Buď je v Česku nezávislých odborníků katastrofální nedostatek, nebo tu nějací jsou, ale pro participaci na vznikající vládě mají příliš silný pud sebezáchovy. Výběr Františka Koníčka na post ministra práce a sociálních věcí jako již třetího člena ČSSD v nově vznikající vládě by tomu nasvědčoval.
Jestliže ale pro naplnění definice odborníka na ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) stačí působení na postu náměstka v době ministrování Zdeňka Škromacha, nemusel se premiér Rusnok namáhat a mohl nechat úřadovat stávající ministryni Ludmilu Müllerovu. V době Škromachova působení v resortu zastávala post náměstkyně stejně jako Koníček.
Je to manažer...
Koníček sám sebe označil za manažera, který je zvyklý řešit krizové situace. Krom toho je také letitým členem sociální demokracie, která už stihla naznačit, že by se měl ze strany odporoučet stejně jako potenciální ministryně spravedlnosti Marie Benešová či možný ministr zahraničí Jan Kohout (ač není jisté, zda tyto hrozby musí dotyční brát vážně).
V čem přesně tkví Koníčkova odbornost, není příliš zřejmé. Kromě náměstkování na MPSV má za sebou krátké angažmá jako šéf státního gigantu Lesy ČR. Stejně jako řada lidí před ním i po něm se snažil nějak nastavit vztahy mezi státním podnikem a soukromými dřevozpracujícími firmami. Nicméně neuspěl a na post rezignoval, mimo jiné kvůli animozitám s tehdejším ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem (ODS). V současnosti se označuje jako „podnikatel“.
Nicméně je nutné připustit, že manažerské schopnosti jsou pro výkon funkce ministra to hlavní. Resort práce a sociálních věcí se svými kompetencemi a oblastmi působnosti rozprostírá od Aše k Tatrám (doslova, neboť řešení nároků na důchod vzniklých v dobách Československa je na MPSV poměrně častým jevem) a to, zda je někdo schopný manažer, je pro vedení MPSV důležitější, než jestli se například vyzná v dávkách ze systému pomoci v hmotné nouzi.
Koníček chce navýšit minimální mzdu, na čemž celkem není nic obtížného, dělá se to nařízením vlády
sKarta na odstřel
Koníček uvedl, že by rád co nejdříve ukončil projekt sKarta. Jak se mu to podaří dojednat s Českou spořitelnou, aniž by to státní kasu stálo nemalé prostředky, je ve hvězdách. Dále chce navýšit minimální mzdu, na čemž celkem není nic obtížného, dělá se to nařízením vlády. Jestli bude chtít postupovat v některých projektech, na nichž se už shodla tripartita (naznačil to v nedělních Otázkách Václava Moravce premiér Rusnok), půjde zřejmě o projekt stáže ve firmách, který začal ještě exministr Jaromír Drábek (TOP 09) se svým prvním náměstkem Vladimírem Šiškou.
Od Koníčka je možné čekat spíše určité zachování kontinuity, mimo jiné v personální oblasti. Řada současných vysokých činitelů resortu tam totiž působila už v dobách, kdy byl náměstkem. Mimo jiné náměstek pro legislativu Petr Šimerka či náměstek generálního ředitele Úřadu práce Martin Žárský. Výraznější personální revoluci proto nemá smysl čekat.
Otázkou možná bude celková situace v oblasti resortního IT. Poslední ředitel odboru IT Ivo Jančík k prvnímu červenci na této pozici po krátkém působení skončil a bude nutné jej co nejdříve nahradit. To by měl z hlediska organizační struktury učinit první náměstek Petr Krůček, ale je otázka, zda si nový ministr tohoto člena TOP 09 bude chtít v resortu ponechat.
Agendové systémy na výplatu sociálních dávek se také ještě nepodařilo napojit na základní registry, což je celkem významný problém, a celkově je toho k řešení ještě poměrně dost. Nicméně jde o věci spíše dlouhodobé povahy, a proto není jasné, jestli se do nich nový ministr pustí zrovna s elánem, když nikdo nedokáže dopředu říct, jak dlouho může tato vláda vlastně působit.
