Čtvrtek 2. května 2024, svátek má Zikmund
130 let

Lidovky.cz

Kyrgyzská hra s vojenskými základnami

Afghánistán

  9:21

Vláda v Biškeku se snaží využít soupeření velmocí ve střední Asii k naplnění státní pokladny.

Letecká základna Manas nedaleko Biškeku slouží Američanům především k tomu, že odtud vypravují své vojáky do Afghánistánu. foto: © ReutersČeská pozice

Mezi dvěma světy, v sevření rozvíjejících se a stagnujících velmocí, které si ve středoasijském regionu i nadále zachovávají svůj vliv, se Kyrgyzstán –  někdy díky svým nádherným pohořím nazývaný také Švýcarskem střední Asie – snaží již dvě desítky let vymanit z bídy. Horami ovšem podoba se známou alpskou zemí končí, jak dosvědčuje mimo jiné fakt, že HDP na obyvatele tu dosahuje pouhých 2200 dolarů, zatímco celosvětový průměr činí 11 000 a v Evropské unii je to dokonce zhruba trojnásobek světového průměru.

Země obývaná 5,5 milionu Kyrgyzů, kteří jsou ze tří čtvrtin sunnité, leží na pomezí Číny a Ruska. Svůj vliv se v tomto regionu ovšem snaží uplatnit i Spojené státy americké.

Čilý zájem mocností

Celou pětinu příjmů kyrgyzského rozpočtu představují částky za pronájem americké vzdušné základny v Manasu poblíž hlavního města Biškeku

O tom, jak čilý je zájem těchto mocností, svědčí například to, že jedno z křídel univerzity ve městě Džalalabád tvoří Americké středisko sponzorované velvyslanectvím USA, zatímco v druhém se nachází čínský Konfuciův institut. Prvně jmenované středisko zajišťuje studentům kromě nejmodernějších prostředků pro výuku jazyka také bezplatný přístup na internet, zatímco Peking nabízí formou stipendií přístup k možnostem studia na jeho univerzitách a v příhraničních regionech lze sledovat také vysílání čínské televize.

Výrobu zhruba poloviny televizních programů kyrgyzského národního kanálu naproti tomu sponzoruje Americká agentura pro mezinárodní rozvoj USAID a další americké organizace. Při tom všem je nejrozšířenějším komunikačním jazykem v Kyrgyzstánu i nadále ruština. Učitel angličtiny v Americkém středisku je tedy Rus, podobně používá ruštinu k vysvětlování obtížnějších výrazů lektor čínštiny.

Závislost na těchto třech velmocích je dobře vidět rovněž při převodu do řeči čísel a ekonomických ukazatelů. Obchodní obrat země v zásadě určuje reexport levného čínského zboží a celou pětinu příjmů rozpočtu představují částky za pronájem americké vzdušné základny v Manasu poblíž hlavního města Biškeku. Převážnou většinu zbylé části HDP pak tvoří peníze, které domů posílají lidé pracující v Rusku.

A jelikož je kyrgyzské zemědělství dodnes určováno pěstováním bavlny a nomádským pastevectvím, je tato závislost ještě tíživější. Co se týče ropných produktů, je země v plné míře podřízena Rusku, zatímco řemeslné zboží pomalu vytlačují čínské padělky. Nemluvě o tom, jak velkou roli hraje v tamním odvětví služeb a turistického ruchu kazašský kapitál.

Odkud přijde další půjčka

Ve světle těchto skutečností zřejmě nepřekvapí, když prohlásíme, že o tom, kudy se bude země ubírat, v zásadě vůbec nerozhoduje kyrgyzská vláda. Navzdory tomu se Biškek snaží maximálně využít i tento minimální prostor. A přestože v kruzích politicko-obchodní elity zaujímá silné pozice jak ruská, tak americká lobby, nový prezident Almazbek Atambajev se nyní pustil do obou těchto velmocí.

Když se Atambajev po svém zvolení loni na podzim postavil za ideu Eurasijské unie a prohlásil, že po roce 2014 vypoví USA pronájem vojenské základny v Manasu, měli „seveřané“ v čele s expremiérem Felixem Kulovem důvod k radosti a americký ministr obrany Leon Panetta spěchal jednat přímo na místo. Nicméně jakmile prezident nedlouho poté prohlásil, že by nechal zavřít ruskou základnu v Kantu, a nedávno zmařil snahy Moskvy o získání většinového balíku akcií v továrně na výrobu torpéd v Dastanu, mnula si ruce zase Roza Otunbajevová, ještě loni dočasná prezidentka, a její jižní klan.

Za snahou o vyrovnanou zahraniční politiku Kyrgyzstánu stojí především materiální důvody

Na základě zkušeností z posledních let lze předpokládat, že za snahou o vyrovnanou zahraniční politiku stojí především materiální důvody. Atambajevovi je jasné, že jak Moskva, tak Washington základny skutečně potřebují, a kvůli rozdílné povaze svých zájmů se proti němu těžko spojí. Ví rovněž to, že až do odchodu Američanů z Afghánistánu může ceny za pronájem základem klidně dál šroubovat, takže základny ve výsledku jistě zůstanou, zatímco příjem navíc pomůže kyrgyzskému rozpočtu. A pokud ne, přikloní se jazýček vah opět na stranu, odkud přijde další půjčka.

Autor: