O tom, že země NATO měly v Libyi v průběhu povstání proti Muammaru Kaddáfímu jednotky zvláštního určení, se po celu dobu konfliktu živě spekulovalo. Do médií však proniknul pouze zlomek informací o důležitosti jejich role a o jejich počtech. Redaktor BBC Mark Urban ve svém obsáhlém článkupečlivě zmapoval zapojení britských tajných služeb a speciálních jednotek v konfliktu. Jejich role byla mnohem důležitější, než se doposud zdálo. A nebyli to pouze Britové, kteří do Libye tajně vyslali své jednotky.
Co na povrch prosáklo už během konfliktu? Speciální jednotka SBS (Special Boat Service) začala operovat na území Libye v únoru 2011 při evakuaci britských občanů ze země. Muži ze SBS se volně proháněli po poušti a sváželi své krajany na evakuační plochy. Akce, během které v Libyi na improvizované přistávací dráze přistály letouny C-130 Britského královského letectva, se s výjimkou jednoho incidentu střelby lehkými ručními zbraněmi na startující letadlo povedla bez větších problémů. Speciální jednotka se posléze zabývala zejména přípravou budov britské ambasády v Tripolisu na dlouhodobější uzavření, což zahrnovalo i ničení citlivých dokumentů. Mise v poušti byla sledována médii, stejně jako obdobná mise německého letectva. Obě se daly se označit za úspěch.
To už se nedá říct o nadcházejícím úkolu, který se z dobrého nápadu, jak si taky zajistit svůj podíl na svržení Kaddáfího, zvrhl ve skandální selhání způsobené mizerným zhodnocením situace. Decision-makeři z Whitehallu (londýnská ulice, kde sídlí vládní administrativa) se přepočítali, když si mysleli, že jejich dva diplomaté doprovázení šesti po zuby ozbrojenými členy britských speciálních jednotek dokážou bez komplikací navázat kontakt s povstaleckou libyjskou Přechodnou národní radou. Ta tehdy však ještě nebyla natolik sofistikovaná a diplomaté byli i se svým doprovodem na pár dní zajati, než je propustili zpět do Velké Británie. Mezinárodní ostuda donutila Whitehall k větší ostražitosti a žádné další informace o britských speciálních jednotkách v Libyi se od té doby neobjevily. Až teď.
Slyšeli jste o E Squadron?
V článku BBC se vůbec poprvé objevuje zmínka o jakési jednotce E Squadron, jejíž existence byla podle autora známá pouze mezi tajnými službami, ale média o ní nikdy neinformovala. Jedná se o zvláštní jednotku spadající přímo pod zpravodajskou službu Special Intelligence Service přezdívanou a široce známou pod zkratkou MI6. Členové jsou pečlivě vybíraní z jiných britských zvláštních jednotek, a tudíž se dá říct, že to jsou ti nejlepší z nejlepších. Právě E Squadron měla za úkol chránit dva rozvědčíky-diplomaty z MI6 s úkolem navázat kontakt s rebely. I když mohlo setkání proběhnout na britské lodi v tu dobu kotvící v Benghází, plánovači se rozhodli vyvarovat se jí, údajně protože jasně reprezentovala „symbol (britské) národní moci“. Dvouvrtulová helikoptéra tedy zanesla vyjednavače i jejich doprovod do vnitrozemí. Tam se neuniformovaných vojáků zmocnili povstalci, domnívajíce se, že se jedná o žoldáky. Odpůrci pozemní intervence ve Whitehallu získali silný argument.
Nic dosud nevíme o roli USA, jež v Libyi pravděpodobně měly kvůli koordinaci leteckých úderů také své jednotky
Zásadní přelom podle BBC přinesla až otevřená intervence států NATO, která započala 19. března. Whitehall se už oklepal z utržené ostudy a odhodlal se k dalším akcím. Na začátku dubna do Benghází zavítalo šest britských důstojníků, aby pomohli vytvořit něco jako povstalecké ministerstvo obrany. Rebelové byli v této fázi konfliktu značně nekoordinovaní a ve svých pick-upech bezcílně jezdili po pobřežních silnicích. Spojenecké bombardování povstaleckého konvoje v dubnu mělo za následek, že britští a francouzští důstojníci začali pro jistotu letecké útoky koordinovat s rebely. Ze stejného důvodu byli „poradci“ vysazeni například také v Misurátě, kterou Kaddáfí několik měsíců neúspěšně obléhal.
Důležité bylo také vyzbrojování rebelů. Na tom má podle BBC největší zásluhu Francie a Katar. Opatrnější Britové se soustředili pouze na výcvik; v srpnu s tímto úkolem za povstalci vyslali 24 instruktorů ze SAS (Special Air Service). Výcvik probíhal přímo na území Libye, podle mnohých v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN.
Sevření Tripolisu z několika stran bylo údajně dílem strategie vypracované šéfem katarské armády. Muži ze SAS ve finální fázi války opustili výcvikové tábory a jednotlivě nebo v párech doprovázeli povstalecké velitele. Jejich západní vzhled však ani v přestrojení upřít nešel a televize Al-Džazíra odvysílala hned několik videí, na nichž pravděpodobně vidíme příslušníky britských speciálních sil. Ostatní média však, snad jen s výjimkou prokremelské televize Russia Today, zprávám příliš pozornosti nevěnovala.
Z arabských států se na pozemní spolupráci podle článku podílela ještě Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Jordánsko. Katar přispěl údajně až „stovkami“ vojáků; to se však autorovi článku zdá nadsazené a tvrdí, že celkový počet příslušníků rozvědek a zvláštních sil na území Libye mohl být okolo 200. Nic však dosud nevíme o roli Spojených států amerických, jež v Libyi pravděpodobně měly kvůli koordinaci leteckých úderů také své jednotky. Až chirurgicky přesné bombardování Kaddáfího sídla v Tripolisu a několikrát opakované odvolání útoku kvůli civilistům jejich přítomnost přinejmenším naznačuje.
