Minulý týden ruský premiér Dmitrij Medveděv varoval před nárůstem vlivu Číny na ruském Dálném východě, jenž je bohatý na zdroje nerostných surovin, kvůli ekonomickému propojování s touto zemí. A dodal, že je třeba chránit vzdálenou oblast před „nadměrnou expanzí sousedních států“, zejména „neumožnit negativní projevy včetně vzniku enkláv zahraničních občanů“.
V Medveděvových výrocích – jedněch z nejtvrdších, jež na toto téma dosud zazněly – se ukazují obavy Kremlu z neustálého příchodu Číňanů, který by nakonec mohl ohrozit nadvládu Ruska v odlehlých a řídce obydlených oblastech Sibiře a Dálného východu. Tyto ruské obavy se projevují navzdory dobrým diplomatickým a obchodním vztahům Ruska a Číny a společnému postupu obou zemí v Radě bezpečnosti OSN – odmítnutí navrhovaných sankcí vůči Sýrii a režimu jejího prezidenta Bašára Asada.
Moskva a Peking v minulých letech podepsaly mnoho hospodářských a energetických smluv a pravděpodobně využijí summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství, který se na začátku září uskuteční v ruském dálnovýchodním Vladivostoku, k jejich rozšíření. Růst vlivu Číny na ruském Dálném východě, kde jsou často oficiální nápisy v ruštině a čínštině, však již dlouhou dobu vyvolává napětí.
Bezpečnostní a strategické hledisko
Vztahy Moskvy s východními oblastmi Ruska, zejména s devíti provinciemi jeho Dálného východu, jsou pro tuto zemi z bezpečnostního a strategického hlediska zásadní. Tvoří totiž 36 procent ruského území a jejich součástí je 25 tisíc kilometrů pobřeží i mnoho nalezišť nerostných surovin. Žije v nich však jen 4,4 procenta z téměř 143 milionů ruských obyvatel a vytváří pouze 5,6 procenta ruského HDP (16,7 tisíce dolarů na obyvatele v roce 2009).
Vztahy Moskvy s východními oblastmi Ruska, zejména s devíti provinciemi jeho Dálného východu, jsou pro tuto zemi z bezpečnostního a strategického hlediska zásadní
Geografická situace ruského Dálného východu je špatná, protože je značně vzdálený od evropského centra země a náchylný k ovlivňování zahraničními mocnostmi, především Čínou. Z širšího geopolitického hlediska Moskva udržuje svou moc v této oblasti zejména vojensky, její hospodářský a finanční vliv je však v podstatě malý. Jenže v současné době tyto součásti moci hrají větší roli než vojenská přítomnost a nakonec rozhodnou o tom, zda Moskva udrží svou nadvládu nad ruským Dálným východem, či budou-li zahraniční mocnosti stále víc ovládat ekonomiku a politiku regionu.
Problém ještě zvětšuje neustálý pokles počtu ruských obyvatel v minulých letech, přičemž tento trend by měl pokračovat. A problém nezmenšuje ani to, že Čína se svými 1,3 miliardy obyvatel patří v důsledku politiky rodiny s jedním dítětem k nejrychleji stárnoucím společnostem na světě. Ani tvrzení šéfa vladivostockého regionálního oddělení Imigračního úřadu Ruské federace v letech 1993 až 2003 Sergeje Puškareva, že přelidnění ruského Dálného východu Číňany je moskevský mýtus. Dle něho je v této oblasti nejvíc lidí ze zemí střední Asie.
Vládní opatření
Navzdory tomu se však někteří moskevští představitelé obávají, že by se Rusko v budoucnu mohlo stát pouhým přívěskem Číny, čínskou kolonií, jež jí dodává nerostné suroviny a která zcela závisí na ekonomicky vyspělejší sousední zemi. Následkem toho Rusko přijalo několik opatření, jež by měla zlepšit situaci tohoto regionu a takovému vývoji zabránit.
Rusko má nové ministerstvo pro Dálný východ, které podporuje již probíhající státní programy
Například součástí Medveděvovy vlády vzniklé v květnu je nově vytvořené ministerstvo pro Dálný východ, jež má podporovat již probíhající státní programy. Jedním z nich je i přesun čtyř set rodin z bývalých sovětských republik do této oblasti, aby se v ní zvýšil počet rusky mluvících obyvatel.
Medveděv také prohlásil, že novou imigrační politiku vypracoval prezident Vladimir Putin, a nařídil ministrům, aby navrhli plán, jak tuto politiku prakticky provádět. Putin letos napsal, že menšiny musejí sdílet ruskou kulturu a imigranti složit zkoušku z ruského jazyka a ruských dějin. A také prohlásil, že ruské úřady by měly získat víc pravomocí, aby mohly lépe prověřovat odborné schopnosti imigrantů, a studenti přečíst sto knih od významných ruských spisovatelů.
V příštích sto letech bude zřejmě hrát v oblasti Tichého oceánu rozhodující roli souboj Číny a USA. Avšak čínský vzestup se projevuje i v posunu jejích obyvatel do severních oblastí. Proto se bude význam rusko-čínských vztahů neustále zvětšovat. Nedávná Medveděvova prohlášení pak naznačují, že tyto vztahy by nemusely být úplně přátelské, a poskytují představu, jak bývalá východní velmoc nahlíží na vzestup té, která ji pravděpodobně nahradí.
