Termín technologická nezaměstnanost zavedl do ekonomických teorií ve třicátých letech 20. století britský profesor ekonomie John Maynard Keynes. S jeho pomocí upozorňoval na situaci, v níž díky mechanizaci a automatizaci v hospodářství zanikne více pracovních míst, než jich vznikne. A tento trend v posledních letech akceleruje.
Potvrzují to i výzkumníci Massachusettského technologického institutu (MIT). Ti tvrdí, že nové technologie pro počítačovou kontrolu skladů, rozpoznávání a generování hlasu nebo autonomní dopravní prostředky vytlačují lidskou sílu i z odvětví služeb. A v něm moderní technologie dosud člověku spíše jen asistovaly. Software, roboti a další inteligentní stroje by do roku 2025 mohli nahradit lidskou sílu až na třetině současných pracovních míst. Tuto socioekonomickou predikci počátkem října vyslovili analytici společnosti Gartner. Svou vizi zveřejnili v době, kdy jen v USA nemá asi 50 milionů lidí zaměstnání, případně pracují na částečné úvazky nebo neoficiálně. A negativně vyznívající kvantifikace pracovního trhu se týkají většiny zemí skupiny G20.
Katastrofický scénář
V podstatě katastrofický scénář vývoje globální zaměstnanosti v nedaleké budoucnosti zveřejnili na počátku listopadu analytici Světové banky, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Mezinárodní organizace práce (ILO). Podle jejich výpočtů bude muset světová ekonomika do roku 2030 vytvořit 600 milionů nových pracovních míst.
V zemích skupiny G20 žije více než 100 milionů osob v produktivním věku, které nemají práci. Dalších 447 milionů sice pracuje, ale jejich denní příjem nepřevyšuje částku dvou dolarů. |
Lidská populace roste a problém nezaměstnanosti se bude spíše zhoršovat, neboť v poměrně intenzivní podobě existuje již dnes. V zemích skupiny G20 žije více než 100 milionů osob v produktivním věku, které nemají práci. A toto číslo zahrnuje pouze oficiální data. Dalších 447 milionů sice pracuje, ale jejich denní příjem nepřevyšuje částku dvou dolarů.
„Existuje jen málo pochyb, že je globální krize zaměstnanosti,“ řekl Nigel Twose, ředitel pro otázky zaměstnanosti ve Světové bance. A dodal, že čerstvě zveřejněná studie „Pracovní trhy G20. Perspektiva, hlavní výzvy a politické odpovědi“ jasně dokládá obecný nedostatek pracovních míst, o kvalitních ani nemluvě. Kvalita zde má podobu adekvátního příjmu za podaný výkon a zejména jasné budoucí perspektivy, která zahrnuje i růst mezd.
Vyspělí versus rozvíjející se
Globální finanční krize v letech 2007 a 2008, v navazujícím období ekonomové hovoří většinou již jen o jejích důsledcích, přinesla nejen nárůst nezaměstnanosti, ale i změnu provozních modelů a strategií. Vyšší míra využití moderních technologií totiž vychází levněji než zaměstnávání lidí.
Změnu si uvědomují i lidé, kteří se technologiím aktivně nevěnují. Americký prezident Barack Obama již před časem prohlásil: „Ocelárny, které dříve potřebovaly tisíc zaměstnanců, dnes zvládnou stejnou práci se stovkou lidí.“ A v tomto případě nejspíše nekritizoval vliv informačních technologií, nýbrž prosté dopady automatizace.
Řadu zemí skupiny G20 již v dávnější minulosti postihly globalizační procesy. Přenesly práci do geograficky levnějších regionů a nová pracovní místa, která by výpadek nahradila, již spíše nevznikla. |
Podle informací ILO se sice v letech 2013 a 2014 situace mírně zlepšila, ale absolutní hodnoty zaměstnanosti jsou ve většině zemí stále hluboko pod hodnotami z předkrizových let. Tato informace se primárně týká zemí skupiny nejvyspělejších zemí světa G7. Navíc se v nich podle analytiků zhoršil i poměr odměňování práce a růstu její produktivity. Mzdy totiž obecně stagnují, zatímco produktivita průběžně vzrůstá.
Řadu zemí skupiny G20 již v dávnější minulosti postihly globalizační procesy. Přenesly práci do geograficky levnějších regionů a nová pracovní místa, která by výpadek nahradila, již spíše nevznikla. Zejména vyspělé ekonomiky - pravděpodobně členové G7 - se podle Světové banky ocitly v bludném kruhu stagnující spotřeby, investic a zaměstnanosti. A nejistota na pracovním trhu tak představuje jeho důsledek a příčinu zároveň.
V rozvíjejících se zemích se naopak mírně vyrovnávají příjmové nerovnosti a růst kvality pracovních míst. Státy skupiny BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) oficiálně vykazují poměrně nízké míry nezaměstnanosti, všechny jednociferné.
Asociální digitální byznys
Pokud vás překvapilo, pohoršilo nebo zaujalo číslo 50 milionů nezaměstnaných Američanů, můžete vůči němu mít vcelku oprávněné výhrady. Rozhodně nejde o přesnou ani oficiální cifru, dost možná ji lze výrazně zpochybnit. Oficiální statistiky úřadu U. S. Bureau of Labor Statistics aktuálně hovoří o necelých deseti milionech a míře nezaměstnanosti okolo šesti procent.
Ve zdrojích zmíněné instituce však lze dohledat také informaci, že déle než čtyři roky nemá práci 41 procent Američanů v produktivním věku. Samozřejmě mezi ně patří studující, handicapovaní, matky v domácnostech (údajně zhruba pět milionů), nepracující bohatí, profesionální zločinci a mnozí další.
Ve zdrojích zmíněné instituce však lze dohledat také informaci, že déle než čtyři roky nemá práci 41 procent Američanů v produktivním věku. |
Zvykli jsme si na vizi neutuchajícího technicko-vědeckého pokroku a související pozitivní rétoriku politiků, kteří hovoří o růžové budoucnosti lidstva. Zdá se však, že současný stav lze srovnávat se situací z 19. století, kdy se technická revoluce poprvé objevila na scéně moderních dějin.
„Nový digitální byznys vyžaduje méně lidské práce. Stroje budou schopné dávat datům smysl rychleji než lidé,“ řekl Peter Sondergaard, ředitel výzkumu ve společnosti Gartner. Avizovaná revoluce se podle něho odehraje ve sféře fyzické i intelektuální. Řadu materiálních úkonů převezmou roboti a bezpilotní letadla neboli drony, myšlenkové procesy potom komplexně navržené systémy.
Počítače dnes zvládnou hodnotit a známkovat eseje, pracovat s nestrukturovaným textem, vykonávat finanční i další analýzy nebo diagnostikovat nemoci. Prostor pro uplatnění lidských schopností se zmenšuje i v oblastech, jež se bez nich dosud neobešly.
Vize proměny
Drony představují jen jednu vývojovou větev aktuálně se rozvíjejících technologií. Nastupuje věk inteligentních strojů. Éra informačních technologií, jak jsme je znali a dosud využívali, končí. Postupující automatizace připraví o práci zejména vykonavatele příkazů a operací neboli operátory podpůrných činností.
Otvírá však prostor pro ty, kteří pracovní postupy vymýšlejí. V tomto ohledu lidská kreativita stále poslouží efektivněji. Jen namísto osmihodinové pracovní doby a chybujícího člověka bude do operací zapojen neúnavný a nechybující, nejvýše poruchový, stroj. I na této vizi se shodli účastníci konference Symposium/ITxpo, na níž varování před nadcházející proměnou technologického i ekonomického a sociálního světa zaznělo.
Postupující automatizace připraví o práci zejména vykonavatele příkazů a operací neboli operátory podpůrných činností. |
Analytici společnosti Gartner poukazují na měnící se roli vedoucích manažerů podnikových IT oddělení. Ti dnes v globálním měřítku ve 41 procentech případů informují o své činnosti výkonné ředitele. Jejich úkolem již není a nebude sledování nákladů, ale obhajování a prosazování projektů, jež v zájmu konkurenceschopnosti a dalších parametrů byznysu využijí chytré technologie.
Právě tyto pracovníky invaze automatických a chytrých strojů neohrozí, myslí si Lawrence Strohmaier, ředitel oddělení IT ve společnosti Nuverra Environmental Solutions. Tím ale ani v nejmenším neodpovídá na otázku, co budou dělat ti, kteří kvůli automatizaci z pracovních vztahů vypadnou. A zdá se, že nehovoříme o jednotlivcích.
Hlas z Oxfordu
Odvolávat se v případě dramatických změn zaměstnanosti na technologické analytiky nejspíše nebude argumentačně dostatečné. Ze svých vizí se nemusejí nikomu zodpovídat, a pokud nevyjdou, včas je upraví. Ale analytici společnosti Gartner nejsou rozhodně jedinými a ani prvními, kdos myšlenkou počítačové náhrady dodnes lidských pracovních míst přišli.
Loni v září zveřejnili výzkumníci Oxfordské univerzity studii „Budoucnost zaměstnanosti: Jak citlivá jsou pracovní místa na vliv komputerizace?“ S pomocí aplikace gaussovských procesů třídění dospěli k závěru, že 47 procent amerických pracovních míst ohrožuje automatizace. Horizont jejich predikce je nejvýše dvacetiletý.
Řada postů má dle výpočtů v podstatě stoprocentní pravděpodobnost náhrady strojem, ať robotem, nebo programem. |
Řada postů má dle výpočtů v podstatě stoprocentní pravděpodobnost náhrady strojem, ať robotem, nebo programem. Ve shodě s analytiky Gartneru jde o pracovníky, již vykonávají nepříliš invenční fyzickou nebo intelektuální činnost. Patří sem postupy, jež lze dobře algoritmizovat. Chytré stroje ovšem již dnes nabízejí pokročilé kognitivní funkce a nemusejí se omezovat jen na rutinní výkon. Tím začínají ohrožovat i další profese, jen pravděpodobnost náhrady člověka strojem není stoprocentní. „Náš model predikuje, že většina pracovníků v dopravě a logistice, stejně jako část podpůrných postů v administrativě a část dělnických postů, je vystavena riziku,“ uvádí oxfordská studie.
Debata o budoucnosti zaměstnanosti se dle ní nepovede optikou potenciálního outsourcingu do geografických oblastí s levnější pracovní silou. Ekonomové i politici se budou muset zabývat uvolněnými a z hlediska dalšího uplatnění snad až zbytečnými lidmi. Výpočty operovaly s pravděpodobností komputerizace (automatizace) daného postu a vybranými kvalifikačními charakteristikami. Například šlo o sociální inteligenci, která je u umývače nádobí nulová, zatímco u manažera public relations stoprocentní. Podobně výzkumníci operovali i se vztahy kreativity, percepce nebo schopnosti obsluhy.
Střet názorů
Po zveřejnění predikcí společnosti Gartner se na sociálních sítích a webech rozpoutaly četné diskuse. Prezentované názorové spektrum osciluje mezi absolutním souhlasem a naprostou negací. Diskutující často poukazují na analogickou situaci ze sedmdesátých let 20. století. Tehdy počítače rovněž nahradily člověka na řadě postů, ale současně daly vzniknout mnoha novým profesím, jež rychle zmasověly. V podstatě hovoříme o softwarovém průmyslu a jeho personálním osazení, případně o ekosystému informačních a komunikačních technologií.
Organizace, jako je OECD či Světová banka, dlouhodobě argumentovaly kladným vlivem informačních technologií na tvorbu pracovních míst. Nyní své postoje nejspíše přehodnotí. |
Dosud jsme slýchávali ve spojení s technologickým vývojem spíše pozitivní zprávy. Ekonomové i politici běžně dávají vyspělost infrastruktury do souvislosti s pozitivním hospodářským vývojem. Organizace, jako je OECD či Světová banka, dlouhodobě argumentovaly kladným vlivem informačních technologií na tvorbu pracovních míst. Nyní své postoje nejspíše přehodnotí. Ve zmíněné listopadové studii Světové banky OECD a ILO totiž technologický vývoj považují nejen za faktor růstu produktivity, ale i za zdroj nerovností. Negativní či kritický pohled ale patří k názorové pluralitě.
Pokud analytici společnosti Gartner vidí v dronech a dalších inteligentních strojích a systémech možnou hrozbu, lze proti jejich vizi postavit téměř opačnou. Loni si nechala studii o ekonomických dopadech bezpilotních leteckých systémů vypracovat organizace Association for Unmanned Vehicle Systems International (AUVSI). Dle jejích výsledků vznikne v důsledku nasazení autonomních strojů v USA do deseti let na sto tisíc pracovních míst. A americká ekonomika posílí o 13,7 miliardy dolarů. Autoři studie předpokládají, že se bezpilotní letadla v devadesáti procentech případů uplatní v zemědělství. Budou v něm sloužit k podpůrným činnostem a nelze od jejich nasazení očekávat, že budou eliminovat pracovní místa.
Mimochodem, organizace AUVSI nechce autonomní stroje označovat termínem drony. Ty si získaly negativní pověst v médiích i u veřejnosti kvůli vojenskému nasazení.
