Záchranný balíček Evropské unie pro Kypr je na světě, ostrovní stát má jistotu, že nezbankrotuje. Alespoň prozatím. Přesto je možné mluvit o krachu. A to minimálně jednoho z nejdůležitějších odvětví tamní ekonomiky. Kyperské finanční centrum, které lákalo zvláště bohaté Rusy, už nikdy nebude jako dřív.
Čas prokáže, co z dřívější pověsti destinace atraktivní pro zakládání firem, daňového ráje a vstřícného bankovnictví ještě může Kypr zachránit. Vše ale nasvědčuje, že toho moc nebude. Dost nediplomaticky to vyjádřil francouzský ministr financí Pierre Moscovici, když prohlásil, že kyperská ekonomika je „kasino“, se kterým je třeba skoncovat.
Ostrov a jeho bankovnictví sice přežijí, ale důvěra okolního světa v jeho finanční model bude otřesena. Aby Kypr získal nárok na záchranný balíček ve výši deseti miliard eur, musí sám „nasbírat“ 5,8 miliard. A větší část z nich hodlá dát dohromady restrukturalizací bank.
Podmínky jsou skutečně drakonické. V případě druhé největší banky Laiki je možné opět mluvit o faktickém krachu.
Podmínky jsou skutečně drakonické. V případě druhé největší banky Laiki je možné opět mluvit o faktickém krachu. Rozdělí se na „dobrou“ a „špatnou“ část, přičemž pojištěné vklady do sta tisíc eur skončí v největší bance Bank of Cyprus. Zato ti, kteří měli v Laiki – neboli Lidové bance Kypru - uloženo více peněz, mohou stejně jako její věřitelé přijít o většinu svých financí. Záleží na tom, co se ještě podaří z banky vytěžit po její restrukturalizaci.
Na záchranný balík ovšem doplatí také větší vkladatelé Bank of Cyprus. Fakticky se nevyhnou oné dani z vkladů, kterou Kypřané původně chtěli omezit deseti procenty. Bude to podstatně víc – tolik, aby bylo možné banku rekapitalizovat. Vkladatelé za peníze, o které přijdou, získají akcie banky. Samozřejmě s nejistou hodnotou.
Černý Petr pro Rusy
Výsledek je jasný: Skandálnímu zdanění pojištěných vkladů v kyperských bankách do sta tisíc eur se podařilo zabránit. To je dobrá zpráva pro menší kyperské střádaly a také pro Evropskou unii, která by se mohla obávat řetězové reakce ve formě otřesené důvěry v bankovnictví dalších zemí eurozóny. Jednou prolomené tabu – byť na malém Kypru – by bylo spojeno s otázkou, kdo další může být na řadě.
„Černý Petr“ v největší míře zůstal Rusům, kteří se na celkových depozitech v kyperských bankách podílejí více než čtvrtinou
To vše ale také znamená, že daleko více na záchranu Kypru doplatí velcí vkladatelé, čemuž se kyperští politici původně podle všeho snažili zabránit. „Černý Petr“ tak v největší míře zůstal Rusům, kteří se podlě některých odhadů na celkových depozitech v kyperských bankách podílejí více než čtvrtinou či dokonce ještě více.
Ruská reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Podle premiéra Dmitrije Medveděva krádež na Kypru pokračuje. Na druhé straně i pro oficiální Moskvu jde o delikátní záležitost. Kreml se v poslední době poměrně aktivně snaží bránit odlivu peněz z Ruska, takže kauza Kypr mu svým způsobem může přijít vhod. I když je samozřejmě sporné, zda ruští vkladatelé vrátí peníze z kyperských zrovna do ruských bank, mnozí z nich se je pravděpodobně pokusí převést z Kypru jinam do zahraničí. Ideálně tam, kde jim opět nabídnou kombinaci nízkých daní, minimálních překážek při zakládání firem (které se zpětně stávají investory v Rusku) a atraktivního bankovnictví.
Všichni ale musejí počítat s tím, že veškeré převody peněz ze středomořského ostrova nyní budou hodně ztížené. Podobně jako největší kyperské banky v minulých dnech omezily čerpání hotovosti z bankomatů na pouhých sto nebo 120 eur, bude Kypr něco podobného zavádět po znovuotevření bank i ve větším. Limity pro převody kapitálu jsou přímo jednou ze součástí schváleného balíčku.
Malý ostrov, velké banky
Zatažení ruských peněz do řešení kyperského problému vychází ze skutečnosti, že rozměry ostrovního bankovnictví výrazně překračují velikost tamní ekonomiky
Zatažení ruských peněz a financí dalších velkých vkladatelů do řešení kyperského problému vychází ze skutečnosti, že rozměry ostrovního bankovnictví výrazně překračují velikost tamní ekonomiky. Podle dostupných údajů - měřeno celkovými bankovními aktivy - dokonce osmkrát.
A pokud má platit pravidlo, že se na záchranných balíčcích mají podílet také ti, kteří se zachraňují, dostávají v kyperském případě nakonec více na frak velcí vkladatelé a věřitelé než samotní obyvatelé Kypru. I když je možné, že ani úleva pro občany ostrova zdaleka nebude trvalá.
Jisté koneckonců není ani to, že se Nikósii podaří opravdu shromáždit tu část záchranného balíku, kterou má nést na „svých“ bedrech. Toky hotovosti z Evropské centrální banky do kyperských finančních ústavů se sice díky dohodě ministrů financí eurozóny s prezidentem Nikosem Anastasiadesem podařilo udržet, ale je otázka, jak dlouho tento stav potrvá. Příliv ze záchranného balíčku EU může být teoreticky kdykoli zastaven.
Role, kterou v celém příběhu kolem Kypru sehráli Rusové, nicméně zůstane velkým paradoxem. Značná část Kypřanů koneckonců doufala, že to bude Moskva, nikoliv Brusel, kdo bude ostrovní ekonomiku zachraňovat. Na Kypru se objevovaly plakáty s výzvami v azbuce: „Nezraďte nás, bratři.“ A představitelé kyperské ortodoxní církve tvrdili, že chtějí jednat s ruskými podnikateli a bankéři, aby ostrov neopouštěli. Nyní převažuje jiný úhel pohledu, že právě Rusové jsou největší obětí – ať už je jim to přáno či nikoliv.
O pomoci jednal minulý týden v Rusku kyperský ministr financí Michalis Sarris. Během těchto jednání se ovšem ukázaly limity jakýchkoliv podobných plánů. Za prvé je zjevné, že také Rusové by mohli dost tratit, kdyby přijímali kyperské nabídky. Jaký ekonomický smysl by mělo přebírat krachující banku? Nebo spoléhat na nejisté budoucí zisky z těžby plynu v kyperském šelfu? Proti podobným kyperským plánům se mimochodem ozvali Turci, kteří si na zásoby plynu také dělají nárok.
A za druhé platí, že si Rusové museli zároveň uvědomovat své reálné možnosti. Kypr je pořád součástí Evropské unie, díky balíčku vydrží (minimálně ještě nějakou dobu) v eurozóně. Z toho plynou určité závazky, je tím omezena praktická politika kyperské vlády. Kdyby Rusko chtělo jako partner Kypru přebít Evropskou unii, pouštělo by se do velkého dobrodružství nejenom z ekonomického hlediska.
