Aktualizováno. Je to tady. Bezmála denně se rodící organizace a iniciativy, jež ohlašují boj s korupcí, dostaly významnou konkurenci. Zatímco Nadační fond proti korupci obdržel podle svého webu od Karla Janečka dar ve výši pěti milionů korun a třeba od pivovaru Bernard 550 tisíc korun, projekt ministerstva školství má velkorysejší rozpočet. Na protikorupční výuku počítá s částkou mnohem vyššího řádu! Vyplývá to z podkladů, jež poslal minulý pátek k připomínkám pro poradu vedení 1. náměstek MŠMT Ladislav Němec a který má ČESKÁ POZICE k dispozici ve formátu PDF.
Ministr školství Josef Dobeš (VV) zřejmě dostál radám své vicepremiérky pro boj s korupcí Karolíny Peake (VV). Oba vypovídají v Bártově obálkové kauze a řadí se k ústředním antikorupčním bojovníkům v Česku. Ale ironie stranou. Jde o 150 milionů.
Projekt se jmenuje Antikor (Rozvoj kompetencí občanů pro boj s korupcí) a jeho cílem je „rozvoj klíčových kompetencí pro aktivní zapojení úředníků, podnikatelů, osob v korporátní sféře i široké ekonomicky aktivní veřejnosti v činnostech, které mohou přispět k omezení korupčních příležitostí v různých sférách společnosti, působit preventivně proti korupčnímu jednání a tím přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR“. Prvním krokem pro odhalování korupce je totiž osvěta, píše se na titulní straně materiálu.
Aktualizace: „Text článku se v hlavní části věnuje popisu projektu Antikor, rozboru jeho cílů a klíčových aktivit. Je nutné říci, že server Česká pozice nepracuje s aktuálními informacemi a uveřejnil zastaralou verzi, protože projektový záměr IPn Antikor nebyl schválen poradou vedení ministerstva a byl vrácen s doporučením k jeho úpravám a dopracování,“ reagoval na vydaný článek Hynek Jordán z tiskového odboru ministerstva školství. Podle aktuálních informací ČESKÉ POZICE byl projekt „zastaralý“ přesně dva dny, když jej ministr Dobeš vrátil k přepracování. Zastaven nebyl.
K posílení etických hodnot
Finance půjdou z evropského Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) . Bohulibý plán je zaměřen zejména na: úřední osoby, podnikatele/korporátní sféru a (blíže nespecifikovanou) veřejnost. Spuštění Antikoru, o jehož rané fázi pod jménem Komkor informoval jako první deník Insider, je plánováno na červen 2012 a poběží zřejmě dva roky až do konce června 2014.
Co všechno se Češi díky Antikoru naučí? Vybíráme z oficiálního ministerského dokumentu:
- budeme umět rozlišovat mezi vlastním a svěřeným majetkem,
- pochopíme, v čem a proč je korupce společensky škodlivá, jak řádně spravovat svěřený majetek,
- naučíme se rozeznávat korupční situace a rozlišovat mezi skutečnou a falešnou solidaritou (zvláště aktuální téma!),
- posílíme mravné občanské chování,
- poznáme svá práva a správné postupy
- a hlavně dojde k „posílení etických a morálních hodnot v chování cílových skupin“.
Inovativní je způsob, jak toho docílit. Ministerstvo školství vsadí jednak na výzkum, jaké zvolit účinné metodiky, vypracuje studie a analýzy a také „mapu korupčních rizik“, pro krajské či magistrátní úředníky připraví dvou až tříhodinové semináře a byznysmenům poradí, jak v České republice rozvíjet férové podnikání (vznikne nejméně třicet seminářů).
Televizní seriál pro unavenou veřejnost
Nejzajímavější je ovšem klíčová aktivita číslo čtyři. Nazývá se Vzdělávání občanů skrze audiovizuální pořady, knihy a tak dále. Ministerští úředníci z odboru všeobecného vzdělávání vedeného vrchním ředitelem Jakubem Stárkem píší, že „veřejnost je po řadě korupčních skandálů již často unavena zprávami, které se uvedené problematiky týkají. Na straně druhé stále ještě existuje prostor, v němž lze nápaditým způsobem ukázat, že ,nebrat a nedávat úplatky´ se vyplácí“. Jak to tedy učinit?
Vzhledem k vysoké sledovanosti televizního seriálu Expozitura (až 1,6 milionu diváků) prý nelze vyloučit zvýšený zájem diváků o reálné příběhy osob, jež se s problematikou korupce setkaly. „Natočí se série 25 příběhů např. pod pracovním názvem ,Krotitelé korupce´ s tím, že pořady by obsahovaly vzdělávací shrnutí příkladů dobré praxe v dané oblasti a zároveň pomohou publikovat odhalené, vyšetřené a potrestané případy korupce v ČR,“ uvádí materiál vedení MŠMT, jenž je opatřen i košilkou, číslem jednacím a datem 27. února.
Audiovizuální výstupy za 40 milionů:
- Publikace – kniha s příklady dobré praxe – 10,000 výtisků
- 30 AV minipořadů a odvysíláno v TV a audioverze v Českém rozhlasu
- 25 desetiminutových TV dokumentů – příkladů dobré praxe
- Web projekt s eLearningem, Facebook a YouTube podpora
- PR vzdělávací kampaň pro širokou veřejnost
- 3 odborné konference (i mezinárodní)
Do projektu se má konzultacemi osobně zapojit profesor Jan Sokol, v chystaných televizních pořadech bude dle textu vystupovat ekonom Tomáš Sedláček (plánuje se dokonce i turné s divadelním předčítáním typu Listování: Ekonomie dobra a zla), dále právník Petr Pithart nebo profesoři Lubomír Mlčoch či Vladimír Smékal, významný psycholog z Masarykovy univerzity, jenž už vedl i diplomovou práci ministra Dobeše.
Aby Česko nepřišlo o prostředky na boj proti korupci, ministerstvo spěchá. Podobně jako v případě jiného Individuálního projektu národního (IPn) s názvem Češi Evropě, jenž za 70 milionů přinese mimo jiné historický čtrnáctidílný seriál, má tento projekt extra zrychlené připomínkové řízení: kolegům v úřadu byl odeslán v pátek kolem 14:00 hodiny s tím, že uzávěrka připomínek byla hned o následujícím pondělí. „Skoro nikdo už ale projekty IPn vlastně ani nepřipomínkuje,“ říká zdroj ČESKÉ POZICE. Zda je tomu tak kvůli obavám z interního postihu, nebo jsou projekty tak bezvadné, necháme na čtenáři.
Transparentnost především!
Ministerstvo cílí na korupci a samo jde prý v transparentnosti příkladem. Minulý týden ministr školství konečně splnil slovo, které dal na tiskových konferencích, a úřad představil seznam všech připravovaných projektů IPn. Je jich celkem 34 a právě Antikor či Češi v Evropě na přiloženém seznamu rovněž figurují. Celkově na IPn půjde 6,2 miliardy korun, nedostane se jistě na všechny: nynější součet nákladů činí 7,7 miliardy.
Po problémech s projekty OKNO či SPORT, na něž ČESKÁ POZICE upozornila a Evropská komise je v dopisech tvrdě kritizovala, se vyplatí sledovat osudy jejich sourozenců. Nejdražší je KREDO za 1,495 miliardy, k objemným patří i PRAXE neboli Stáže ve firmách za 800 milionů, které byly loni převedeny za napínavých okolností pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Pozoruhodný je i Integrovaný registr vzdělávací soustavy ČR (NEDIR) za 650 milionů, pozměněné OKNO pod jménem FINGRAM jako podpora občanské finanční gramotnosti za 580 milionů, předělaný digitální depozitář se stal SciencePointem za 326 milionů a mezi zajímavými projekty je i nadále DV TECH za 499 milionů, kolem nějž kroužil známý eurofondový šíbr Miroslav Elfmark.
Stamilionově nafouknuté rozpočty?
Odborný server Česká škola vybral tucet projektů, které považuje za problematické. „Celý proces přípravy IPn trpí neuvěřitelnou netransparentností. Vznik řady projektů je zcela nejasný, projekty tvoří pro veřejnost anonymní týmy a často nejsou vysvětleny ani role některých známých tváří. V některých projektech se náhle bez vysvětlení objevují či mizí noví partneři, projekty jsou přejmenovávány a na některých vedení MŠMT přes opakovanou kritiku z neznámých důvodů lpí,“ uvádí školský web.
„Překvapuje také nepoměr ve výši rozpočtů řady IPn: zcela nečitelné a nedokladované projekty, jako jsou NEDIR, SciencePoint, E-learning, FINGRAM či Škola hrou, mají na první pohled nafouknuté rozpočty až v řádu stamilionů, a jejich smysluplnost není někdy ani po kulatém stole jasná, naproti tomu evidentně smysluplnější projekty jako Ředitel 21, Kariéra nebo Podpora MŠ zůstávají v řádu desítek milionů,“ píše Česká škola.
Seznam 34 „ípének“ komentoval náměstek pro evropské záležitosti a šéf IV. sekce fondů EU Michal Zaorálek, dle nějž projdou několika úrovněmi hodnocení. Ministerstvo se tím ocitá v lehce schizofrenní roli: jednak je správcem a poskytovatelem peněz v operačním programu, ale v případě IPn je také příjemcem prostředků. A podle obecného nařízení Evropské komise 1083/2006 musí být oddělena linie řídící, kontrolní a platební – i v tomto případě by měl být tedy řídící orgán (čili ministerstvo) nezávislý a nestranný.
„Je minimálně neobvyklé, aby projekty připravované věcně-příslušnými odbory, které údajně ještě nebyly předloženy a jsou pouze připravovány, představoval jejich budoucí nezávislý a nestranný soudce! To, že sedí v jednom domě, by nemělo mít dle stanovených pravidel vliv,“ domnívá se zdroj ČESKÉ POZICE obeznámený s čerpáním dotací.
Aktualizace: „K jednotlivým věcným záměrům IPn projektů se během tiskové konference vyjádřili věcně příslušní vedoucí pracovníci ministerstva, kteří projekty připravují a posílají do dalších fází schvalovacího procesu. Je lživým tvrzením, že jednotlivé IPn projekty prezentoval náměstek zodpovědný za evropské záležitosti Michal Zaorálek, jehož skupina bude projekty hodnotit. Zaorálek médiím podrobně představil pouze schvalovací proces. Z tiskové konference byl pořízen zvukový záznam, na kterém je vše možno doložit. V této souvislosti je nutné připomenout, že autor článku Martin Rychlík na tiskové konferenci nebyl přítomen a pracuje tedy s nepřesnými informacemi,“ dodává Hynek Jordán z tiskového odboru MŠMT.
K projektům se měl vyjadřovat jen ministr nebo jiní ředitelé, nikoliv ale náměstek, jehož skupina bude projekty hodnotit. Jak ocení Brusel nové projekty včetně Antikoru –Dobešovy nejnovější snahy v systémovém boji proti korupci? Jeden z projektů za 100 milionů se jmenuje PŘEKVAP, takže se nechejme překvapit.
