Dopady některých transakcí ale bývají nečekané. V červenci 2006 odstartoval měsíc trvající válku mezi Izraelem a libanonským Hizballáhem incident, při kterém šíitská guerilla přepadla pohraniční hlídku židovského státu. Zahynulo dvanáct izraelských vojáků, dva z nich byli odvlečeni do Libanonu.
Následné izraelské vyšetřování ukázalo, že Hizballáh k útoku použil i americký kulomet Browning, který v minulosti patřil do arzenálu židovského státu. V osmdesátých letech však Izraelci tuto zbraň prodali Chomejního íránskému režimu v rámci tajných dodávek organizovaných Američany, které později vyústily ve skandál Irangate.
Teherán sice USA označoval za velkého a Izrael za malého Satana, obě země ale kvůli politickému a finančnímu zisku zbraně stejně posílaly a Írán je tehdy potřeboval ve válce, kterou proti němu zahájil irácký vůdce Saddám Husajn. Dotyčný kulomet však nakonec evidentně poslal svým spojencům z Hizballáhu bojujícím proti tehdejší izraelské okupaci jižního Libanonu.
Výborné prostředí
Pro podobné paradoxy, kdy se cynicky i dobře míněné zbrojní dodávky mohou dárcům po čase vymstít, je nyní výborným prostředím i Sýrie a Irák. „Žádné české nebo československé zbraně v rukou bojovníků Islámského státu jsem zatím nezaznamenal,“ uvedl pro ČESKOU POZICI britský publicista Eliot Higgins, který se pohybem zbraní na syrských a iráckých bojištích systematicky zabývá. A dodal: „Nedá se ale rozhodně vyloučit, že se tak brzy stane.“
Pro paradoxy, kdy se i dobře míněné zbrojní dodávky mohou dárcům po čase vymstít, je nyní výborným prostředím i Sýrie a Irák |
Higgins na svém uznávaném blogu dokumentuje a analyzuje stovky fotografií, přičemž snímky často odkrývají nečekané toky zbraní i výstroje. Loni na jaře se mu takto podařilo získat a ověřit fotografie českých protitankových granátů RPG-75. Tyto střely Československo ani Česká republika nikdy nedodávaly na Blízký východ, ale například na Balkán.
Právě z Chorvatska se přitom – zpravidla za saúdskoarabské peníze – od konce roku 2012 letecky posílaly přes Turecko a Jordánsko zbraně syrským rebelům bojujícím proti Asadovu režimu. „Pokud se tyto zbraně dostaly do Sýrie, ujišťuji vás, že to nebylo s vědomím nebo s jakoukoli součinností našeho ministerstva,“ řekl tehdy Českému rozhlasu mluvčí resortu obrany Jan Pejšek.
Problém českých střel
Higgins v dubnu 2013 vystopoval osm střel RPG-75, v držení je měli ozbrojenci islamistické skupiny Ghurabáa aš-Šám v oblasti Aleppa, kteří je podle jeho zdrojů nakoupili od jiných frakcí v ceně deset tisíc dolarů za kus. V následujících měsících skupinu Ghurabáa aš-Šám při vzájemných střetech výrazně oslabily jiné povstalecké organizace, v listopadu 2013 pak ozbrojenci Islámského státu (IS) „popravili“ sedm vůdců skupiny, kteří byli obviňováni z loupení, únosů a dalších mafiánských postupů na povstaleckých územích.
Nelze vyloučit, že se Islámský stát mohl zmocnit i českých střel |
Nelze tedy vyloučit, že se takto IS mohl zmocnit i českých střel. Stejně jako se nyní mohou radikální džihádisté dostat k munici a zbraním, které ČR začala posílat coby dar bagdádské vládě a severoiráckým Kurdům. „Stoprocentní garance, že tento materiál nepadne do rukou Islámského státu, samozřejmě nemáme,“ připustil pro ČESKOU POZICI první náměstek ministra zahraničí Petr Drulák.
A dodal: „V tuto chvíli je ale daleko větší riziko, že když zbraněmi nepomůžeme, Islámský stát zcela převládne. Pro nás je prvotním geopolitickým zájmem udržet iráckou vládu a potlačit IS. Riziko, že se džihádisté dostanou k těmto zbraním, je teď vedlejší.“
Výzbroj z celého světa
Drulák však uvedl, že kvůli opatrnosti zatím Praha nekývla na prodej těžkých zbraní a obrněné techniky, o který stojí české zbrojařské firmy. Oddíly IS však mají už nyní i obrněná vozidla a dělostřeleckou techniku americké výroby, jež ukořistily irácké armádě. Zjevně ale jde jen o špičku ledovce.
Oddíly Islámského státu už mají i obrněná vozidla a dělostřeleckou techniku americké výroby, jež ukořistily irácké armádě |
Britské výzkumné centrum Conflict Armament Research vydalo v září zprávu o zbraních, které se na severovýchodě Sýrie podařilo kurdským guerillám ukořistit u momentálně poražených oddílů IS. Ukázalo se, že radikální džihádisté mají ruské sovětské útočné pušky AK-47, americké automaty M-16, čínské kulomety M80, chorvatské odstřelovačské pušky Elmech, pistole belgické, chorvatské a rakouské výroby či protitankové střely M79, vyrobené v tehdejší Jugoslávii.
Nešlo o reprezentativní analýzu, co všechno, v jakém počtu a odkud oddíly IS mají. Americká média ale nakonec zdůrazňovala dva příznačné prvky: některé zbraně na sobě měly vyraženo „Property of U. S. Govt.“, tedy majetek vlády USA. A část výzbroje dnes používané brutálními džihádisty se na Blízký východ dostala coby pomoc „umírněné“ Svobodné syrské armádě. �$
