Bezpečnostní komunitou se šíří dramatická verze příběhu o sporu vrchní pražské žalobkyně Lenky Bradáčové s ředitelem protikorupční policie Tomášem Martincem. Během rozhovorů s politiky a lidmi z prostředí bezpečnostních složek ČESKÁ POZICE narazila na tvrzení, že Bradáčová, jejíž agilita nevyhovuje příliš mnoha lidem, se může stát obětí pečlivě připravené hry. A nejen Bradáčová. Dost možná by to všechno mohlo ohrozit i nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Ač se tato hypotéza může jevit jako divoká, měli bychom se jí zabývat, abychom se za pár týdnů nedivili.
Poctivě předesíláme, že pevné důkazy pro konspirační teorii samozřejmě nejsou veřejně k dispozici. Ostatně stejně jako nejsou veřejně k dispozici pevná fakta v celé kauze souboje mezi Bradáčovou a Martincem. Přesně nevíme, co vlastně bylo předmětem stížnosti Bradáčové na práci Martincova útvaru, kterou zaslala policejnímu prezidentovi Martinu Červíčkovi. Zaznamenali jsme jen zmínky o solární kauze Amun.Re, vyšetřování kauzy Opencard, nejčastěji se uvádí únik informací. Stížnost se teprve prošetřuje.
Nejde o černobílý souboj a hypotéza, kterou předestřeme, naznačuje, že obětí nemá být jen Martinec, ale především Bradáčová
Co ale víme, je to, že první se z funkce zatím neporoučela Bradáčová, nýbrž šéf Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Martinec, který v pondělí oznámil rezignaci. Policejní prezident ovšem uvedl, že s ním počítá v jiné vedoucí funkci v policii. Nejde však o černobílý souboj a hypotéza, kterou předestřeme, naznačuje, že obětí nemá být jen Martinec, ale především Bradáčová.
Konstrukce
Jak se mohla sehrát partie, jejímž výstupem má být odchod Bradáčové a Zemana z postů:
Na počátku byla informace, že manžel Bradáčové Tomáš Hájek, který je jednatelem společnosti Siemens Enterprise Communications, měl cosi společného s neprůhlednými IT zakázkami, které šetří policie. Tuto informaci Bradáčové dle informovaného zdroje ČESKÉ POZICE sdělil přímo Martinec. Náš zdroj upozornil, že není jasné, zda tak učinil z dobré vůle, nebo jako varování. Bradáčová následně nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi sdělila, že může být ve střetu zájmů a ačkoli s manželem už tři roky nežije, požádala Zemana, aby případ dozorovali jiní státní zástupci. Vzápětí se rozpoutala zvláštní hra s přispěním médií.
Informace unikla neznámým kanálem, a tak se 24. března Bradáčové na možný střet zájmů zeptal František Xaver Veselý, moderátor pořadu Pressklub na Frekvenci 1.
Dva týdny na to (11. dubna) vyšla na TV Barrandov část audionahrávky pořízené po skončení inkriminovaného pořadu, v níž Bradáčová moderátorovi říká, že čekala, „kdy to Martinec prodá“. Zveřejněný záznam kritické pasáže však nebyl úplný. Nelze vyloučit, že Bradáčová byla po skončení pořadu Pressklub upozorněna, že mikrofony jsou vypnuty, ale snímání zvuku pokračovalo. Bradáčovou přirozeně zajímalo, kde moderátor informaci o jejím manželovi získal.
Reakce Veselého jsou zmatené.
- „Ne Martinec, já to vím z Parlamentních listů,“ řekl nejprve moderátor. Jenže na tomto webu byla sice informace o Hájkovi zveřejněna už 22. března, ale článek se odvolával na do té doby neodvysílaný rozhovor na Frekvenci 1.
- V úterý 23. dubna Veselý MF Dnes řekl něco jiného, a to že mu informaci o propojení Bradáčové s případem jejího manžela poskytl zdroj blízký Městskému státnímu zastupitelství v Praze.
- Jenže v pátek 26. dubna přišel Veselý s třetí verzí. V interview pro Parlamentní listy Veselý řekl: „Dostal jsem ji z blízkosti vrchního státního zastupitelství.“
Zpětný ráz
Nehledě na původ zprávy skandál byl na světě: Bradáčová osočila šéfa protikorupční policie Martince z výroby kompra. Důležité je, že jde o tvrzení proti tvrzení. Martinec odmítl, že by se na provokaci vůči Bradáčové podílel. Úhelná otázka zní: existuje dostatek důkazů, aby Bradáčová svou verzi příběhu prokázala?
Teoreticky by situace mohl tvrdě využít Martinec, který by na Bradáčovou mohl podat trestní oznámení za pomluvu
Pokud se totiž vina Martince neprokáže, vyvstane otázka: Jak je možné, že vrchní pražská žalobkyně zpochybnila důvěryhodnost ředitele ÚOKFK bez důkazů?
Teoreticky by situace mohl tvrdě využít Martinec, který by na Bradáčovou mohl podat trestní oznámení za pomluvu. Tento model by nebyl nikterak nový: kvůli obvinění z pomluvy a údajné výroby kompra distribuovaného přes novináře musel z funkce odejít i bývalý policejní prezident Petr Lessy. Dle obžaloby pomluvil policejní důstojníky a zneužil pravomoci úřední osoby.
Nejvyšší čas
S ohledem na závažnost sporu dvou představitelů boje s korupcí v Česku je nyní nejdůležitější, aby policejní prezídium po provedení kontroly uvedlo, nakolik byla stížnost Bradáčové pravdivá. Nesmějí vyvstat žádné pochybnosti, má-li mít Bradáčová v klíčovém postu budoucnost.
Pokud by však vyvstaly, stejně tak by měl hodně k vysvětlování i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Bradáčovou do funkce vrchní pražské žalobkyně navrhnul, a tudíž za tento personální výběr nese odpovědnost. Selhání Bradáčové by mohli využít Zemanovi kritici ke zvýšení tlaku i na jeho odvolání.
Tolik scénář, který jsme zaznamenali. K tomu dva dovětky.
- Zemanových kritiků je mnoho. A to nejen v souvislosti s prosazením Bradáčové do pozice vrchní pražské žalobkyně, proti níž protestovala část ODS. Nepřehlédněme, že do Zemana se v právě končícím týdnu opřel pro změnu ministr financí Miroslav Kalousek (aniž bychom ho obviňovali z osnování pasti). Po rezignaci Martince uvedl, že šéf protikorupční policie „neporozuměl zákonu o majetku státu, zákonu o oceňování majetku a v obvinění, které vyslovoval, se dopouštěl fatálních chyb“. A využil této příležitosti, aby se opřel právě i do Zemana: „Myslím si, že v tomto případě je plukovník Martinec spíše obětí alibismu a nečinnosti nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, protože on má do systému říkat, co je a není trestný čin, on je odpovědný za to, že orgány činné v trestním řízení obviňují z trestné činnosti za postup, který garanční ústřední orgány státní správy označují jako legální.“
V pondělním rozhovoru pro Český rozhlas pak Kalousek konstatoval, že by měl Zeman sjednotit výklad zákonů, které se týkají spravování majetku státu. A co když to neudělá? Pak „se stane kulturním atašé někde v Afghánistánu, protože nemá-li odvahu k rozhodnutí, tak ať to nedělá“. - Bez významu není načasování sporu Bradáčová-Martinec. V květnu by měla vláda projednat dlouho odkládaný zákon o státním zastupitelství, který má posílit nezávislost veřejných žalobců. Dle chystaného návrhu by měl nejvyššího žalobce na doporučení vlády jmenovat prezident. Zákon by mohl začít platit — pokud ho schválí parlament a podepíše hlava státu — od začátku příštího roku. V současnosti o jmenování a odvolání nejvyššího státního zástupce rozhoduje pouze kabinet. Obsazování pozic se pak stane součástí mnohem složitější politické hry, v níž bude obtížnější prosadit vhodného člověka na příslušný post. Muselo by se to stihnout dříve. Kdy jindy by byl nejvyšší čas se zbavit dvojice nejvlivnějších a nejnepohodlnějších státních zástupců?
